Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

8 C 377/2025

Soud: Okresní soud v Novém JičíněDatum rozhodnutí: 2026-01-20Č. j.: 8 C 377/2025-35Soudkyně: JUDr. Taťána HodaňováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-03-10Předmět řízení: o 436 854,79 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSNJ:2026:8.C.377.2025.1
postoupení pohledávkyneplatnost právního jednánísrážky ze mzdypracovní poměrbezdůvodné obohacenídokazováníveřejný rejstříkpodnikatelsmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení smlouvyneplatnost smlouvyskončení pracovního poměruvýživnénáklady řízení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 28. 10. 2026 máme 602 582 z 611 982 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (109) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 12 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s 12 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 11,99 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 11,99 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 %, úroku 11,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku 11,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal splácet [jméno FO] čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných přímo ve Smlouvě. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný ve Smlouvě zavázal hradit úroky z úvěru 11,99 % ročně. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, úroků a vyčíslených poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši [částka], připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši [částka], úroků z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, poplatků (cen) ve výši [částka]. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně [datum]. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména ty, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou ve společnosti [právnická osoba]., jeho čistý měsíční příjem činí [částka], je rozvedený, žije v nájmu bytu ve vl. jiné osoby, výdaje žalovaný uvedl ve výši [částka] na nájemném a [částka] výživné a srážky ze mzdy. S ohledem na výši jeho příjmu dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., se dne [datum] smlouvou o úvěru zavázala, že poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 11,99 % ročně splatit v měsíčních splátkách ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Podle čl. 2. smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla prostředky na konsolidaci, úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu] a peněžní prostředky měly být právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty nejpozději do [datum] na účet č. [č. účtu]. V čl. 7. smlouvy smluvní strany sjednaly pojištění proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání, za které se žalovaný zavázal hradit pojistné [částka] měsíčně. Žalovaný dne [datum] smlouvu podepsal (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]).

5. Žalovaný dne [datum] v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu uvedl, že je rozvedený, bydlí v nájmu, počet členů v domácnosti 1, je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba]. na dobu neurčitou a není s ním vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Jeho hlavní měsíční čistý příjem činí [částka] a jiné příjmy nemá. Nájemné hradí ve výši [částka], ostatní pravidelné výdaje (např. výživné, srážky ze mzdy, léky) uvedl ve výši [částka], splátky mimo [právnická osoba]. uvedl rovněž v nulové výši. (zjištěno ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu). Z výpisu z běžného účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že za toto období celkem přišlo [částka] a odešlo [částka]. Konečný zůstatek [částka]. V říjnu 2020 přišla na účet částka [částka] z [právnická osoba]. jako příjem ze zaměstnání, za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že za toto období celkem přišlo [částka] a odešlo [částka]. Konečný zůstatek [částka]. V listopadu 2020 přišla na účet částka [částka] z [právnická osoba]. jako příjem ze zaměstnání, za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že za toto období celkem přišlo [částka] a odešlo [částka]. Konečný zůstatek – [částka]. V prosinci 2020 přišla na účet částka [částka] z [právnická osoba]. jako příjem ze zaměstnání (zjištěno z výpisů z účtů za období od [datum] do [datum]).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě dluhu ve výši [částka] nejpozději do [datum]. (zjištěno z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum]) Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek a upozornila žalovaného, že výše jeho dluhu činí celkem [částka] a každým dnem tato částka narůstá o úrok a současně úrok z prodlení (zjištěno z dopisu nadepsaného Splaťte okamžitě celý dluh).

7. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny a dohody o úplatě) Společnost [právnická osoba]. oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou; výzva byla odeslána žalovanému dne [datum] (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]).

8. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 11,99 % ročně splatit v měsíčních splátkách ve výši [částka]. Z důvodu prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne [datum], ve kterém žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný vyplnil v žádosti o úvěr, výpisu z účtu, lustrací v registrech a za použití svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty. Žalovaný dosud na pohledávku žalobkyně uhradil [částka]. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

14. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

15. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Pohledávka společnosti [právnická osoba]. za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

18. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb.

19. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.

20. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK)

21. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do veřejných rejstříků. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil údaje ohledně výdajů a příjmů potvrzené výpisy z účtu žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrdí, že nahlédnutím do výpisu z účtu žalovaného ověřila, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v průměru v měsících předcházejících úvěrové žádosti odpovídají žalovaným tvrzené mzdě [částka]. Dokazováním bylo zjištěno, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v posledních třech měsících předcházejících poskytnutí úvěru jsou mírně vyšší. Pokud jde o výdaje žalovaného, pak žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru uvedl své výdaje ve výši [částka] jako nájemné a ve výši [částka] jako ostatní pravidelné výdaje, což jednoznačně nemůže odpovídat reálnému stavu. Dokazováním bylo zjištěno, že skutečné výdaje žalovaného uvedenou částku výrazně převyšovaly. Z výpisu z účtů žalovaného bylo zjištěno, že měsíční výdaje žalovaného činily částky v řádech desetitisíců Kč. Zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy žalovaného ze zaměstnání a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval. Žalobkyně při jednání odkázala na tvrzení a listiny již založené ve spisu a dále uvedla, že nemá jiné důkazní návrhy k prokázání otázky zkoumání úvěruschopnosti nad rámec těch listin, které jsou již ve spisu založeny.

22. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto je úvěrová smlouva absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).

23. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení se speciálním ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši [částka] a žalovaný dosud na úvěr uhradil v souhrnu [částka]. Žalovaný v řízení na svou obranu neuváděl ničeho. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu uvedených částek, tedy [částka].

24. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu netvrdil a neprokazoval ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku od [datum] do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

25. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

26. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení tedy byl převážně úspěšný žalovaný, avšak v souvislosti se soudním řízením mu žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací