Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 12 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 12 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka], se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] sestávající z dlužné části jistiny úvěru [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši 40 % měsíčně za první měsíc čerpání úvěru ve výši [částka], dále se žalobkyně domáhala úroků z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od počátku prodlení [datum] do odeslání předžalobní výzvy [datum], tj. v kapitalizované výši [částka], a to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], na základě které měla poskytnout žalobkyně žalované peněžní prostředky v souhrnu ve výši [částka] a žalovaná se měla zavázat uvedenou částku navýšenou o úrok 40 % měsíčně vrátit. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Soud učinil z účastníky předložených listin následující skutková zjištění: Žalobkyně se dne [datum] ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o úrok 40 % měsíčně splácet vždy nejpozději k 3. dni v měsíci. Ve smlouvě je uvedeno číslo účtu žalované [č. účtu]. Pro případ prodlení je podle čl. IV.4.2.c) žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]). Na účet žalované č. [č. účtu] byla dne [datum] připsána částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka] a to vždy pod variabilním symbolem, který je rodným číslem žalované (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] a výpisů z účtu žalobkyně). K prokázání své totožnosti žalovaná zaslala žalobkyni kopii svého občanského průkazu (zjištěno z kopie OP). V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je rozvedená, pracuje u fy [právnická osoba] [adresa] s měsíčním příjmem ve výši [částka] a její měsíční výdaje jsou ve výši [částka]. Uvedla, že není v insolvenci ani exekuci a ani u ní nejsou dány důvody pro podání insolvenčního návrhu. (zjištěno ze žádosti o úvěr). Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalované č. [č. účtu], ze kterého vyplynulo, že žalovaná pobírala mzdu od zaměstnavatele [právnická osoba]. a dne [datum] byla na její účet poukázána částka [částka], dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, . Ve výpisu z účtu žalované za období od [datum] do [datum] jsou zaznamenány čtyři úvěry společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka], [právnická osoba] ve výši [částka] a [částka]. V období od [datum] do [datum] byly celkové příjmy na účtu žalované ve výši [částka] a její výdaje byly -[částka], konečný zůstatek na účtu byl [částka]. V období od [datum] do [datum] byly celkové příjmy na účtu žalované ve výši [částka] a její výdaje byly -[částka], konečný zůstatek na účtu byl [částka]. V období od [datum] do [datum] byly celkové příjmy na účtu žalované ve výši [částka] a její výdaje byly -[částka], konečný zůstatek na účtu byl [částka] (zjištěno z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum]). Dopisem ze dne [datum] informovala žalobkyně žalovanou o zesplatnění celé dlužné částky z titulu úvěru č. [hodnota] z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalovanou a vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] do 3 dnů. (zjištěno z dopisu ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu ve lhůtě 3 dní od doručení předžalobní výzvou odeslanou dne [datum] (zjištěno z výzvy a podacího lístku ze dne [datum]).
5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o úrok 40 % měsíčně splácet vždy nejpozději k 3. dni v měsíci. Na účet žalované č. [č. účtu] žalobkyně z titulu úvěru č. [hodnota] poukázala v souhrnu [částka]. Žalovaná pobírala mzdu v předcházejících třech měsících před poskytnutím úvěru v průměru ve výši [částka]. Ve výpisu z účtu žalované za období od [datum] do [datum] jsou zaznamenány výdaje žalované převyšující příjmy ze zaměstnání, převyšující výdaje uvedené v žádosti a tři úvěry. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] a předžalobní upomínkou odeslanou [datum].
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
11. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
12. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
14. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
15. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
16. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK)
17. V projednávané věci žalobkyně tvrdí, že zkoumala úvěruschopnost žalované nahlédnutím do výpisu z účtu žalované, čímž ověřila příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně řádně nezkoumala výdaje žalované a žalobkyní nebyla vzata v úvahu skladba výdajů žalované, když z výpisu z účtů je zjevné, že výdaje žalované převyšovaly její příjmy ze zaměstnání a žalobkyně zdroj jiných příjmů žalované nezkoumala. Dále ohledně výdajů žalované neměla žalobkyně zjištěno, kolik v rozhodné době platila za bydlení a podobně. Kopie občanského průkazu a případně provedená a nedoložená lustrace žalované v registrech nejsou za dané situace dostatečné pro splnění zákonné povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Nelze než uzavřít, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.
18. S ohledem na shora popsané nesplnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, paušálních náhradách výdajů a dalších plněních (§ 576 o. z.).
19. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky [částka] a žalovaná dosud dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradila. Žalovaná v řízení netvrdila, že by cokoliv žalobkyni zaplatila. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni zaplatit [částka].
20. Jelikož je žalovaná se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
21. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
22. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum], neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.