Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 12,75 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 12,75 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75%. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] se společností [právnická osoba]., IČ [IČO], která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] se společností [právnická osoba]., IČ [IČO]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.[Anonymizováno].cz. Žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje. K ověření žalovanou uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. K ověření úvěruschopnosti žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy a současně byla lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná výše uvedenými kroky dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu č. [hodnota]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši [částka], a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne [datum] byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. Předmětem návrhu je pohledávka v celkové výši [částka], skládající se z nesplacené části jistiny ve výši [částka] a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši [částka] nejpozději splatných dne [datum]. Výzva k plnění před podáním návrhu byla žalované zaslána dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. www.ofin.cz podepsala elektronicky prostřednictvím kódu smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu podepsala jako poskytovatel úvěru (úvěrující), žalovaná byla označena jako úvěrovaný. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu se smluvním úrokem ve výši 40% p.a. z jistiny měsíčně (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]). Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. poskytla žalované na účet číslo [č. účtu] částku [částka] (ze sdělení [Anonymizováno] a.s. ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek, z Oznámení o postoupení pohledávek). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby). V žádosti o spotřebitelský úvěr č. [hodnota] žalovaná uvedla, že je rozvedená, bydlí v pronájmu, je zaměstnaná u fy [jméno FO] [právnická osoba]. [Jméno žalované B] s příjmem [částka] měsíčně. Měsíční výdaje uvedla žalovaná ve výši [částka] (z žádosti o spotřebitelský úvěr č. [hodnota]). Z výpisu z účtu za období [datum] do [datum] bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání činil cca [částka]. Zůstatek na účtu žalované byl měsíci září 2023 počáteční ve výši [částka] a konečný ve výši [částka]. Celkové výdaje ve výši [částka]. V měsíci říjnu 2023 počáteční zůstatek ve výši [částka] a konečný ve výši [částka]. Celkové výdaje ve výši [částka]. V měsíci listopadu 2023 počáteční zůstatek ve výši [částka] a konečný zůstatek ve výši [částka] s tím, že dne [datum] byla na účtu evidována jako příchozí platba – půjčkaPlus ve výši [částka]. Celkové výdaje ve výši [částka]. V měsíci prosinci 2023 počáteční zůstatek ve výši [částka] a konečný ve výši [částka] s tím, že dne [datum] byla na účtu jako příchozí platba – úvěr z [právnická osoba]. ve výši [částka]. Celkové výdaje ve výši [částka]. V měsíci lednu 2024 počáteční zůstatek ve výši [částka] a konečný zůstatek [částka] s tím, že jako příchozí platby byly zaevidovány dne [datum] Credit Go půjčka ve výši [částka], dne [datum] zápůjčka od [právnická osoba] ve výši [částka] a ostatní příchozí platby jsou neidentifikovatelné. Celkové výdaje ve výši [částka] (z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum]).
5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba].) dne [datum] prostřednictvím webových stránek www.ofin.cz poskytla žalované úvěr v celkové výši [částka] na účet žalované č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40% p.m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná na předmětný úvěr neuhradila ničeho. Úvěruschopnost ověřoval věřitel mimo jiné lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni pět výpisů ze svého bankovního účtu za období od září 2023 do ledna 2024. Věřitel prověřoval úvěruschopnost, a to formou elektronického dálkového přístupu nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, zejména těch veřejných, jakož i z osobních dokladů poskytnutých klientem a v neposlední řadě ze sdělení a dokladů klienta, ze kterých vyplývají jeho příjmy i výdaje. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň i vyzvána k jejímu okamžitému vrácení.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
11. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
12. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
14. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla žalované úvěr a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
15. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
16. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK)
17. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě výpisu z účtu žalované, lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalobkyně tvrdí, že nahlédnutím do výpisu z účtu žalované ověřila, že příjmy žalované ze zaměstnání v průměru v měsících předcházejících úvěrové žádosti odpovídají žalovanou tvrzené mzdě [částka]. Dokazováním bylo zjištěno, že pravidelný průměrný měsíční příjem žalované ze zaměstnání v podstatě odpovídá. Pokud jde o výdaje žalované, pak žalovaná k žádosti o poskytnutí úvěru uvedla své výdaje ve výši [částka]. Dokazováním bylo zjištěno, že skutečné příjmy a výdaje žalované však tyto částky výrazně převyšovaly. Žalobkyní nebyla vzata v úvahu skladba příjmů a výdajů žalované, když z výpisu z účtů je zjevné, že kromě příjmu ze zaměstnání měla žalovaná i další příjmy, které v žádosti neuvedla ani nijak nedeklarovala a čerpala několik úvěrů. Zjištěné výdaje žalované nebyly kryty příjmy žalované ze zaměstnání. Žalobkyní nebyl vzat v úvahu ani způsob plnění dosavadních dluhů žalované. Pokud tedy žalobkyně není schopna doložit, že věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalované prověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalované, nelze než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.
18. S ohledem na shora popsané soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, paušálních náhradách výdajů a dalších plněních (§ 576 o. z.).
19. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalované plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná dosud na předmětný úvěr neuhradila ničeho. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni zaplatit částku [částka].
20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaná ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu netvrdila a neprokázala ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
21. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
22. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74 % a úspěchu žalované v rozsahu 26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum], neboť obsahuje doplnění a upřesnění žalobních tvrzení, které měly být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.