Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 12 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 12 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, náklady s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Ani po opakovaných písemných upomínkách žalovaný splátky úvěru neuhradil, proto žalobkyně přistoupila dne [datum] k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě celé zbývající jistiny úvěru, nákladů na vymáhání a nákladů právního zastoupení.
2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně vycházela z průměrného příjmu žalovaného [částka], informace poskytnuté žalovaným, že nemá děti a jeho výdaje jsou ve výši [částka], splátky poskytovaného CFIG úvěru [částka]. Žalobkyně provedla lustrace v CFT s výsledkem bez záznamu, insolvenčním rejstříku bez záznamu, registru platebních informací bez záznamu, databázi odcizených dokladů apod. Žalobkyně vycházela ze skóringu spotřebitele. Žalovaný na svou pohledávku uhradil celkem dvě splátky po [částka], tj. v souhrnu [částka].
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů.
5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
6. Žalobkyně se dne [datum] smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] zavázala, že poskytne žalovanému na jeho výslovnou žádost a v jeho prospěch spotřebitelský úvěr typu neúčelový hotovostní úvěr v celkové výši [částka] a podle čl. 4.3. smlouvy bude částka [částka] vyplacena na účet žalovaného č. [č. účtu], a to do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy. Podle čl. 4.5. a 4.6. smlouvy zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 15 % měsíčně a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činí 435,03 % p. a. Podle čl. 4.9. smlouvy se žalovaný zavazuje splatit celkový poskytnutý úvěr poskytovateli a současně také úrok v celkové výši [částka]. Na základě smlouvy je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku spotřebitelského úvěru ve výši [částka]. V čl. 5.1 smlouvy se žalovaný dále zavázal hradit měsíční splátky [částka]. Žalovaný podepsal smlouvu pomocí verifikační platby a SMS kódu. (zjištěno ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota]) Dne [datum] žalovaný z účtu č. [č. účtu] zaslal žalobkyni verifikační platbu [částka] s ID [podezřelý výraz] [Anonymizováno]. Žalobkyně dne [datum] poukázala na účet č. [č. účtu] částku [částka] s poznámkou „Kőllner úvěr“ a variabilním symbolem [var. symbol]. (zjištěno ze dvou potvrzení o platbách) Žalovaný na pohledávku uhradil v souhrnu [částka]. (zjištěno z tabulky umoření)
7. Dokument Předsmluvní informace obsahuje souhlas se zpracováním osobních údajů a informace o sdružení SOLUS, Roční procentní sazba nákladů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a tabulku umoření. (zjištěno z Předsmluvních informací)
8. Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského a řidičského průkazu žalovaného, (zjištěno z kopie občanského a řidičského průkazu) Žalobkyně provedla náhled na žalovaného v insolvenčním rejstříku dne [datum] s negativním výsledkem. (zjištěno z výpisu insolvenčního rejstříku). Žalobkyně provedla dne [datum] výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. tj. zaměstnavatele žalovaného (zjištěno z výpisu obchodního rejstříku). Žalobkyně provedla kontrolu občanského průkazu žalovaného v registru neplatných dokladů vedených [právnická osoba]. (zjištěno z výpisu neplatných dokladů) Žalobkyně provedla dne [datum] lustraci žalovaného v registru SOLUS s výsledkem lustrace bez negativního záznamu. (zjištěno z výpisu SOLUS) Žalobkyně provedla dne [datum] lustraci žalovaného v registru platebních informací s výsledkem lustrace bez negativního záznamu. (zjištěno z výpisu z REPI registru platebních informací) Žalobkyně provedla dne [datum] lustraci žalovaného v Centrální evidenci exekucí s počtem záznamů 0 (zjištěno z výpisu Cribis)
9. Žalovaný pobíral mzdu od společnosti [právnická osoba]. Mzda žalovaného v únoru 2024 činila [částka], v březnu 2024 čistá mzda činila [částka] a v dubnu 2023 čistá mzda činila [částka]. Ze mzdy nebyly prováděny srážky. (zjištěno z výplatních pásek)
10. Z výpisu z účtů č. [č. účtu] vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že v období únor 2024 činily příjmy částku [částka] a z účtu odešlo [částka], disponibilní zůstatek činil [částka]. V tomto období byla na účet připsána příchozí úhrada mzdy ve výši [částka]. V období březen 2024 činily celkové příjmy na účtu částku [částka] a celkem z účtu odešlo v souhrnu [částka], disponibilní zůstatek činil [částka]. Na účet byla připsána mzda ve výši [částka]. V období duben 2024 celkové příjmy na účtu činily [částka] a z účtů celkem odešlo [částka], disponibilní zůstatek činil [částka]. V dubnu 2024 byla na účet připsána mzda [částka]. Soud dále z výpisu z účtu zjistil, že mezi příjmy jsou nespecifikované příchozí platby fyzických osob a hotovostní vklady do bankomatu.
11. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínky k úhradě dlužné splátky ze dne [datum] a ze dne [datum]. (zjištěno z 1. upomínky a 2. upomínky a e-mailů ze dne [datum] a [datum])
12. Dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyhotovil dopis nadepsaný Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Dopis byl odeslán žalovanému dne [datum]. (zjištěno z dopisu ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]).
13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 15 % měsíčně, tedy celkem částku [částka], splatit v měsíčních splátkách [částka]. Žalovaný podepsal smlouvu pomocí verifikační platby a SMS kódu. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] na účet č. [č. účtu]. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne, ve kterém žalovaného vyzvala k úhradě dluhu nejpozději do [datum]. Žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že prováděla lustrace žalovaného v některých dostupných registrech a měla k dispozici výplatní pásky a výpisy z účtu za tři měsíce před poskytnutím úvěru.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
19. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
20. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
21. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
22. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb.
23. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
24. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. proti GK)
25. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-755/22, [právnická osoba]. proti [právnická osoba].: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.
26. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě výpisu z účtu žalovaného, provedla lustraci v CFT, insolvenčním rejstříku, registru platebních informací, databázi odcizených dokladů apod. Žalobkyně vycházela ze skóringu spotřebitele. Žalobkyně tvrdí, že nahlédnutím do výpisu z účtu žalovaného ověřila, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v průměru v měsících předcházejících úvěrové žádosti odpovídají žalovaným tvrzené mzdě [částka]. Dokazováním bylo zjištěno, že průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání v posledních třech měsících před poskytnutím úvěru odpovídá. Pokud jde však o výdaje žalovaného, pak žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru uvedl své výdaje ve výši [částka], což jednoznačně nemůže odpovídat reálnému stavu. Žalobkyní nebyla vzata v úvahu skladba výdajů žalovaného, když z výpisu z účtů není zjevné, kolik v rozhodné době platil za bydlení a zda měl nějakou vyživovací povinnost atd. Zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy žalovaného ze zaměstnání a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval.
27. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Za situace, kdy žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla pečlivěji vyhodnotit majetkovou situaci žalovaného a měla žádat doložení jeho výdajů.
28. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto je úvěrová smlouva absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších službách a plněních (§ 576 o. z.).
29. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení se speciálním ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši [částka] a žalovaný dosud žalobkyni uhradil na splátkách v souhrnu [částka]. Žalovaný v řízení na svou obranu neuváděl ničeho. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu uvedených částek, tedy [částka].
30. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
31. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
32. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t.(převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne [datum] a [datum], neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.