Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 14,75 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 14,75 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení v žalobě, došlé soudu dne [datum] ve znění podání ze dne [datum], bylo zaplacení částky [částka] (jistiny zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka]) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (5 x písemná výzva) v celkové výši [částka] (náklady spojené s uplatněním pohledávky byly poníženy částečnou úhradou žalovaného na výši [částka]), ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní jako zapůjčitelem na straně jedné a žalovaným jako vydlužitelem na straně druhé. Ke dni podání návrhu žalovaný na svůj dluh uhradil [částka]. Touto částkou byla umořena smluvní pokuta a ponížené náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Soud vzal za prokázané, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetových stránek žalobkyně na adrese www.coolcredit.cz písemnou smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti [Jméno žalobkyně]. a Sazebník. Na základě smlouvy o zápůjčce se žalobkyně zavázala, že poskytne žalovanému bezhotovostní zápůjčku ve výši [částka], a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [č. účtu], a to nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti této smlouvy a žalovaný se zavázal zápůjčku žalobkyni vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], tedy zaplatit celkovou částku ve výši [částka] nejpozději do [datum]. V případě prodlení žalovaného s plněním jeho závazků dle smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl současně povinen v případě prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného, uvedené v bodu 2.3 smlouvy, a to zejména náklady za písemnou upomínku/výzvu k úhradě ve výši [částka] za výzvu (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a z VOP). Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] dne [datum] (z výpisu z účtu žalobkyně ze dne [datum]). Žalovaný na zápůjčku uhradil celkem částku [částka] započtenou žalobkyní na smluvní pokutu a částečnou úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně adresovala žalovanému pět písemných upomínek k úhradě dlužných částek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Náklady spojené s uplatněním pohledávky byly poníženy částečnou úhradou a žalobkyně tedy vymáhá náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (z upomínek). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě celkové dlužné částky ve výši [částka] doporučeným dopisem ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě téhož dne (z výzvy k úhradě před podáním žaloby a z poštovního podacího lístku).
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 2392 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle § 2394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.
8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že mezi žalovaným jako vydlužitelem a žalobkyní jako zapůjčitelem byla [datum] uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (internetových stránek žalobkyně www.coolcredit.cz) písemná smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně přenechala žalovanému dne [datum] částku ve výši [částka] (jistinu zápůjčky) k užití podle libosti tak, že ji převedla na účet žalovaného č. [č. účtu], a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků byla sjednána smluvní pokuta, kterou se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný byl dále povinen v případě prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného, zejména náklady za písemnou upomínku k úhradě ve výši [částka] za výzvu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně jako zapůjčitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce prokazatelně neposuzovala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, dospěl soud k závěru, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky splácet. Smlouva o zápůjčce ze dne [datum] je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání žalobkyně odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“
16. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).
17. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný dosud vrátil [částka]. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně [částka].
18. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
19. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
20. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl v řízení úspěšný, avšak v souvislosti se soudním řízením mu žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.