Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení a v zákonném úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], zastavuje.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 000 Kč. Žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba]., smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen Smlouva). [právnická osoba] žalované na základě Smlouvy poskytla dne [datum] úvěr ve výši 20 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy. [právnická osoba] následně postoupila dluh žalované vzniklý na základě Smlouvy, včetně veškerého příslušenství a veškerých smluvních pokut a dalších nároků (dále též jako dluh), smlouvou o postoupení pohledávek dne ze dne [datum] na společnost [právnická osoba] [Anonymizováno] následně postoupila dluh smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce, v důsledku čehož se stal žalobce věřitelem. Oznámení o jednotlivých postoupeních bylo žalované zasláno. Žalovaná dluh nesplnila ani vůči [právnická osoba], ani vůči [Anonymizováno] ani vůči žalobci, ačkoliv byla k jeho úhradě žalobkyní před podáním tohoto návrhu písemně vyzvána. Proto se žalobkyně tímto návrhem vůči žalované domáhá úhrady jistiny dluhu ve výši 20 000 Kč; smluvního úroku z jistiny dluhu ve výši 15% p.a., a to od poskytnutí jistiny dluhu, tedy od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z jistiny dluhu ode dne [datum] do zaplacení.
2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v úroku ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení a v zákonném úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum]. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil dle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř.
3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení byl zcela pasivní. Žalobkyně ani žalovaná se nedostavili k jednání soudu, čímž se zbavili práva být poučeny ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř.Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. a žalovaná uzavřeli dne [datum] Smlouvou o úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč s tím, že byl ujednán úrok ve výši 1 925 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 447 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 5 000 Kč. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku 36 372 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 598 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že od věřitele převzala v místě jejího bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. postoupila pohledávku za žalovanou specifikovanou č. úvěrové smlouvy [Anonymizováno] společnosti , právnická osoba6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou specifikovanou č. úvěrové smlouvy [Anonymizováno] žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto výzvou právní zástupce společnosti [právnická osoba] vyzval žalovanou k zaplacení částky 63 163,44 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], postoupené na společnost [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalované odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb doporučeně dne [datum].8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto výzvou právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovanou k zaplacení částky 59 871,39 Kč do 7 dnů ode dne odeslání výzvy.9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] na základě úvěrové smlouvy č. [hodnota] úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že byl ujednán úrok ve výši 1 925 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 447 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 5 000 Kč. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku 36 372 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 598 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že od věřitele převzala v místě jejího bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Žalobkyně sice tvrdila, že bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované, nicméně k prokázaní tohoto tvrzení nepředložila žádné důkazy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba]. postoupena společnosti [právnická osoba], která ji následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru vyzvána právním předchůdcem žalobkyně výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne.10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do [datum] (dále jen „ZSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.13. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).21. Podle § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.22. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.23. Podle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.24. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.25. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]), Nejvyššího správního soudu ČR (např.rozsudek sp. zn. [spisová značka]), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24), dle níž není z pohledu § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat.26. Žalobkyně k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované žádné důkazy nepředložila. Soud proto uzavírá, že schopnost splácet úvěr úvěrující nebyla v tomto obchodním případě řádně posouzena a pro tuto skutečnost je smlouva o úvěru datovaná dnem [datum] neplatná, a to pro rozpor se zákonem.27. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Za dané situace tak má žalobkyně nárok pouze na vydání poskytnuté částky ve výši 20 000. Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. Výzva byla žalované odeslána právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum], v souladu s ust. § 573 o. z. byla žalované doručena dne [datum]. Ode dne následujícího, tj. od [právnická osoba]. 2020 je tedy žalovaná s plněním svého dluhu v prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení v prvním pololetí roku 2020 činila 10 % p. a. Žalobkyně však požadovala přiznat nárok na úrok z prodlení až od [datum]. Soud tedy uložil žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit včetně zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.