Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 12,75 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 12,75 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 13,99 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [právnická osoba], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %, úrokem 13,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “ č. [Anonymizováno], která je smlouvou o úvěru a na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr splácet formou 96 měsíčních splátek ve výši [částka]. Smlouvou byly též sjednány smluvní úroky ve výši 6,49 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny a poplatky. Vzhledem k opakovanému porušování smlouvy žalovaným, zejména z důvodu opakovaného prodlení s plněním smluvených splátek, žalobkyně vyzvala doporučeným dopisem žalovaného k doplacení smluvených splátek po splatnosti. Žalovaný dlužné splátky neuhradil a žalobkyně odstoupila od Smlouvy ke dni [datum]. K témuž dni se celý dluh ve výši [částka] stal splatným. Předmětnými dopisy žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení aktuální dlužné částky na jeho úvěrovém účtu. Na toto sdělení žalovaný adekvátně nereagoval a celý svůj dluh neuhradil. Žalobkyně žalovanému z důvodu jeho platební pasivity zaslala dne [datum] doporučenou poštou předžalobní pokus o smír, kterým ho vyzvala k zaplacení celé aktuální dlužné částky včetně příslušenství, nebo mu navrhla uzavření splátkové dohody tak, aby byl dluh uhrazen v pravidelných měsíčních splátkách. Předžalobní pokus o smír byl žalovanému zaslán poštou a současně e-mailem na smluvené adresy. Žalovaný na předžalobní pokus o smír nereagoval. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr ve výši [částka] zaplatil [částka]. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši [částka] a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 13,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (vzniklým sazbou 13,99 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum]). Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V projednávané věci Věřitel posoudil úvěruschopnost dlužníka v souvislosti s jeho Žádostí GNN135736463 ze dne [datum], na základě údajů o příjmech, výdajích, závazcích a dalších informací uvedených dlužníkem. V projednávané věci Věřitel při sjednávání úvěru nezjistil žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by údaje poskytnuté spotřebitelem (dlužníkem) nebyly, pro účely posouzení jeho schopnosti splácet úvěr, úplné, přesné a pravdivé. Klient na žádosti uvedl příjem ve výši [částka], což pracovník banky zkontroloval na základě dokumentace od klienta. Ověřený příjem činil [částka]. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši [částka]. Banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Klient na žádosti uvedl splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši [částka]. Banka dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši [částka]. Dlužník nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně ode dne [datum] vedla žalovanému běžný účet (zjištěno ze smlouvy o vedení účtu ze dne [datum]). Dne [datum] se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky ve výši [částka], smlouvou o hotovostním úvěru „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “ č. [Anonymizováno], na bankovní účet č. [č. účtu] vedeném u žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Úvěr byl poskytnut s roční výpůjční úrokovou sazbou 6,49 % (zjištěno z žádosti o hotovostním úvěru č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum]). Z výpisů z účtů na jméno [jméno FO] za měsíc říjen 2023 byl zjištěn počáteční zůstatek ve výši [částka] a konečný zůstatek ve výši 12 872, příchozí platba ve výši [částka] z firmy [právnická osoba]. , za měsíc listopad 2023 byl zjištěn počáteční zůstatek ve výši [částka] a konečný zůstatek ve výši 15 698, příchozí platba ve výši [částka] z firmy [právnická osoba]. (z výpisů z účtu za měsíc 10,11/2023 vedený na jméno [jméno FO]). Z historie úvěru bylo zjištěno, že na předmětný úvěr byla uhrazena v souhrnu částka [částka] (z historie úvěru: [Anonymizováno]). Dopisem ze dne [datum] s názvem „Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy“ vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 25 761, [částka] do 7 dnů od doručení výzvy s poučením že pokud nedojde ve výše uvedeném termínu k uhrazení dlužné pohledávky je tato výzva zároveň i odstoupením od Smlouvy (z odstoupení od smlouvy ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do 10 dnů od doručení výzvy (z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]).
5. Žádost o poskytnutí hotovostního úvěru [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný v žádosti uvedl příjem ve výši [částka], což pracovník banky zkontroloval na základě dokumentace od klienta. Výdaje žalovaný uvedl ve výši [částka] (zjištěno z žádosti o úvěr podepsané dne [datum]). Ověřený příjem činil [částka]. Banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Žalovaný na žádosti uvedl splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši [částka]. Banka dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti úvěry se splátkovým zatížením ve výši [částka]. Po zohlednění všech výše uvedených okolností banka stanovila maximální zatížení žalovaného pro novou splátku na částku [částka] a nové splátkové zatížení tedy činilo [částka]. Příjem žalovaného banka vyhodnotila jako dostatečný k pokrytí splátek a životních výdajů (zjištěno z dokumentu posouzení úvěruschopnosti nedatováno). Žalobkyně učinila dotaz na Bankovní registr klientských informací CBCB dne [datum] kdy celková výše splátek nezajištěných úvěrů žalovaného byla [částka] (zjištěno z výpisů z CBCB).
6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky až ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši [částka] a zaplatit úroky a jiné příslušenství. Žalovaný nesplnil podmínky smlouvy a došlo k porušení smlouvy, neboť žalovaný řádně splátky nehradil. Vzhledem k situaci využila žalobkyně svého práva a odstoupila od Smlouvy, a to dopisem, čímž se stal celý dluh splatným ke dni [datum]. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku [částka]. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum].
7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od [datum], spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
13. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
14. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
15. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)
16. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný poskytl dostatečné informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě dokumentace od žalovaného, dotazem do CBCB a z vlastních systémů. Žalobkyně uvedla, že příjem ve výši [částka] pracovník banky zkontroloval na základě dokumentace od žalovaného a ověřený příjem činil [částka], který žalobkyně dokládá výpisy z účtů na jméno [jméno FO], což nepotvrzuje příjem žalovaného. Jiné doklady žalobkyně nedoložila. Výdaje žalovaného banka stanovila po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Žalovaný uváděl zjevně nepravdivé údaje také pokud jde o výši jeho dosavadních splátek ve výši [částka]. Žalobkyně dotazy do CCB a CBCB zjistila, že před poskytnutím úvěr byl žalovaný zatížen splátkami v měsíční výši [částka]. Ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, žalobkyně žádné důkazy prokazující příjmy a výdaje žalovaného soudu nepředložila.
17. S ohledem na zjevné pochybnosti o spolehlivosti údajů poskytnutých žalovaným, měla žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelských úvěrů trvat na doložení všech pravidelných příjmů a výdajů žalovaného a věrohodných dokladů o nich. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při posouzení úvěruschopnosti individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a ekonomického modelu. Pokud žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného neprověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
18. S ohledem na nesplnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
19. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný dosud vrátil v součtu [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by uhradil žalobkyni jinou částku. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně [částka].
20. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
21. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
22. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť pro delší lhůtu nebo splátky neshledal soud žádného podkladu ve spisu.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t.(převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum], neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.