Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikl ze zákona povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence a platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný tuto svou povinnost splnil a do příslušné evidence se přihlásil, nicméně televizní poplatky řádně a včas nezaplatil ani na výzvu žalobkyně v dodatečné lhůtě. Vznikl mu tak dluh ve výši žalované částky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas.
3. Soud má ve věci za prokázané z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků prostřednictvím [právnická osoba], že žalovaný se dne [datum] přihlásil jako poplatník televizních poplatků na adrese [adresa]. Žalovaný neuhradil televizní poplatky za období duben 2023 až září 2023 (6 x [částka]) a vznikl mu tak dluh v celkové výši [částka] (z výpisu detailu dluhu). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení ve lhůtě čtrnácti dnů od doručení této výzvy. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku nezaplatil.
4. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích účinného od [datum] je poplatníkem televizního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
5. Podle ustanovení § 3 odst. 4 citovaného zákona, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud [právnická osoba] nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
6. Podle ustanovení § 6 tohoto zákona měsíční výše televizního poplatku činí od [datum] dosud částku [částka] a jeho splatnost je dle ustanovení § 7 odst. 2 téhož zákona nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.
7. Podle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského.
8. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je oprávněná. Žalovaný jako vlastník či držitel televizního přijímače se stal poplatníkem televizních poplatků a v řízení nebyla zjištěna žádná skutečnost nasvědčující tomu, že by jeho poplatková povinnost zanikla. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za shora uvedené období a vznikl mu tak dluh ve výši žalované částky. Žalobkyně v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními po marné výzvě zaslané žalovanému se oprávněně domáhá svého práva na zaplacení dlužných televizních poplatků u soudu, a to včetně úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejichž požadovaná výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl.
9. Současně soud vyhověl žalobě v části, ve které se žalobkyně domáhá úhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši [částka], když tyto náklady představují náklady na vyhotovení a odeslání upomínky k úhradě dluhu. Žalobkyně prokázala, že uzavřela Rámcovou dohodu o poskytování služeb se společností [jméno FO], spol. s r.o., kde v příloze č. [hodnota] je položkový rozpočet, ve kterém byl sjednán náklad na odeslání jedné zásilky poštou ve výši [částka] a k tomu cena za tisk a kompletaci ve výši [částka]. Žalobkyně zaokrouhlila náklady na celé koruny dolů.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tato částka zahrnuje náklady na zaplacený soudní poplatek [částka] a paušální náhradu za hotové výdaje žalobkyně ve výši [částka] za dva úkony po [částka] (podání žaloby a výzva) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, jejichž výše vyplývá z § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
11. Pokud se žalobkyně domáhala také úhrady nákladů řízení představujících odměnu advokáta a režijní paušály, má soud za to, že tyto žalobkyní vynaložené náklady nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva. [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako veřejnoprávní instituce by měla při vymáhání dlužných televizních poplatků volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že po skutkové i právní stránce se jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Nelze očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize. Ústavní soud zaujal stanovisko, že v těchto případech je žádoucí a správné, aby si [Anonymizováno] [Anonymizováno] činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama, neboť vzhledem k jejímu výsadnímu postavení lze na ni klást v určitých ohledech srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (blíže nález Ústavní soudu ve věci I. ÚS 3344/12 a II. ÚS 405/2014). Z toho důvodu náhradu nákladů spojených s právním zastoupením soud žalobkyni pro jejich neúčelnost nepřiznal a přiznal žalobkyni pouze paušální náhradu jejích hotových výdajů.