8 C 204/2025

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a náhradu nákladů řízení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, na základě které žalobkyně měla poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala žalobkyni splatit částku [částka] (na jistinu [částka] a na sjednané úroky [částka]). Zápůjční úroková sazba činí 25,05 % ročně dle čl. IV. smlouvy o úvěru. Žalovaná žalobkyni uhradila 21 splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Splátku splatnou dne [datum] ani další splátky již žalovaná nezaplatila, a proto žalobkyně zesplatila celý úvěr a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] včetně nákladů právního zastoupení. Žalovaná částka podle tvrzení žalobkyně sestává ze zbývající části jistiny [částka], zbývající části úroků [částka], nákladů na upomínání [částka].[právnická osoba] výzvě soudu žalobkyně doplnila, jakým způsobem před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná měla příjem [částka], náklady na bydlení [částka], pravidelné finanční závazky ve výši [částka], sázky [částka]. Jako podklad pro analýzu slouží výpisy z účtu. Dále žalobkyně provedla lustrace žalované v centrální evidenci exekucí, registru SOLUS, REPI, insolvenčním rejstříku.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.Žalobkyně se dne [datum] smlouvou o úvěru č. [hodnota] zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši [částka], z čehož částka [částka] byla vyplacena na účet žalované č. [č. účtu], částka ve výši [částka] byla vyplacena ve prospěch věřitele Spotřebitele, CFIG za účelem úplné úhrady předchozího závazku Spotřebitele vůči výše uvedenému věřiteli. Tento závazek Spotřebitele vyplývá ze smlouvy č. [hodnota] ze dne [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] a částka ve výši [částka] bude započtena na náklady poskytovatele, a žalovaná se zavázala formou 72 měsíčních splátek ve výši [částka] úvěr vrátit. Smlouva byla uzavřená dálkově elektronicky pomocí SMS kódu. Přílohu č. [hodnota] smlouvy tvoří posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Podle údajů uvedených v této příloze, byla žalovaná zaměstnána u společnosti [jméno FO] a.s. měla příjem [částka] a náklady na bydlení [částka], pravidelné finanční závazky [částka], sázky [částka]. Byly provedeny lustrace žalované v centrální evidenci exekucí, registru SOLUS, AML, insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů a interní databázi. (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] včetně Přílohy č. [hodnota])6. Přílohu č. [hodnota] smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] tvoří smlouva o zřízení doplňkové služby [Anonymizováno]. Žalovaná se zavázala uhradit poskytovateli za výkon doplňkové služby podpora po dobu trvání úvěru částku [částka], a to v měsíčních splátkách ve výši [částka]. Doplňkový balíček podpora zahrnuje možnost využití tří služeb, a to možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o 1 kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. (zjištěno z Přílohy č. [hodnota] ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota])7. Žalovaná zaslala na účet žalobkyně [částka] jako verifikační platbu s poznámkou [Jméno žalované]. Platba byla zaúčtována dne [datum]. (zjištěno z detailu pohybu)8. Žalobkyně provedla lustraci žalované v SOLUS dne [datum] s výsledkem má záznam. (zjištěno z dokumentu výsledek lustrace v registru SOLUS). Žalobkyně provedla lustraci v registru REPI s výsledkem „Vysoce rizikový klient“ (zjištěno z dokumentu REPI ze dne [datum]), Žalobkyně provedla lustraci v insolvenčním rejstříku s výsledkem 0 (z dokumentu výstup z insolvenčního rejstříku ze dne [datum]). Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu a řidičského průkazu žalované (zjištěno z kopií dokladů)9. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu č. [č. účtu]. Vlastníkem účtu byla žalovaná. V období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek na účtu [částka] a konečný zůstatek [částka]; celkové příjmy [částka] a celkové výdaje [částka] Dne [datum] byla připsána na účet příchozí úhrada od ÚP [adresa] 000 Kč, další příjmy jsou neidentifikovatelné. V období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek na účtu [částka] a konečný zůstatek [částka]; celkové příjmy [částka] a celkové výdaje [částka]. Dne [datum] byla připsána na účet příchozí úhrada od fy [jméno FO] [jméno FO] a.s. [částka] a dne [datum] byla na účet připsána příchozí úhrada od ÚP [adresa] 200 Kč a další příjmy jsou neidentifikovatelné. V období [datum] – [datum] byl počáteční zůstatek na účtu [částka] a konečný zůstatek [částka]; celkové příjmy [částka] a celkové výdaje [částka]. Dne [datum] byla připsána na účet příchozí úhrada ve výši 32 800 jako úvěr č. [hodnota] od společnosti [Jméno žalobkyně]. (žalobkyně), který byl konsolidován, dne [datum] byla připsána na účet příchozí úhrada od fy [jméno FO] [jméno FO] a.s. [částka] a další příjmy jsou neidentifikovatelné (zjištěno z výpisů z účtů za období od [datum] – [datum]).10. Žalovaná pobírala mzdu od společnosti [jméno FO] a.s. čistá mzda žalované v říjnu 2022 činila [částka], v září 2022 činila [částka], v srpnu 2022 činila [částka]. Ze mzdy nebyly prováděny srážky. (zjištěno z výplatnic)11. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] k úhradě dluhu ve výši [částka]. (zjištěno z upomínky č. [hodnota]) Žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] k úhradě dluhu ve výši [částka]. (zjištěno z upomínky č. [hodnota])12. Dne [datum] žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru č. [hodnota] a upozornila žalovanou, že výše jeho dluhu činí celkem [částka] včetně nákladů na právní zastoupení. Téhož dne odeslala žalobkyně žalované dopis nadepsaný Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu nejpozději do [datum]. Dopis byl odeslán dne [datum]. (zjištěno z dopisu nadepsaného Zesplatnění úvěru –poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení a podacího lístku ze dne [datum]).13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž smlouvou byla konsolidována původní smlouva žalobkyně a žalované ze dne [datum] č. [hodnota]. Žalobkyně se dne [datum] smlouvou o úvěru č. [hodnota] zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši [částka], z čehož částku [částka] na žádost spotřebitele vyplatila ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované vůči žalobkyni ze smlouvy č. [hodnota]. Žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované tím, že prováděla lustrace žalované v některých dostupných registrech, měla k dispozici výplatní pásky žalované za předcházející 3 měsíce a z výpisů z účtů za období od [datum] – [datum]. Žalobkyně neměla žádné doklady ohledně výdajů žalované na bydlení případně jiných výdajů. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z příjmu žalované [částka] a výdajů náklady na bydlení [částka], pravidelné finanční závazky ve výši [částka], sázky [částka]. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně úvěr č. [hodnota] zesplatnila dopisem odeslaným dne [datum], ve kterém žalovanou vyzvala k úhradě dluhu.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.19. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.20. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.21. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.22. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb.23. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“24. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK)25. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí poskytla informace na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do veřejných rejstříků. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z příjmu žalované [částka] a výdajů jako nákladů na bydlení [částka], pravidelných finančních závazků ve výši [částka], sázky [částka]. Žalobkyně nebrala v potaz skutečné příjmy a výdaje uvedené ve výpisech z účtů, když většina příjmů není identifikovat a jiné příjmy žalovaná neuvedla. Výdaje uváděné ve výpisech z účtu pak několikanásobně převyšovaly údaje uváděné žalovanou. Z výpisu SOLUS je zřejmé, že žalovaná má záznam a z výpisu registru REPI je zřejmé, že v případě žalované se jedná o vysoce rizikového klienta. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Za situace, kdy žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalované neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalované, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.26. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto je úvěrová smlouva č. [hodnota] absolutně neplatné podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).27. S ohledem na vše výše uvedené tak žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení se speciálním ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši [částka] a žalovaná dosud na úvěr podle žalobních tvrzení uhradila v souhrnu [částka]. Žalovaná neuváděla, že by uhradila jinou část pohledávky žalobkyně. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu uvedených částek, tedy [částka].28. Jelikož je žalovaná se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.29. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.30. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalované plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, avšak v souvislosti se soudním řízením jí žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.