Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 349,10 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 5 264,71 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 656,21 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 613,81 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 19 337,31 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 20 613,81 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel její právní předchůdce, BNP PARIBAS [právnická osoba], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], IČ [IČO], a to pod obchodní značkou [jméno FO] [Anonymizováno] !, se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru na základě které žalovaná obdržela platební kartu s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Na základě smlouvy poskytla banka žalované revolvingový úvěr formou umožnění úvěrového rámce, naposledy ve výši 29 519,10 Kč, který čerpala prostřednictvím kreditní karty, přičemž k poslednímu čerpání úvěru došlo dne 29. 9. 2020. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Celková čerpaná částka stavuje sloučit položek čerpání a poskytnutí ve prospěch žalované ve výši 28 349,10 Kč a položek poplatků ve výši 1 170 Kč. Žalovaná uhradila celkem 13 000 Kč. Pro případ nesplácení úvěru se žalovaná zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a k placení úroků z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši. Žalovaná řádně a včas nesplácela dohodnuté splátky. [jméno FO] proto využila svého práva, od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Smluvní pokuta v žalované výši 576,50 Kč a se skládá z částky 46,50 Kč vyúčtované dne [datum], z částky 78,50 Kč vyúčtované dne [datum], dále z částky 101,50 Kč ke dni [datum], dále z částky 166,50 Kč zaúčtovaných k [datum] a z částky 183,50 Kč naúčtovaných dne [datum]. Odstoupení od smlouvy bylo žalované oznámeno dopisem dne [datum], nabylo účinnosti dne [datum]. Pohledávka byla postoupená žalobkyní na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], to bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne [datum]. Za období od postoupení pohledávky ke dni podání žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně je uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 19 337,31 Kč, poplatku ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 576,50 Kč, kapitalizované jeho smluvního úroku ve výši 2 656,21 Kč splatného ke dni [datum], smluvního úroku 22,68 % ročně z částky 19 337,31 od [datum] do zaplacení a dále úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 20 613,81 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyni by se mě vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, která byla odeslána doporučeně [datum] V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Z žádosti poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaná je od roku 2017 zaměstnána jako dělnice ve společnosti [právnická osoba]., výše jejich příjmů činí měsíčně 11 500 Kč, celkový měsíční příjem celé domácnosti činí 20 000 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost. Celkové náklady domácnosti včetně ostatních finančních závazků žalované byly oceněny na částku 13 000 Kč. Věřitel učinil dotaz do registru SOLUS, kde žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky po splatnosti, docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI, žalovaná byla dále lustrována v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, katastru nemovitostí a registru ARES. V dalším doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila původnímu věřiteli pouze částku 11 000 Kč, 2 tisícikorunové položky nebyly uhrazeny přímo žalovanou, ale bankou žalované, které zaúčtovala ve prospěch žalované.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení byla pasivní, k nařízenému jednání se nedostavila.
3. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:- Z dopisu žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že ředitel pro vztahy se zákazníky [Anonymizováno] seznámil žalovanou s jejím novým „[Anonymizováno] “ v návaznosti na nákup žalované na splátky. HelloPay jsou peníze, které má žalovaná vždy po ruce – dává ji svobodu nakoupit teď a odložit si placení na později nebo rozložit do splátek podle možností rozpočtu žalované. Schválil žádost o [Anonymizováno] ze dne [datum] a rovnou z něj zaplatili nákup žalované na splátky u obchodníka. [Anonymizováno] otevřeli žalované s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, část těchto peněz byla použita na zaplacení nákupu žalované na splátky, zbytek má k dispozici v podobě tzv. revolvingového úvěru – znamená to, že z něj může čerpat průběžně dle potřeby a splácet ho postupně nebo třeba celý najednou. Ze základní informace o úvěru a jeho splácení se pak podává, že číslo úvěrového účtu je [Anonymizováno], úvěrový rámec činí 20 000 Kč, roční úroková sazba 22,68 %, RPSN 31,88 %, nebylo sjednáno pojištění, poplatek za zaslání výpisu poštou činí 50 Kč, datum úhrady měsíčních splátek a odložené platby je vždy 17. den v měsíci, číslo bankovního účtu [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], výše měsíčních splátek min. 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč.- Z žádosti o revolvingovém úvěru [jméno FO] zjistil, že klientem je žalovaná, bydlí v nájmu, nemá děti, je vdaná, pracuje u [právnická osoba]., profese – dělnici, řemeslníci a opraváři, její měsíční čistý příjem je 11 500 Kč, celkový příjem domácnosti je 20 000 Kč, celkové náklady domácnosti 13 000 Kč, nemá žádné závazky, aktuální úvěrový rámec činí 20 000 Kč, výše prvního čerpání z aktuálního úvěrového rámce byla 11 489 Kč, RPSN činí 34,18 %, základní roční úroková sazba činí 22,68 Kč, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů činí 50 Kč, smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky činí 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů s vymáháním splatného závazku činí 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci v prodlení činí 100 Kč.- Z podacího lístku zjistil, že dne [datum] byla podána u [právnická osoba] zásilka adresovaná žalované, odesílatelem byla žalobkyně.- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] a žalobkyní včetně příloh soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy [Anonymizováno] v celkové výši 23 270,02 Kč, přičemž celková částka uhrazená postupiteli do rozhodného dne činila 12 000 Kč.- Z potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek, že dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] podepsal potvrzení o přijetí úplaty od žalobkyně za postoupení pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].- Z podacího lístku zjistil, že dne [datum] byla podána u [právnická osoba] zásilka adresovaná žalované, odesílatelem byla , právnická osoba- Z výzvy k plnění ze dne [datum], že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 24 453,48 Kč nejpozději do [datum].- Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], že žalované bylo adresováno oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni.- Z podacího lístku ze dne [datum], že téhož dne byla u [právnická osoba] podána zásilka adresovaná žalované, odesílatelem byla žalobkyně.- Z odstoupení od úvěrové smlouvy, že dne [datum] bylo vyhotoveno oznámení o odstoupení od úvěrové smlouvy, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 29 520 Kč, neboť úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn.- Ze základních informací o úvěru soud zjistil následující informace: číslo úvěrového účtu – [Anonymizováno], úvěrový rámec – 20 000 Kč, roční úroková sazba 22,68 %, RPSN 31,88 %, bez pojištění, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů – 50 Kč (pouze při pohybu na úvěrovém účtu), zaslání měsíčního výpisu elektronicky – zdarma, datum úhrady měsíčních splátek – vždy k 17. dni v měsíci, datum úhrady bezúročného období – vždy k 25. dni v měsíci, číslo bankovního účtu – [č. účtu], variabilní symbol- [var. symbol], výše měsíčních splátek – min. 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč.- Z platební historie úvěru č. [hodnota] žalované soud zjistil, že dne [datum] došlo k čerpání částky 11 489 Kč, dne [datum] k čerpání částky 2 500 Kč, dne [datum] k čerpání částky 2 500 Kč, dne [datum] k čerpání částky 461 Kč, dne [datum] k čerpání částky 1 896 Kč, dne [datum] k čerpání částky 2 000 Kč, dne [datum] k čerpání částky 298 Kč, dne k čerpání částky 3 000 Kč, dne [datum] k čerpání částky 1 000 Kč, dne [datum] k čerpání částky 200 Kč a 165,10 Kč, dne [datum] k čerpání částky 122 Kč, dne [datum] k čerpání částky 2 000 Kč, dne [datum] k čerpání částky 200 Kč, dne [datum] k čerpání částky 130 Kč, dne [datum] k čerpání částky 130 Kč, dne [datum] k čerpání částky 150 Kč a 108 Kč. V období od [datum] do [datum] došlo k úhradě splátek ve výši 13 000 Kč.- Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. [hodnota] bylo zjištěno, že tuto uzavřela [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaná dne [datum]. Na základě této rámcové smlouvy a aktuálních všeobecných obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů a služeb planých ke dni uzavření a sazebníků je banka připravena poskytovat žalované bankovní produkty a služby v rozsahu dle její aktuální nabídky, přičemž se jedná zejména o klasický úvěr, revolvingový úvěr, běžný účet, spořící účet, platební služby, debetní kartu, úvěrovou kartu, pojištění, internetové bankovnictví a další služby. K žalovaným vybranému produktu bude uzavřena samostatná produktová smlouva.Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
4. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalované byl poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč s tím, že [datum] žalovaná část tohoto úvěru čerpala na pořízení zboží na splátky u zprostředkovatele ve výši 11 489 Kč a zbylá část do výše 28 349,10 Kč jí byla poskytnuta ve formě revolvingového úvěru. Roční úroková sazba revolvingového úvěru byla sjednána ve výši 22,68 % ročně a sazba RPSN ve výši 34,18 % ročně. Na poskytnutý úvěr bylo vráceno celkem 13 000 Kč. V rámci posuzování úvěruschopnosti vycházel poskytovatel úvěru z údajů, které mu žalovaná sdělila v žádosti o úvěr, a sice, že je vdaná, nemá děti, bydlí v nájmu, pracuje u [právnická osoba]., profese – dělnici, řemeslníci a opraváři, její měsíční čistý příjem je 11 500 Kč, celkový příjem domácnosti je 20 000 Kč, celkové náklady domácnosti 13 000 Kč, nemá žádné závazky. Právní předchůdce žalobkyně odstoupil od úvěrové smlouvy, když žalovaná svůj závazek nehradila řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně tak úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná byla žalobkyní či jejím právním zástupcem opakovaně vyzvána k úhradě dlužné částky.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 1727 o. z. každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.
10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Podle § 1881 odst. 1 o. z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.
13. Podle § 1882 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná (odst. 1). Postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve (odst. 2).
14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
20. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně.
21. Prvně žalobkyně v řízení prokázala svou aktivní legitimaci, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek a úhrady částky za postoupené pohledávky. Dále žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdce uzavřel se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru a že žalované byla na základě uvedené smlouvy poskytnuta celková částka 28 349,10 Kč. Na poskytnutý úvěr byla uhrazena částka 13 000 Kč. Žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru vystupovala jako spotřebitel, a je tedy nutné na smluvní vztah mezi účastníky aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019). Z uvedených rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.
22. Soud poukazuje, že k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dospět i s ohledem na čl. 8 odst. 1 směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Podle čl. 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Ačkoliv se textu směrnice nelze přímo dovolávat ve vztahu mezi jednotlivci, národní soudy jsou v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic povinny volit v rámci národního práva eurokonformní výklad (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, nebo C-76/10, Pohotovosť). Uvedenou interpretaci potvrzuje i rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem k předmětné právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb. Soudní dvůr v něm vyložil, že čl. 8 a 23 předmětné směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Na základě výše uvedeného není pochyb o tom, že ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je v části zakotvující pro případ porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele sankci relativní neplatnosti smlouvy v rozporu s unijním právem, a soud proto příslušné ustanovení v této části neaplikoval.
23. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.
24. Žalovaná vyplnila žádost o úvěr. Co se týče této listiny, soud konstatuje, že žalobkyně nemůže bez dalšího vycházet z toho, že zákazník svým podpisem stvrzuje, že jím poskytnuté informace, zejména o jeho příjmech, jsou úplné a pravdivé. Prosté spoléhání se na čestné prohlášení dlužníků, motivovaných snahou úvěr získat, bez požadavku na doložení dalších podkladů o majetkových poměrech dlužníka, nestačí a takový přístup nemůže sám o sobě požívat právní ochrany. K samotnému postupu zkoumání úvěruschopnosti nelze než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto v podstatě nezkoumala. Žalobkyně soudu předložila pouze smlouvu o úvěru/žádost o úvěr, v níž žalovaná uvedla údaje o svých příjmech a výdajích, aniž by tyto údaje doložila jakýmkoliv potvrzením, pracovní smlouvou, potvrzením od zaměstnavatele atp. Takový postup však není s ohledem na výše uvedené dostačující. Právní předchůdce žalobkyně mohl (a měl) ověřit bonitu žalované výpisem z bankovního účtu, předložením nájemní smlouvy, pracovní smlouvy, lustrací ve veřejně dostupných rejstřících, atd. Žalobkyně sice tvrdila, že lustraci v různých typech registrů učinila, soudu je však ani na výzvu nepředložila. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené v § 86 ZSÚ.
25. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o úvěru její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalované, tj. schopnost žalované poskytnutý úvěr vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že zjevně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.
26. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ust. § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Jak dovodil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy.
27. Z provedeného dokazování bylo v řízení bylo prokázáno, že žalovaná na poskytnutý úvěr čerpala částku 28 349,10 Kč, na kterou žalované vrátila částku 13 000 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že žalobkyni uhradila více. Zbývající jistina, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit tak činí částku 15 349,10 Kč.
28. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu zápůjčky vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Vzhledem k tomu, že soud nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalované, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
29. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyně nemá nárok na zaplacení poplatků, smluvní pokuty a smluvních úroků. Žalobkyni i s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.
30. O náhradě nákladů řízení ve výroku III bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch a soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, které žalobkyně požadovala k okamžiku podání žaloby. S ohledem na to, že v řízení byla zjevně úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.