Výrok
I. Žaloba na zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a částky ve výši [částka] se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel její právní předchůdce, [právnická osoba]., IČo [Anonymizováno], se sídlem v [adresa] (dále také „původní věřitel“) se žalovaným Smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný obdržel hotovost ve výši [částka], kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil podpisem. [adresa] s jistinou se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit i příslušenství úvěru ve výši [částka], který spočíval v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Žalovaný se tak zavázal původnímu věřiteli zaplatit celkovou částku ve výši [částka], a to v 17 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla dle Smlouvy splatná do měsíce ode dne uzavření smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný uhradil částku ve výši [částka], z níž na poskytnutou jistinu byla alokována částka [částka] a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši [částka]. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky [částka], kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši [částka] a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši [částka]. Závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne [datum] je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba]. postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném nesplacenou jistinu ve výši [částka], nesplacený kapitalizovaný úrok ve výši [částka], nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru [částka], nespálený inkasní poplatek [částka] a postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši [částka], tedy 15 % ročně z jistiny ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] z jistiny ve výši [částka], a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny pohledávky ve výši [částka], a to za období od [datum] do [datum], ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok, jehož souhrnná výše je [částka] a je tvořena součtem nesplaceného úroku ve výši [částka], nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nesplacený nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši [částka], nesplaceného inkasního poplatku ve výši [částka] a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši [částka]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne [datum].
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.
4. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:- z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je v tomto rejstříku zapsána od [datum];- z žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uvedl číslo svého občanského průkazu, své osobní údaje, adresu trvalého pobytu a výběru, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnosti, nemá bankovní účet, má střední vzdělání, je zaměstnaný u zaměstnavatele [právnická osoba]., [adresa], [jméno FO] 1075/41A, s měsíčním příjmem ve výši [částka]. Dále uvedl, že má měsíční výdaje na bydlení, energie [částka] a měsíční výdaje na dopravu, jídlo, osobní náklady [částka], srážky ze mzdy, výživné [částka] a měsíční splátky stávajících půjček [částka], celkové měsíční výdaje [částka]. Příjmy byly doloženy potvrzením od zaměstnavatele. Použitelný měsíční příjem činil [částka];- ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] dne [datum], v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok v celkové výši 2 789, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení ve výši [částka] a inkasní poplatek ve výši [částka]. Celková dlužná částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši [částka], přičemž celkové náklady spotřebitelského úvěru činí [částka], doba trvání úvěru činí 17 měsíců, přičemž strany se dohodly, že žalovaný uhradí celkovou dlužnou částku v 17 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. Dále bylo dohodnuto, že pokud žalovaný nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byl i předpis splátek;- z potvrzení o výši příjmu společnosti [právnická osoba]., soud zjistil, že žalovaný je u něj zaměstnán od listopadu 2018 na pozici skladníka na dobu neurčitou, jeho průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil [částka], přičemž z příjmu zaměstnance nejsou prováděny žádné srážky;- z potvrzení o platbě soud zjistil, že byla vyplacena platba ve výši [částka] příjemci [Anonymizováno] [Anonymizováno], pod variabilním symbolem [var. symbol];-z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání bylo zjištěno, že v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným žalobkyně učinila cestu terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne [datum];- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně příloh a z potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] byla postoupena na žalobkyni;- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum];- z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila dopis adresovaný žalovanému, ve kterém žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky ve výši [částka] ve lhůtě do [datum], tato byla žalovanému zaslána dne [datum] (zjištěno z podacího archu);- z předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději ve lhůtě do [datum].
5. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba]., a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka], která se skládá z úroku v celkové výši 2 789, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nákladů na vyhodnocení ve výši [částka] a inkasního poplatku ve výši [částka]. Celková dlužná částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 17 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného zaznamenaných v žádosti o úvěr ze dne [datum], v níž žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnosti, nemá bankovní účet, má střední vzdělání, je zaměstnaný u zaměstnavatele [právnická osoba]., [adresa], [jméno FO] 1075/41A, s měsíčním příjmem ve výši [částka]. Dále uvedl, že má měsíční výdaje na bydlení, energie [částka] a měsíční výdaje na dopravu, jídlo, osobní náklady [částka], srážky ze mzdy, výživné [částka] a měsíční splátky stávajících půjček [částka], celkové měsíční výdaje [částka]. Příjmy byly doloženy potvrzením od zaměstnavatele. Použitelný měsíční příjem činil [částka]. Tvrzenou majetkovou situaci si právní předchůdce žalobkyně ověřil z potvrzení o výši příjmu a potvrzení o provedené platbě na účet exekutora. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno původní věřitelkou. Před podáním žaloby byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána výzva k úhradě dlužné částky.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném v době poskytnutí úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
15. Podle § 1881 odst. 1 o. z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.
16. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
17. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdce s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru a že žalovanému na základě uvedené smlouvy poskytl v hotovosti částku [částka]. Žalovaný při uzavření smlouvy o úvěru vystupoval jako spotřebitel, a je tedy nutné na smluvní vztah mezi účastníky aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy o úvěru. Poskytovatel úvěru je podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost úvěrovaného (spotřebitele) řádně splácet poskytnutý úvěr. Poskytovatel úvěru přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Po posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. nesplnil. Žalobkyně soudu sice předložila potvrzení o výši příjmu ze strany zaměstnavatele žalovaného a potvrzení o jedné platbě na účet exekutora, nicméně soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně na základě zjištěných údajů nevyhodnotil kredibilitu žalovaného řádně. Žalobkyně[Anonymizováno] soudu neprokázala, že její právní předchůdce řádným způsobem ověřoval údaje o výdajích žalovaného, a to zejména náklady na bydlení, které měly být podle údajů žalovaného pouze [částka] měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně mohl a měl provést (mimo jiné) lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích (SOLUS, BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, aj.), a to tím spíše, že žalovaný přiznal splátky jiných úvěrů a exekuci. V dané situaci soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb.
18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou.
19. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyně nemá nárok na úhradu smluvních úroků, smluvní pokuty, poplatků ani nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyni i s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.
20. Plnění poskytnuté žalovanému je pak třeba vypořádat podle § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy.
21. Z provedených důkazů bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl podle neplatné smlouvy žalovanému částku [částka]. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný na svůj dluh uhradil částku [částka]. Žalovaný tak uhradil dokonce více, než byl povinen. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci byl procesně úspěšným účastníkem řízení žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.