Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

11 C 116/2024

Soud: Okresní soud v OlomouciDatum rozhodnutí: 15. 7. 2024Č. j.: 11 C 116/2024-56Samosoudkyně: Mgr. Ing. Eliška BognárováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 21. 8. 2024Předmět řízení: o 105 054,16 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOL:2024:11.C.116.2024.1
postoupení pohledávkysmlouva o zápůjčcesmlouva nájemnípostoupení smlouvysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (193) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úroku 22,44 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku ve výši 18,69 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % a úroku ve výši 22,44 % ročně z částky [částka] od 28. í. 2023 do zaplacení. [adresa] 694 Kč představuje jistinu ve výši [částka] a poplatky ve výši [částka]. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela se společností Provident Finacial s.r.o. postupní smlouvu, na základě které došlo k postoupení žalované pohledávky za žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo[tel. číslo], na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky v hotovosti ve výši [částka]. Na základě této smlouvy vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši [částka] a částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] (úroková sazba 22,44 % p.a.), částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit celkovou částku v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne [datum]. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil celkem [částka]. Ke dni [datum] provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení, přičemž dlužná jistina činila částku [částka] a dlužný poplatek [částka]. Po tomto datu nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho zaplaceno. Žalobkyně po žalovaném požaduje rovněž smluvní úrok ve výši 22,44 % p. a. z nezaplacené jistiny od [datum] do zaplacení, který kapitalizovala za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], stejně tak požaduje i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, který kapitalizovala za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalovaný dosud na zbylý dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 18,69 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaným úrokem ve výši [částka]. [adresa] 360,16 Kč sestává z jistiny ve výši [částka] a poplatky ve výši [částka]. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela se společností Provident Finacial s.r.o. postupní smlouvu, na základě které došlo k postoupení žalované pohledávky za žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo[tel. číslo], na základě které poskytla žalovanému zápůjčku v hotovosti ve výši [částka]. Na základě této smlouvy vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši [částka] a částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] (úroková sazba 18,69 % p.a.), částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit celkovou částku v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne [datum]. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil celkem [částka]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek [částka]. Po tomto datu nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho zaplaceno. Žalobkyně po žalovaném požaduje rovněž smluvní úrok ve výši 18,69 % p. a. z nezaplacené jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, který kapitalizovala za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], stejně tak požaduje i zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka], který kapitalizovala za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalovaný dosud na zbylý dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení byl zcela pasivní. Žalobkyně ani žalovaný se nedostavili k jednání soudu, čímž se zbavili práva být poučení ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř.Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:[právnická osoba] listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že je svobodný, s učňovským vzděláním, bez vyživovací povinnosti, bydlí ve spolubydlení, vlastní osobní automobil, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako řidič pizzař u společnosti Grill [právnická osoba]. a jeho pravidelná čistá měsíční mzda činí [částka]. V části zákaznické karty označené jako finanční výdaje je vyplněno, že měsíční odhadované výdaje žalovaného jsou [částka], interní splátky činí [částka] měsíčně, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Nemá veden bankovní účet. Dle zákaznické karty bylo ověřeno zaměstnání, a to ze dvou výplatních pásek z a období leden a únor 2021.4. Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že je svobodný, s učňovským vzděláním, bez vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, vlastní osobní automobil, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako řidič pizzař u společnosti Grill [právnická osoba]. a jeho pravidelná čistá měsíční mzda činí [částka]. V části zákaznické karty označené jako finanční výdaje je vyplněno, že měsíční odhadované výdaje žalovaného jsou [částka], nemá žádné externí ani interní splátky, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Nemá veden bankovní účet. Dle zákaznické karty bylo ověřeno zaměstnání, a to ze dvou výplatních pásek z a období červen a červenec 2021.5. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedeného dne žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali listinu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka]. Část takto poskytnutého úvěru ve výši 5 243 bylo použito na zápočet dlužné částky již dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce č. [tel. číslo]. Žalovanému tak byla vyplacena částka [částka]. Žalovaný se zavázal za tento úvěr zaplatit poplatek ve výši [částka]. Poplatek je dle smlouvy vypočten jako součet úroků ve výši [částka], částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka], částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (komfortní splacení ve výši [částka] a flexibilní splácení [částka]). Žalovaný se zavázal předmětný úvěr v celkové výši [částka] vrátit 21 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka bude činit [částka]. RPSN činí 135 %. Zároveň podpisem stvrdil, že mu byla částka [částka] poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy, tj. dne [datum].6. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [tel. číslo] bylo zjištěno, že uvedeného dne žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali listinu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka]. Část poskytnutých finančních prostředků ve výši [částka] byla použita na splacení zůstatku celkové dlužné částky žalovaného z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo]; žalovanému tedy byla vyplacena částka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal za tento úvěr zaplatit poplatek ve výši [částka]. Poplatek je dle smlouvy vypočten jako součet úroků ve výši [částka], částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka], částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (komfortní splacení ve výši [částka] a flexibilní splácení [částka]). Žalovaný se zavázal předmětný úvěr v celkové výši [částka] při úrokové sazbě 88 % ročně vrátit v 18 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka bude činit 2 394. RPSN činí 149,14 %. Zároveň podpisem stvrdil, že mu byla částka [částka] poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy, tj. dne [datum].7. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedeného dne žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali listinu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala převést na žalobkyni nezajištěné pohledávky za svými dlužníky vzniklé ze smluv o zápůjčce či smluv o spotřebitelském úvěru včetně příslušenství, žalobkyně se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úplatu za podmínek sjednaných v této smlouvě. Z příloh k této smlouvě pak vyplývá, že mezi postoupenými pohledávkami byly i pohledávky za žalovaným označené číslem[tel. číslo] a číslem[tel. číslo]. Smluvní strany si ujednaly, že postupitel (právní předchůdkyně žalobkyně) předá postupníkovi do 3 pracovních dní po zaplacení sjednané úplaty v elektronické podobě data obsažená v seznamu pohledávek a doplněná u jednotlivých pohledávek o další identifikační údaje dlužníka, výši pohledávky, rozpad celkové výše postoupené pohledávky na jednotlivé nároky k pohledávkám se vážícím a o platební historii dlužníka.8. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky a smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované pohledávky za žalovaným byly postoupeny ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Z podacího lístku [právnická osoba] soud zjistil, že bylo žalobkyní žalovanému odesláno psaní dne [datum].9. Z listiny označené jako tabulka umoření soud zjistil, že žalovaný u smlouvy č. [tel. číslo] za období od [datum] do [datum] zaplatil celkem [částka].10. Z listiny označené jako tabulka umoření soud zjistil, že žalovaný u smlouvy č. [tel. číslo] za období od [datum] do [datum] zaplatil celkem [částka].11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto výzvou právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k zaplacení částky [částka]. Z podacího lístku [právnická osoba] soud zjistil, že bylo žalovanému právním zástupcem žalobkyně zasláno psaní dne [datum].Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:12. Dne [datum] došlo k postoupení žalovaných pohledávek ze společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].r.o. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. V seznamu postoupených pohledávek byly i pohledávky za žalovaným označené číslem[tel. číslo] a číslem[tel. číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo[tel. číslo], na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž v hotovosti mu bylo předáno [částka]. Součástí splátek bylo nejen vrácení zapůjčené částky, ale též částky ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení v souhrnné výši [částka] Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka měla činit [částka]. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě informací sdělených žalovaným, že je svobodný, s učňovským vzděláním, bez vyživovací povinnosti, bydlí ve spolubydlení, vlastní osobní automobil, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako řidič pizzař u společnosti Grill [právnická osoba]. a jeho pravidelná čistá měsíční mzda činí [částka]. V části zákaznické karty označené jako finanční výdaje je vyplněno, že měsíční odhadované výdaje žalovaného jsou [částka], interní splátky činí [částka] měsíčně, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Nemá veden bankovní účet. Dle zákaznické karty bylo ověřeno zaměstnání, a to ze dvou výplatních pásek z a období leden a únor 2021. Tyto skutečnosti nebyly nikterak doloženy. A s výjimkou výše mzdy ani právní předchůdkyní žalobkyně ověřovány. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo[tel. číslo], na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka], přičemž po započtení částky [částka] na dlužný dřívější úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému v hotovosti předáno [částka]. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši [částka] a částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení v celkové výši [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit celkovou částku v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka ve výši 2 394. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka měla činit [částka]. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě informací sdělených žalovaným, že je svobodný, s učňovským vzděláním, bez vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, vlastní osobní automobil, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako řidič pizzař u společnosti Grill [právnická osoba]. a jeho pravidelná čistá měsíční mzda činí [částka]. V části zákaznické karty označené jako finanční výdaje je vyplněno, že měsíční odhadované výdaje žalovaného jsou [částka], nemá žádné externí ani interní splátky, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Nemá veden bankovní účet. Dle zákaznické karty bylo ověřeno zaměstnání, a to ze dvou výplatních pásek z a období červen a červenec 2021. Tyto skutečnosti nebyly nikterak doloženy. A s výjimkou výše mzdy ani právní předchůdkyní žalobkyně ověřovány. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil celkem [částka].13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).15. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 1727 o. z. každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.20. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.22. Podle § 1881 odst. 1 o. z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.23. Podle § 1882 dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná (odst. 1). Postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve (odst. 2).24. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.25. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.26. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.27. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18: „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.28. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.29. V první řadě soud konstatuje, že aktivní žalobní legitimace žalobkyně je v řízení dána, neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena platná smlouva o postoupení pohledávek, na základě které na žalobkyni přešla práva a povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně ze smluv o úvěru číslo[tel. číslo] a číslo[tel. číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž o tom, že došlo k postoupení smlouvy na žalobkyni žalovaného vyrozuměla.30. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně (respektive právní předchůdkyně žalobkyně) dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.31. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splatit pracovala s údaji sdělenými žalovaným, avšak tyto si řádně neověřila. Žalobkyně si nijak neověřila výdaje žalovaného, nevyžádala si v tomto směru nájemní smlouvu či jiné doklady související s náklady na bydlení či jinými životními náklady žalovaného. Žalobkyně soudu nedoložila ani to, že by si prověřila žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací, v databázi SOLUS, apod. Žalobkyně si neověřila, zda žalovaným uváděné výdaje odpovídají skutečnosti. Ačkoliv v obou žádostech o úvěr je uvedeno že si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala alespoň 2 výplatní pásky žalovaného, soudy tyto doklady nedoložila. Ani příjmová stránka žalovaného tedy nebyla řádně ověřena. Podle soudu tak právní předchůdkyně žalobkyně nemohla mít z těchto neúplných a nijak nedoložených údajů ucelený přehled o životní a majetkové situaci žalovaného.32. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalovanému po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky úvěru. Jinými slovy, posouzení úvěruschopnosti ze strany věřitele je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu.33. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z.34. Nároky z těchto neplatných smluv je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Co se týče zúčtování vzájemných plnění z neplatné smlouvy Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3008/2007, konstatoval, že „byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Jestliže tedy jde o vrácení vzájemných peněžitých plnění z neplatné smlouvy, je třeba po vzájemném zúčtování těchto plnění uložit plnění rozdílu jednomu z účastníků“. Tento závěr pak Nejvyšší soud rozvedl v rozhodnutí ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 33 Cdo 23/2016, tak, že toto ustanovení „zakotvuje vzájemnou vázanost práv a povinností účastníků neplatné nebo zrušené smlouvy; nárok každé ze smluvních stran na vrácení plnění, které poskytla, je nárokem ze zákona podmíněným její povinností vrátit to, co podle smlouvy přijala, druhé smluvní straně. Protože práva a povinnosti každého z účastníků neplatné nebo zrušené smlouvy jsou vzájemně podmíněny, platí, že uplatnění a uspokojení práva jedné ze stran na vrácení plnění z takové smlouvy je vázáno na uspokojení obdobného práva druhé smluvní strany; jinak řečeno, povinnost jednoho subjektu plnit (vrátit přijaté plnění) je vázána na tutéž povinnost subjektu druhého. Vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy je každá její strana oprávněna požadovat po druhé smluvní straně jen tehdy, jestliže již sama vrátila nebo současně s uplatněním svého práva vrací či nabídne vrácení všeho, co sama podle této smlouvy přijala“ (obdobně rozhodnutí Finančního arbitra č. j. FA/SR/SU/525/2017-1). Žalobkyně má tedy právo na uhrazení zůstatku původní jistiny, nikoli však dalších nákladů či příslušenství, jak žalobkyně požaduje. Takový požadavek je nedůvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne [datum] poskytla v hotovosti částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalovaný v návaznosti na poskytnutí částky [částka] dne [datum] právní předchůdkyni žalobkyně vrátil [částka] a v návaznosti na poskytnutí částky [částka] právní předchůdkyni žalobkyně vrátil částku [částka]. V rozsahu tohoto plnění jakož i požadovaného příslušenství je tedy žaloba nedůvodná. Ve zbytku, tj. v částce 16 363 (10 230 + 6 133) Kč soud žalovaného zavázal k úhradě dlužné jistiny úvěru.35. Pokud jde o požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení, pak v této souvislosti bylo soudem rozhodnuto tak, že právo na úhradu zákonného úroku z prodlení nebyl žalobkyni přiznán a v této části byla žaloba zamítnuta. Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určení poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívajících v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení, z důvodu jeho procesní pasivity, nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací