Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum], vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o kontokorentu č. [Anonymizováno], na základě které poskytla žalovanému k běžnému účtu kontokorent do úvěrového limitu ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách podle čl. V. ve spojení s čl. II. odst. 3 smlouvy (včetně úroků ve výši 21, 9 % ročně, úroků z prodlení a poplatků). Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků a obchodní podmínky. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně jej ke dni [datum] zesplatnila. Ke dni [datum] činí dlužná částka [částka] a sestává z jistiny ve výši [částka] a příslušenství. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána - a sice jak jeho příjmová, tak výdajová stránka, přičemž žalobkyně vycházela z žádosti, výpisu z osobního účtu, bankovních registrů.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.
3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- ze smlouvy o kontokorentu, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o kontokorentu č. [Anonymizováno], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu [částka] na dobu neurčitou se sjednanou úrokovou sazbou 21,90 % ročně. Obsahem dohody byla podmínka, aby žalovaný měl ke konci měsíce na účtu k dispozici nevyčerpanou částku, která bude použita na splacení sjednaného úroku. V případě porušení podmínek byla sjednána mimo jiné možnost zesplatnit kontokorent, úročit částky po splatnosti úroky z prodlení a požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a zasílat upomínky, za něž náleží žalobkyni úhrada ve výši dle smlouvy (upomínka/výzva k uhrazení dlužné částky [částka] /[částka], výzva ke splnění smluvních podmínek [částka]). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro [Anonymizováno] spotřebitelské úvěry a sazebník poplatků;- z předsmluvních informací, že žalobkyně poskytla žalovanému informace týkající se úvěru shodné se smluvním ujednáním;- z žádosti o poskytnutí úvěru, že žalovaný žádal o úvěr do výše úvěrového limitu [částka], uvedl, že je důchodce, jeho čistý měsíční příjem činí [částka], pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí [částka] a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů činí [částka].- z výpisu z účtu žalovaného č. [hodnota] že žalovaný čerpal dne [datum] úvěr ve výši [částka];- z výzvy ze dne [datum] a podacího archu [právnická osoba] ze dne [datum], že žalovanému byla ze strany právního zástupce žalobkyně zaslána kvalifikovaná výzva k plnění závazku ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno],- z Informace z [právnická osoba] ([Anonymizováno]), že k [datum] neměl žalovaný žádné dlužné či nesplacené splátky úvěru,- z hodnocení úvěruschopnosti, z vyhodnocení žádosti, z údajů o žadateli a z informací o klientovi, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru prověřovala úvěruschopnost žalovaného a schválila žádost o poskytnutí úvěru;- z první upomínky, že ke dni [datum] byl žalovaný v prodlení ve vztahu k částce [částka] a dalších [částka] činil nepovolený záporný zůstatek včetně úroků z prodlení;- z první výzvy, že k [datum] byl žalovaný stále v prodlení se splácením svého úvěru, a sice co do částky [částka] a dalších [částka] činil nepovolené záporný zůstatek včetně úroků z prodlení;- z druhé výzvy, že k [datum] byl žalovaný stále v prodlení se splácením svého úvěru, a sice k uvedenému datu co do částky [částka] a dalších [částka] činil nepovolené záporný zůstatek včetně úroků z prodlení;- z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum], že žalovaný je k [datum] v prodlení se splácením svého úvěru, a sice co do částky [částka] a dalších [částka] činil nepovolené záporný zůstatek včetně úroků z prodlení; žalovaný byl upozorněn na zesplatnění úvěru; z dodejky soud zjistil, že výzva byla zaslána žalovanému dne [datum];- z dopisu ze dne [datum], že žalovaný byl žalobkyní upozorněn, že neplní podmínky kontokorentu;- z výzvy – dodržení podmínky kontokorentu, že byl předchozím dopisem upozorněn na nesplnění podmínky kontokorentu, podle níž je žalovaný povinen zajistit na svém účtu kreditní obrat minimálně ve výši 50 % limitu kontokorentu, jelikož nevyužil žádnou z nabízených možností, jak podmínku splnit, obdržel tuto výzvu, která je zpoplatněna částkou [částka];- z oznámení o zesplatnění a z dodejky soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému, že všechny pohledávky z úvěru se stávají splatnými ke dni [datum] z důvodu prodlení žalovaného s placením splátek úvěru. Žalobkyně dále žalovaného vyzvala k zaplacení částky [částka] do [datum];Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru číslo [Anonymizováno]. Žalobkyně se zavázala uvolnit žalovanému v rámci kontokorentního úvěru peněžní prostředky až do finančního limitu [částka]. Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno. Žalovaný čerpal úvěr dle Smlouvy tak, že dnem [datum] vyčerpal částku ve výši [částka] z účtu č. [č. účtu]. Obsahem dohody byla podmínka, aby žalovaný měl ke konci měsíce na účtu k dispozici nevyčerpanou částku, která bude použita na splacení sjednaného úroku. V případě porušení podmínek byla sjednána mimo jiné možnost zesplatnit kontokorent, úročit částky po splatnosti úroky z prodlení a požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a zasílat upomínky, za něž náleží žalobkyni úhrada ve výši dle smlouvy (upomínka/výzva k uhrazení dlužné částky [částka] /[částka], výzva ke splnění smluvních podmínek [částka]). Žalovaný již od listopadu 2023 byl v prodlení se splácením svého úvěru, dostával se do nepovoleného záporného zůstatku na kontokorentním účtu a později přestal plnit podmínku 50% kreditního obratu na předmětném účtu. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni úvěr spolu s úvěrovým úrokem ve výši 21,90 % ročně. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za splatný ke dni [datum]. Žalovaný byl k úhradě pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne [datum]. Úvěruschopnost byla řádně posouzena, žalobkyně posoudila jak stránku příjmovou, tak výdajovou, když při posouzení vycházela z žádosti, výpisu z osobního účtu, bankovních registrů.
5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ust. § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.
11. Po provedeném dokazování soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše cit. ustanovení § 2 395 a násl. občanského zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v celkové výši [částka] a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit za sjednaných podmínek a zaplatit sjednaný obchodní úrok. Vzhledem k prodlení žalovaného se splácením splátek úvěru a neplnění podmínek poskytnutí kontokorentního úvěru žalobkyně přistoupila ke kapitalizaci (zesplatnění) úvěru a žalovaný byl povinen uhradit jednorázově úvěrovému věřiteli celý poskytnutý úvěr spolu s dohodnutými obchodními úroky a poplatky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení co do průběhu splácení úvěru a s ohledem na nastavení povinnosti plnění žalovaným výši žalobního nároku, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni na čerpaný úvěr něčeho uhradil. Žalovaný takto nepostupoval, nárok žalobkyně na úhradu úvěrové jistiny, poplatků a obchodního úroku tedy soud shledává důvodným. Soud proto žalovanému uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, jejichž výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném v době provedení jednotlivého úkonu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].