Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 12,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 12,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 8 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %, úroku 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [Jméno žalovaného B]. 2023, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru [částka], tj. zaplatit celkem [částka] ve splátkách po [částka] měsíčně, přičemž na pohledávku žalobkyně žalovaný dosud uhradil [částka]. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]. a žalovaným. Následně byla pohledávka včetně příslušenství společností [právnická osoba]. postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum].
2. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením předmětné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. V žádosti o úvěr ze dne [Jméno žalovaného B]. 2023 žalovaný uvedl, že je zaměstnán u fy [právnická osoba]. [adresa] na dobu určitou do [datum], jeho měsíční příjem činí [částka], výše jeho měsíčních výdajů činí [částka]. Použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku [částka]. Žalovaný dále v Žádosti uvedl, že bydlení má vlastní, je svobodný, má dokončené základní vzdělání a nemá vyživovací povinnost. Příjmy žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobkyně z výplatních pásek a pracovní smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud ve věci nařídil jednání. Žalovaný se k jednání nedostavil. Žalobkyně u jednání uvedla, že na podané žalobě trvá, všechny rozhodné skutečnosti již uvedli a jiné důkazní návrhy nemají.
5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Společnost [právnická osoba]. tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne [Jméno žalovaného B]. 2023 zavázala poskytnout žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal vrátit částku [částka], z čehož náklady úvěru byly činěny poplatkem [částka], představující poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka], a úrok v pevné výši [částka]. Uvedenou částku se žalovaný zavázal splatit v 17 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí poskytnuté částky v hotovosti. (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [Jméno žalovaného B]. 2023 č. [hodnota]). Na předmětný úvěr žalovaný uhradil celkem [částka] (zjištěno z dokumentu transakční historie ke smlouvě). Žalovaný dne [Jméno žalovaného B]. 2023 požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru a v žádosti uvedl, že je zaměstnán u fy [právnická osoba]. [adresa] na dobu určitou do [datum], jeho měsíční příjem činí [částka], výše jeho měsíčních výdajů činí [částka]. Použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku [částka]. Žalovaný dále v Žádosti uvedl, že bydlení má vlastní, je svobodný, má dokončené základní vzdělání a nemá vyživovací povinnost. K žádosti žalovaný doložil občanský průkaz (zjištěno ze žádosti o úvěr ze dne [Jméno žalovaného B]. 2023). Žalovaný měl pracovní smlouvou ze dne [datum] sjednán pracovní poměr na dobu určitou do [datum] (z Pracovní smlouvy ze dne [datum]). Žalovanému vznikl nárok na výplatu mzdy za měsíc listopad 2022 v čisté výši [částka] z toho sraženo na exekuce celkem [částka], za prosinec 2022 v čisté výši [částka] z toho sraženo na exekuce celkem [částka], za leden 2023 v čisté výši [částka] z toho sraženo na exekuce celkem [částka] (zjištěno z výplatních pásek [právnická osoba].). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], s účinností ke dni [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]) Společnost [právnická osoba]. oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do [datum] předžalobní upomínkou; výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]).
6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Společnost [právnická osoba]. tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne [Jméno žalovaného B]. 2023 zavázala poskytnout žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázala vrátit částku navýšenou o poplatek v celkové částce [částka]. Uvedenou částku se žalovaný zavázal splatit v 17 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z žádostí o úvěr, ve které žalovaný uvedl, že zaměstnán a dále z jeho příjmů a výdajů. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Smlouva o úvěru byla společností [právnická osoba]. postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou k úhradě dluhu ve lhůtě do [datum].
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
12. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
15. Pohledávka společnosti [právnická osoba]. za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.
16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb.
17. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.
18. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK).
19. V projednávané věci žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů sdělených žalovaným a prověření příjmů žalovaného z předložené pracovní smlouvy a výplatních pásek za období od 11/2022 – 1/2023. Nicméně z tvrzení žalobkyně plyne, že v otázce výdajů žalovaného se spolehla pouze na jím uvedené a ničím nepodložené informace v žádosti o úvěr. Dokazováním bylo zjištěno, že pracovní smlouva s žalovaným byla uzavřena na dobu určitou do [datum], která nepokryje dobu splátek tj. do [datum], příjmy žalovaného [částka] čistého měsíčně v podstatě souhlasí. Nicméně zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Běžné výdaje žalovaného na bydlení, stravu a osobní potřeby žalobkyně žádným způsobem neprověřila (například doložením výpisu z účtu, doklady ohledně bydlení, telefonu aj.). Právní předchůdkyně žalobkyně nedoložila lustrace žalovaného v dostupných bankovních a nebankovních registrech a neprověřila jeho dosavadní úvěrové zatížení ani platební morálku, přestože žalovaný v žádosti uvedl srážky ze mzdy ve výši [částka] a z výplatních pásek bylo zjištěno, že tyto částky byly ze mzdy sráženy v rámci exekuce. Žalobkyně při jednání odkázala na tvrzení a listiny již založené ve spisu a dále uvedla, že nemá jiné důkazní návrhy k prokázání otázky zkoumání úvěruschopnosti nad rámec těch listin, které jsou již ve spisu založeny. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, v důsledku čehož je smlouva o úvěru absolutně neplatná.
20. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto je úvěrová smlouva absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).
21. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení se speciálním ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši [částka] a žalovaný dosud na předmětný úvěr uhradil v souhrnu [částka]. Žalovaný v řízení na svou obranu neuváděl ničeho. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu uvedených částek, tedy [částka].
22. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu netvrdil a neprokazoval ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku od 21 2. 2025 do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
23. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
24. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl v řízení úspěšný, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly, a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.