Výrok
I. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 300 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 000 Kč od 5. 10. 2023 do zaplacení.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 69 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne 2. 9. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na účet žalované byly matkou žalobce vloženy úspory žalobce ve výši 800 000 Kč, přičemž podle domluvy měla žalovaná převést tuto částku na bankovní účet žalobce, avšak žalovaná žalobci převedla pouze částku 500 000 Kč platbami ze dne 12. 10. 2023, 13. 10. 2023 a 16. 10. 2023. Podle žalobce se žalovaná zavázala zbývající částku 300 000 Kč splácet od ledna 2024, což však do dne podání žaloby neučinila a žádnou splátku k rukám žalobce neposlala, a to přes poslední předžalobní výzvu ze dne 15. 7. 2024.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne 7. 10. 2024 tak, že žalovanou pohledávku neuznává, neboť peníze, které obdržela od matky žalobce na její účet byly společným svatebním darem matky žalobce a tyto prostředky se staly součástí společného jmění manželů. Žalobce a žalovaná dne 16. 9. 2023 uzavřeli manželství, které bylo rozvedeno ke dni 30. 11. 2023, přičemž v rámci rozvodového řízení vyplatila žalovaná žalobci vypořádací podíl ze vzniklého společného jmění manželů v celkové výši 500 000 Kč.
3. Ve svém vyjádření ze dne 29. 10. 2024 žalobce popřel, že by částka 800 000 Kč měla být svatebním darem jeho matky. Tato částka byla podle žalobce jeho majetkem již před uzavřením manželství, přičemž byla určena ke koupi nemovitosti v [adresa], kterou žalobce plánoval realizovat. Na bankovním účtu matky žalobce byla tato částka podle žalobce uložena proto, že žalobce v té době neměl bankovní účet. Z toho důvodu měly být finanční prostředky zaslány matkou žalobce na bankovní účet žalované s tím, že v okamžiku, kdy si žalobce zřídí vlastní bankovní účet, přepošle žalovaná tuto částku na bankovní účet žalobce. Žalobce dále tvrdil, že žalované byla v prosinci 2023 zaslána předžalobní výzva, na kterou žalovaná reagovala tak, že žalobci ústně přislíbila, že od ledna 2024 začne částku 300 000 Kč splácet z pronájmu svých nemovitostí, což však podle žalobce neučinila.
4. Žalobce dále tvrdil, že tím, že žalovaná žalobci vrátila částku 500 000 Kč, žalovaná uznala, že se jednalo o výlučné prostředky žalobce. Podle žalobce měla žalovaná poslat celou částku 800 000 Kč žalobci po zřízení bankovního účtu na jeho jméno, k čemuž došlo dne 12. 10. 2023. Žalobce uvedl, že dohledá korespondenci se žalovanou o tom, že mu bude částku 300 000 Kč splácet z prostředků získaných pronájmem nemovitosti v [adresa], přičemž tvrdil, že žalovaná žalobci v lednu 2024 zaslala částku 3 000 Kč jako první splátku tohoto dluhu.
5. Žalovaná dále tvrdila, že ještě před uzavřením manželství utratili žalobce se žalovanou značné finanční prostředky v souvislosti se svatbou a společnými cestami, přičemž vše hradila žalovaná s tím, že jí žalobce slíbil, že nemusí mít strach, protože matka žalobce účastníkům po svatbě pošle 800 000 Kč, z nichž budou moci být tyto údaje pokryty. Žalovaná tvrdila, že částku 500 000 Kč žalobci zaslala jako vyrovnání SJM, přičemž ostatní prostředky byly spotřebovány, mj. žalobcem v hotovosti, kterou žalobci žalovaná předala po výběru ze svého účtu po obdržení finančních prostředků od matky žalobce.
6. Soud na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění:
7. Žalobce při svém výslechu dne 23. 2. 2026 a jeho doplnění dne 27. 8. 2026 uvedl, že po prodeji nemovitosti jeho rodičů, k čemuž došlo asi v květnu 2022, mu měla matka poskytnout částku 1 000 000 Kč, přičemž 200 000 Kč bylo použito na úhradu jeho exekucí a zbývajících 800 000 Kč mělo být určeno na zamýšlenou koupi domu v [adresa]. Po svatbě s žalovanou měla matka žalobce chtít, aby si žalobce uvedené peníze vzal a řešil koupi domu. Protože žalobce v té době neměl bankovní účet, řekl své matce, aby peníze převedla na bankovní účet žalované s tím, že až si žalobce vyřídí bankovní účet, tak mu žalovaná peníze přepošle. Žalobce sám v té době peníze nepotřeboval, protože ještě nebyl dořešený ten dům v [adresa]. Podle žalobce tedy jeho matka převedla finanční prostředky na účet žalované, která si 300 000 Kč nechala s tím, že za žalobce něco platila. Podle žalobce možná žalovaná platila dovolenou, ale on sám měl za žalovanou řadu výdajů. Svůj bankovní účet si žalovaný nevyřídil dřív, protože chodil do práce, měl toho hodně, neměl na to čas a vůbec netušil, jak dlouho trvá zřízení účtu. Žalované věřil, neviděl rozdíl v tom, jestli to bude na jeho nebo na jejím účtu. Svůj účet si následně založil proto, aby mu mohla žalovaná peníze přeposlat, protože je chtěl mít u sebe a chtěl s nimi disponovat, ale přišlo mu jen 500 000 Kč. Na tom, že matka žalobce pošle peníze na účet žalované se domluvili s matkou chvilku po svatbě. K darovací smlouvě uzavřené mezi ním a jeho matkou žalobce uvedl, že tuto s matkou uzavírali proto, aby byl nějaký papír k tomu, že peníze žalobci dali a že to nikde neukradl. Smlouvu podle žalobce připravovala [tituly za jménem] Horáková, při jejím podpisu byli přítomni žalobce, jeho matka a [tituly za jménem] Horáková, za kterou šel žalobce hned po tom, co mu nepřišly peníze. K dotazu, kdy byla smlouva uzavřena, žalobce uvedl, že si to nepamatuje. Podle žalobce na něj žalovaná tlačila již před svatbou ohledně toho, kdy přijdou peníze, protože si zřejmě chtěla část těch peněz nechat, ale na tom spolu nebyli domluvení, a žalobce netušil, že by si to žalovaná dovolila. Dům v [adresa] nakonec žalobce kupoval až v květnu 2025, ale byli na tom domluvení již dříve. [Anonymizováno] [jméno FO], pro kterého žalobce pracoval a dělal první poslední, ten dům v podstatě koupil s tím, že až si dá žalobce peníze dohromady, tak si ho může odkoupit. Záleželo jen na tom, kdy si dá žalobce peníze dohromady. Současně ale žalobce uvedl, že ke koupi domu v říjnu 2023 nedošlo proto, že se s majitelem domu nějak nedohodli. Společné hospodaření popsal žalobce tak, že žalované odevzdával výplatu v hotovosti 25 000 Kč každý měsíc na chod rodiny. Žalobce pracoval pro doktora [jméno FO], měl pod sebou čtyřhvězdičkový hotel u tržnice, 3 činžovní domy a expedici v cukrovaru. Netuší, kolik vydělával v hrubém, vše řešila účetní, jeho to nezajímalo, byl dohodnutý s panem [jméno FO], že se mu ze mzdy bude strhávat exekuční srážky, za bydlení v [adresa] nebude platit nic, platil jen energie, a dostával čistý příjem 24 000 Kč v hotovosti. Navíc si po víkendech přivydělával opravou aut částky mezi 10 a 12 tisíci Kč za měsíc. O dceru žalované se žalobce podle svých slov staral jako o vlastní. Když žalovaná žalobci neposlala těch 300 000 Kč, tak podle jeho slov následoval rozvod, žalovaná je podle něj sňatková podvodnice, po obdržení peněz měla svého docíleného, tak jej začala vyhazovat z domu, tak si pronajmul byt. Ve finále si žalovaná podle žalobce našla jiného muže, ale v prosinci už se k němu chtěla vrátit, protože naléhal na to, že chce ty peníze vrátit. Žalovaná prý žalobci slibovala, že mu to bude splácet, jednou mu poslala 3 000 Kč a tím to skončilo. Od prosince do dubna spolu žalobce se žalovanou opět čtyři měsíce bydleli, protože žalovaná se chtěla vrátit a žalobce měl s jejich soužitím finanční výdaje. Ohledně těch 300 000 Kč měli se žalovanou dohodu, že je bude žalobci žalovaná vracet z pronájmu své chaty v [adresa]. K incidentu, který se měl mezi účastníky odehrát v [jméno FO], žalobce uvedl, že se tam žalovaná opila a utekla někam s [adresa], zatímco žalobci brečela v autě dcera žalované, která chtěla zavést domů. Pro žalovanou jel žalobce za dva dny do Prahy, protože se žalovaná neměla jak dostat zpátky. [jméno FO] jeli po svatbě, přičemž před tím nebo potom měli jet na další dovolenou. Žalobce k dotazům své právní zástupkyně uvedl, že dával v hotovosti peníze žalované, která ze svého účtu dvakrát nebo třikrát zaplatila výživné pro žalobcova syna, protože bývalá žena žalobce chtěla peníze na účet, a ne do ruky. Podle žalobce šlo o peníze z jeho výplaty. K dovolené na Mallorce žalobce uvedl, že tato se uskutečnila v létě před svatbou, dovolenou platila žalovaná s tím, že na to v podstatě dostala peníze od žalobce, který jí dal 500 eur. Náklady na svatbu hradili účastníci podle žalobce tak, že na tyto výdaje dal žalobce žalované část peněz v hotovosti a něco uhradila ona. V rámci doplnění výslechu uvedl, že na svatbu dal 20 000 Kč. Zdůrazňoval, že na svatbu si mohl pozvat celkem [hodnota] osob včetně rodiny, jeho přátelé novomanželům darovali částku 19 000 Kč. Po svatbě však žalovaná tvrdila, že dostali jen přáníčka a čokolády. Uvedl, že se ženit vůbec nechtěl, že na něj žalovaná naléhala. Už na Mallorce zjistil, že si píše s jinými muži, které označovala za svůj fanklub. Současně uvedl, že on byl ten, kdo se chtěl rozvádět, ale žalovaná ho předběhla a vymyslela si nařčení z toho, že je feťák. K dotazům zástupkyně žalované žalobce uvedl, že své dluhy uhradil někdy v květnu ze svých peněz, které dostal od rodičů, přičemž mu s tím pomáhal doktor Jonáš. V té době mu zbývalo doplatit 200 000 Kč, což uhradil hotově. Tehdy všechno zařizoval doktor Jonáš, advokát. Doplatek proběhl někdy v květnu 2023, ale než se to všechno vyřídilo, tak exekuce skončily někdy v červnu nebo srpnu 2023. Ke koupi domu v [adresa] žalobce uvedl, že k tomu mělo dojít, ale poté, co se dali dohromady se žalovanou tato naléhala na to, aby se dům nekupoval, když už mají dva domy v [adresa]. S prodávajícím domu žádné předkupní smlouvy nesepisovali, byli denně v kontaktu, šlo o zaměstnavatele žalobce. Se svojí matkou žalobce smlouvu sepisoval, protože jeho matka je opatrný člověk a navíc chtěla, aby se ty peníze opravdu použily na koupi toho domu. K dotazu, proč si žalobce nezaložil svůj bankovní účet poté, kdy byly doplaceny jeho dluhy, žalobce uvedl, že ty peníze od své matky v té době nepotřeboval, bylo mu jedno, jestli leží na jeho účtu nebo na účtu jeho matky. Před svatbou bankovní účet nepotřeboval, účty platil v hotovosti. Po svatbě si bankovní účet založil proto, aby mu tam mohlo přijít těch 800 000 Kč. Od doby, kdy byl žalobce se žalovanou, chtěla matka jeho dítěte, aby jí hradil výživné na syna na bankovní účet, proto peníze dával žalované, která je přeposílala matce žalobcova syna (jednalo se o částku 4 000 Kč). [jméno FO] té doby platil výživné bývalé partnerce v hotovosti, protože byli tak nějak spolu. Žalobce rovněž uvedl, že po rozvodu s žalovanou spolu byli ještě na dovolené na tři dny na horách, kdy ubytování platila žalovaná a zbytek platil žalobce. Žalobce se od žalované odstěhoval v listopadu 2023, když si pronajal byt v Olomouci na Dělnické ulici. Ten si pronajal proto, že dům v [adresa] byl zcela neobyvatelný, což zprvu odůvodnil tím, že žalovaná po svatbě z domu vše odvezla (nábytek, porcelán, sklo, počítače), co se jí hodilo si nechala a zbytek prodala. Takže si pronajal byt v Olomouci částečně zařízený a začal dávat dohromady zase dům v [adresa]. Následně uvedl, že šel do nájmu i proto, že neměl nakoupené dřevo na zimu. A bylo pozdě na podzim si tam něco řešit. Ten dům byl rok nebo 10 měsíců neobývatelný, muselo se tam koupit vše nové, včetně topení. Dále k dotazu, jak dobře se jeho matka a žalovaná znaly, zda měly hezký vztah, žalobce uvedl, že maminka z toho (vztahu a plánované svatby) nebyla vůbec nadšená, celá rodina v podstatě. Dříve žalovaná chodila s bratrancem žalobce, takže „věděli, o co jde a vůbec jí do rodiny nechtěli“. Nakonec maminka ustoupila. Viděli se všehovšudy třikrát.
8. Žalovaná při svém výslechu dne 23. 2. 2026 uvedla, že si myslí, že předmětné peníze poslala matka žalobce na její účet proto, že jí důvěřovala, že je žalovaná finančně gramotná, že ty peníze dokáže udržet, a protože nedůvěřovala svému synovi, v tom, že bude schopen ty peníze používat. Uvedla, že s matkou žalobce pracovala v německé restauraci hned po revoluci, kde se ocitli všichni. S žalobcem se znali od 20 let, byl bratrancem jejího prvního partnera, a žalovaná si myslí, že si hodně důvěřovali, žalobce znal její děti, ona znala jeho rodinu. Když se dali se žalobcem dohromady, tak chtěl žalobce dopřát svému synovi možnost jet k moři, ale neměl na to peníze, protože mu zaměstnavatel pořád strhával srážky ze mzdy, měl celý život dluhy a exekuce. Tehdy podle žalované žalobce o penězích od své matky věděl, že přijdou, tak je použil na svoje rekreace, pro svého syna, kterému koupil spoustu věcí. Dovolených s žalobcem a jeho synem tehdy podle žalované bylo hodně, přičemž uvedla, že si myslí, že žalobce ani neví, kolik peněz se utratilo, protože ho to nezajímá. Žalovaná uvedla, že hotely tehdy bookovala pro všechny ona. Žalobce jedl v drahých restauracích a těch peněz tehdy spotřeboval daleko víc než těch 300 000 Kč. Žalobce ty peníze opravdu spotřeboval, žalované nedával nic, všechno platila ona. Žalovaná uvedla, že byla matka žalobce ráda, že ji žalobce potkal a že má vedle sebe někoho normálního a slušného. Podle žalované se po svatbě změnilo žalobcovo chování, byla to hrůza, měla z něj strach, chtěl jí zavřít doma a mít ji pod kontrolou, úplně se klepal, když měla někam jít. Když se chtěl žalobce odstěhovat, rodina žalované mu poskytla pomoc. K incidentu, který se měl mezi účastníky odehrát v [jméno FO], žalovaná uvedla, že byli tehdy na návštěvě za synem žalované. Podle žalované tam žalobce ztropil scénu, zapomněl si drogy někde v autě, ztratil se v [jméno FO] a nadrogovaný ji vyhodil z auta bez telefonu a unesl její dceru v nastartovaném autě až do Olomouce, přičemž žalované zůstaly v kapse klíče od auta. Z [jméno FO] měli jet na hory, ale ty se neuskutečnily, ač hotel byl zaplacený. Po tomto incidentu podala žalovaná návrh na rozvod. K částce 800 000 Kč žalovaná uvedla, že se o nich bavila s matkou žalobce, která jí měla sdělit, že jim ty peníze pošle po svatbě na účet. Bavily se o tom před svatbou. Podle žalované matka žalobce peníze nechtěla dát žalobci, protože neuměl hospodařit s penězi, a proto je dala žalované, aby s nimi hospodařila ona. Podle žalované říkala matka žalobce před svatbou všem, že dá účastníkům po svatbě ty peníze. Kdyby ty peníze chtěla dát žalobci, tak mu je dá, ale podle žalované je chtěla dát oběma účastníkům dohromady. Žalovaná uvedla, že podle ní byla koupě domu v [adresa] utopie, což si podle ní uvědomoval i žalobce, protože neměl peníze na rekonstrukci. Peníze žalobci posílala proto, že je slušná, a i když to bylo společné jmění manželů, tak mu poslala víc než společné jmění manželů určuje, a ještě víc, než žalobce prožil. Peníze mu poslala, když od něj chtěla odejít a chtěla udělat vyrovnání. Zvrtlo se to hned po svatbě, tedy únosem dcery žalované. Tři dílčí platby odesílala žalovaná proto, že její účet neumožnil odeslat více najednou. Podle žalované žalobce věděl, že mu pošle 500 000 Kč, věděl, co se platilo a co prožil. Byl s tím spokojen, protože věděl, co ho to všechno stálo. Svatba, dvakrát pobyt na Mallorce v luxusním hotelu, potom byl v Rájeckých Teplicích a v Českém Krumlově. Podle žalované se spolu s žalobcem otevřeně bavili o tom, že si žalovaná nechá těch 300 000 Kč, bylo to všechno v pořádku a ani v rozvodovém řízení není zmínka o tom, že by se nevyrovnali. S tím, že chce žalobce vrátit peníze, oslovil žalovanou až potom, když se mu to všechno rozleželo v hlavě a řekl, že bude žalovanou vydírat, že ji zničí. To bylo asi v březnu nebo dubnu dalšího roku, protože ten vztah trval pak ještě do března, kdy spolu ještě odjeli na dovolenou. Výživné na žalobcova syna žalovaná údajně platila proto, že na to žalobce neměl peníze. Ke společnému hospodaření žalovaná uvedla, že jí žalobce nedával nic, ale ona ho měla ráda, tak si říkala, že se to prostě nějakým způsobem spraví. [právnická osoba] podle žalované jezdili z iniciativy obou účastníků, protože žalobce podle ní v životě nikde nebyl a žalovaná se s ním cítila dobře. K platbě ve výši 3 000 Kč z ledna 2024 žalovaná uvedla, že si to vůbec nepamatuje. K dotazu právní zástupkyně žalobce žalovaná uvedla, že na dovolené na Mallorce, na kterou musela žalobci půjčit peníze, byli čtyři i se synem žalobce, náklady na tuto dovolenou byly podle žalované asi 200 000 Kč. To, že má žalobce problémy s návykovými látkami žalovaná podle svých slov zjistila až po svatbě. Žalovaná dále uvedla, že z těch 300 000 Kč rozhodně nepoužila žádné peníze na rekonstrukci chaty v [adresa], ty peníze spotřebovali v době trvání manželství, kdy měl žalobce u žalované dluhy za dovolené, které prožil, a potom si nechal platit ještě to, co bylo po svatbě. To, že si žalovaná nechá 300 000 Kč a žalobci pošle 500 000 kč byla podle žalované jejich vzájemná dohoda. Podle žalované chtěl žalobce 500 000 kč, nechtěl 800 000 Kč.
9. Svědkyně [jméno FO] při svém výslechu dne 23. 2. 2026 uvedla, že je matkou žalobce. V létě 2022 prodali rodinný domek ve [Anonymizováno] [adresa], a protože jim s tím žalobce pomohl, slíbili mu 800 000 Kč na koupi domu v [adresa]. Protože žalobce v té době neměl svůj účet, tak se peníze poslali žalované s tím, že až bude mít žalobce účet, tak je žalovaná přepošle na účet žalobce. Peníze se synovi rozhodli dát proto, že žalobce hrozně toužil koupit dům v [adresa], ve kterém už tehdy bydlel. Koupi měl předjednanou už v době, kdy dům, prodávali, ale žalobce v té době neměl účet, tak si to svědkyně nechala na jejich účtu. Když pak žalobce řekl, že by se ta koupě domu měla uskutečnit, tak mu to poslala. Tak nějak se domluvili, že to pošle na účet žalované. Z toho, že posílá peníze na účet žalované nervózní nebyla, se žalobcem neřešila, proč si nezaloží vlastní účet. Žalovanou svědkyně poznala sedm dní před svatbou, předtím ji neznala. Svědkyně dříve v Česku nebydlela, žila v Německu s manželem. Žalovanou si z dřívější doby nepamatuje, byla jim představena týden před svatbou a viděly se všehovšudy ještě třikrát. Jak žalovaná hospodaří s penězi a jaká je její minulost svědkyně nevěděla. Věděla, kolik žalobce vydělával, protože pracoval v cukrovaru, vydělával tam málo. Z jakých prostředků se hradila svatba nebo nějaké dovolené svědkyně neví. Na svatbu jít nechtěla, syn jí uprosil. Žalovaná si pozvala spoustu hostů, ale synovi dovolila jenom do 10 lidí i s rodiči. Bavili se se synem o tom, že neměl představu o tom, jaké svatební dary ti majetní lidé, co je žalovaná pozvala, dali a kolik toho bylo. Současně „celé tady toto“ označila za cirkus, kterému nerozumí, připustila, že se všichni divili, všechno bylo honem, honem, že se účastníci milují, dobře se znají, a pak byl jeden cirkus za druhým. Podle svědkyně věděla žalovaná moc dobře, že jí bude svědkyně posílat peníze, které jsou určeny na rodinný dům. Žalovaná byla u svědkyně a telefonovala s tím panem doktorem a říkala mu: „Jirko, maminka [jméno FO] už poslala peníze na ten domek.“ Protože ho měla nahlas, tak to svědkyně slyšela. To bylo po svatbě. Svědkyně dále uvedla, že na tom, že žalobci dají těch 800 000 Kč, se domluvili ústně. K dotazu právní zástupkyně žalobce svědkyně uvedla, že peníze, které poslala na účet žalované, byly určeny na dům v [adresa], který měl kupovat žalobce. Úvaha o tom, že by ho měli žalobce se žalovanou koupit společně tam nebyla. Žádná diskuse o tom, že by se ty peníze mohly použít jinak než na koupi toho domu, podle svědkyně nebyla. K dotazu právní zástupkyně žalované svědkyně uvedla, že za svědka uhradila nějaké dluhy, platili to v hotovosti na národním výboru nebo kde měl psané ty exekuce. To bylo ještě před svatbou účastníků. Peníze žalované poslala svědkyně na číslo účtu, které jí zaslala žalovaná na mobil s tím, že můžou poslat ty peníze. Telefonní číslo [tel. číslo] žalovanou měla, neboť účastníci byli spolu ve Španělsku a posílali SMS nebo MMS. Kdyby měl žalobce zřízený účet, poslala by svědkyně ty peníze přímo žalobci. Podle svědkyně si žalobce chtěl zřizovat účet, ale neví, proč na to nepočkal. V minulosti žalovaná chodila s bratrancem žalobce, synem sestry svědkyně, která ji znala. K dotazu právní zástupkyně žalované, zda byl někdo přítomen u toho, když se synem uzavírali darovací smlouvu, svědkyně uvedla, že žádnou darovací smlouvu neuzavírali. Po předložení listiny označené jako smlouva darovací, na které je uvedeno datum 2. 2. 2023 a která je založena ve spisu, svědkyně uvedla, že už se jí něco vybavuje a že podpis na listině je její. K dotazu, co se svědkyni k uvedené listině vybavuje, svědkyně pouze uvedla, „že tam něco takovýho psali“. K dotazu, kdo byl iniciátorem a proč nebo kdy tuto smlouvu sepisovali, svědkyně uvedla, že neví. Cena domu v [adresa] se nakonec zvedla na 1 100 000 Kč. Syn v tom domě žil asi 10 let, přičemž dům byl ve špatném stavu, potom tam syn ale hodně sám spravil.
10. Svědkyně [jméno FO] při svém výslechu dne 23. 2. 2026 uvedla, že ji požádala žalovaná, která je její dlouholetá blízká kamarádka, aby jí dosvědčila, co si žalovaná se žalobcem zažila, a dále že svědkyně na svatbě účastníků slyšela, že matka žalobce jim přepošle nějaké peníze. Svědkyně uvedla, že to zaslechla, ale v podstatě o tom dál nic neví. Svědkyně dále uvedla, že svatba účastníků vypadala nákladně, tak se ptala žalované na výdaje. Svědkyně údajně zaslechla, že matka žalobce má žalovanou ráda a že jim nějak finančně pomůže, což měla podle svědkyně sdělovat matka žalobce žalované, když měla svědkyně stát vedle žalované.
11. Svědek [Jméno žalobce] při svém výslechu dne 27. 8. 2026 uvedl, že je synem žalobce a že s otcem udržuje velmi blízký, až kamarádský vztah, pravidelně se s ním stýká a otec s ním otevřeně hovoří i o své finanční situaci. O probíhajícím soudním řízení věděl od otce, který mu sdělil, že se řeší peníze, které žalobci patřily, avšak nebyly mu předány. Svědek uvedl, že zaslechl, že mezi účastníky se řešily nějaké peníze, k bližším okolnostem „řešení peněz“ si nic konkrétně nepamatoval, přičemž si vybavoval pouze to, že žalobci měly chybět nějaké finanční prostředky, konkrétně uvedl částku 20 000 Kč. Konkrétní obsah rozhovorů mezi účastníky, jejich reakce ani stanovisko žalované si však nepamatoval. Pokud jde o částku 800 000 Kč a nárok na vrácení 300 000 Kč, svědek výslovně uvedl, že tyto informace má od žalobce, který mu vysvětlil, že peníze byly zaslány na účet žalované a část ve výši 300 000 Kč mu nebyla vrácena. Z vlastní přímé zkušenosti neuvedl žádnou konkrétní situaci, při níž by žalovaná žalobci vrácení částky 300 000 Kč slíbila. Dále uvedl, že otec dům v [adresa] obývá 10, 12 let, ale že dům byl původně v hrozném stavu, a otec si to tam postupně opravil, dobře dům vypadá tak půl roku, rok. [jméno FO] [adresa] jezdívala žalovaná s žalobcem a někdy i se svědkem, svědek si není jist, zda měla klíče od tohoto domu. Z [adresa] se převáželi nějaké věci do [adresa], přičemž žalobce potřeboval někoho, kdo by mu s tím pomohl, tak svědek požádal své dva kamarády, kteří jim pomáhali. Stěhovalo se „skoro všechno, skříňky, celá garáž, prostě nářadí“. Proč se to stěhovalo, si svědek nepamatuje. V [adresa] u žalované v domě měl svůj pokoj, kde trávil čas v době, kdy tam žil i jeho otec.
12. Účastníci řízení učinili nesporným, že žalovaná obdržela na svůj bankovní účet od matky žalobce částku 800 000 Kč dne 4. 10. 2023; že žalovaná dále uhradila na bankovní účet žalobce částku 200 000 Kč dne 12. 10. 2023, částku 150 000 Kč dne 13. 10. 2023 a částku 150 000 Kč dne 16. 10. 2023; a že jejich manželství bylo uzavřeno dne 16. 9. 2023 a rozvedeno dne 30. 11. 2023.
13. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 7. 2024 soud zjistil, že tato výzva je adresována žalované, kterou právní zástupkyně žalobce vyzývá k úhradě částky 300 000 Kč do 10. 8. 2024, přičemž ve výzvě je uvedeno, že žalovaná se měla zavázat tuto částku z pronájmu svých nemovitostí, což do dne sepsání předžalobní výzvy neučinila a žádnou splátku k rukám žalobce neposlala.
14. Z doručenky datové zprávy ID 1385737327 bylo zjištěno, že tato předžalobní výzva byla dodána do datové schránky žalované dne 15. 7. 2024 a uplynutím dne 25. 7. 2024 byla výzva doručena.
15. Z oddacího listu ze dne 16. 9. 2023 se podává, že manželství účastníků bylo uzavřeno tohoto dne.
16. Z kopie první strany rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] se podává, že manželství účastníků bylo rozvedeno dne 30. 11. 2023 k návrhu žalované ze dne 30. 10. 2023.
17. Z listiny označené jako smlouva darovací soud zjistil, že předmětem této smlouvy mělo být darování částky 800 000 Kč matkou žalobce žalovanému, přičemž na této listině je v podpisové části uvedeno datum 2. 2. 2023.
18. Z listiny označené jako čestné prohlášení pro účely soudního jednání soud zjistil, že jde o čestné prohlášení podepsané matkou žalobce, přičemž toto čestné prohlášení se týká skutečností, ohledně kterých byla matka žalobce soudem vyslechnuta při jednání soudu dne 23. 2. 2026.
19. Z výpisu z bankovního účtu žalobce č. [hodnota], že žalovaná žalobci na jeho bankovní účet dne 3. 1. 2024 uhradila částku 3 000 Kč bez uvedení jakéhokoli označení platby.
20. Z potvrzení o vedení účtu č. [hodnota] se podává, že účet si dne 12. 10. 2023 zřídil žalobce.
21. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 12. 2023 soud zjistil, že tato výzva je adresována žalované, kterou právní zástupkyně žalobce vyzývá k úhradě částky 300 000 Kč do 31. 12. 2023, přičemž ve výzvě je uvedeno, že žalovaná tuto částku přes opakované urgence žalobce odmítla vyplatit.
22. Z kopie dodejky nečitelného podacího čísla soud zjistil, že dne 12. 12. 2023 byla žalované do vlastních rukou doručena zásilka právní zástupkyně žalobce.
23. Z potvrzení o zaúčtovaných karetních platebních transakcích (č. l. 78-85, 90-94, 122) soud zjistil, že žalovaná v období od 31. 8. 2023 do 12. 1. 2024 vybrala v České republice ze svého bankovního účtu hotovost v celkové výši 221 000 Kč.
24. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady (č. l. 86) bylo zjištěno, že žalovaná dne 12. 10. 2023 odeslala ze svého bankovního účtu částku 17 500 Kč s označením záloha na hory.
25. Z potvrzení zaúčtované karetní platební transakcí ze dne 21. 10. 2023 (č. l. 87) bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku 406,64 eur za hotel přes aplikaci booking.com.
26. Z potvrzení o zaúčtovaných karetních platebních transakcích (č. l. 95-101) soud zjistil, že žalovaná v červenci 2023 uhradila v souvislosti s dovolenou na Mallorce ze svého bankovního účtu částky 4 184,05 eur a 33 897,82 Kč.
27. Z potvrzení o zaúčtovaných karetních platebních transakcích (č. l. 123-124,126) soud zjistil, že žalovaná v srpnu 2023 uhradila v souvislosti s letenkami, parkováním a ubytováním v hotelu přes aplikaci booking.com ze svého bankovního účtu částky 1 546,33 eur a 13 342,36 Kč.
28. Z potvrzení zaúčtované karetní platební transakcí ze dne 11. 8. 2023 (č. l. 125) bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku 500 Kč s poznámkou Pokuta a jménem žalobce.
29. Z potvrzení o zaúčtovaných karetních platebních transakcích (č. l. 88-89) soud zjistil, že dne 25. 10. 2023 vybrala žalovaná ze svého účtu v [jméno FO] hotovost v hodnotě 22 617,11 Kč.
30. Ze screenshotů elektronického bankovnictví (č. l. 102-103, 106-112) se podává, že dne 1. 8. 2023 a 1. 9. 2023 odeslala žalovaná ze svého bankovního účtu platby ve výši 4 000 Kč s označením [jméno FO] výživné, přičemž v tomto období měla žalovaná na svém bankovním účtu i jiné výdaje.
31. Z potvrzení o zaúčtovaných karetních platebních transakcích (č. l. 104-105, 121) soud zjistil, že žalovaná ze svého bankovního účtu hradila předsvatební náklady v klenotnictví a pánské módě v celkové výši 44 201 Kč.
32. Ze screenshotů z ubytovací aplikace se podávají ceny a lokality ubytování v období července až října 2023.
33. Z exekučních spisů soud zjistil, že exekuce vedená pod sp. zn. [spisová značka] skončila ke dni 23.06.2023, kdy byla provedena, z oznámení o skončení exekuce ze dne 19. 7. 2023 soud zjistil, že exekuce vedená pod sp. zn. [spisová značka] byla provedena, z oznámení o skončení exekuce ze dne 19. 4. 2023 soud zjistil, že exekuce vedená pod sp. zn. [spisová značka] byla provedena, z usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [právnická osoba] z 26. 1. 2023 soud zjistil, že exekuce vedená pod sp. zn. [spisová značka] se zastavuje pro nemajetnost povinného (žalobce).
34. Z kupní smlouvy ze dne 3. 2. 2025 soud zjistil, že žalobce jakožto kupující vyjádřil vůli být vázán smlouvou o koupi domu v [adresa] a přilehlého pozemku od [tituly před jménem] [jméno FO], který vyjádřil vůli tyto nemovité věci žalobci prodat za částku 1 100 000 Kč.
35. Z čestného prohlášení [jméno FO] a [jméno FO] [jméno FO] soud zjistil, že toto bylo zpracováno dne 28. 8. 2026 a že uvedení čestně prohlašují, že dne 4. 10. 2023 poskytli svému synovi (žalobci) částku 800 000 Kč jako výlučný dar s tím, že tyto prostředky byly určeny výhradně pro potřeby žalobce na koupi vlastního bydlení - domu v [adresa], nejednalo se o svatební dar ani prostředky spadající do SJM žalobce a žalované, účet žalované byl pouze místem pro uložení, žalovaný byla jen technickým příjemcem platby, s čímž byla žalovaná srozuměna a převzetím těchto finančních prostředků na svůj účet se zavázala je použít výhradně dle pokynů žalobce na nákup předmětného domu.
36. Navrhovaný výslech dcery žalované soud neprovedl, neboť jej považoval za nadbytečný, když měl prokázat tvrzení žalované ohledně incidentu v [jméno FO]. Okolnosti hádky účastníků v [jméno FO] však nejsou určující pro posouzení předmětu sporu a nikterak nesměřují k prokázání povahy sporných peněz.
37. Ze screenshotů konverzace účastníků a žalobce a dcery žalované soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla podstatná pro posouzení věci. Z komunikace pouze vyplývá, jakým způsobem žalobce jednal s žalovanou a s její dcerou. Netýká se předmětných finančních prostředků, jejich vlastnictví ani s nimi souvisejících případných závazků.
38. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o relevantním skutkovém stavu: V létě 2022 prodali matka žalobce a její manžel nemovitost, z čehož utržili značné finanční prostředky. Žalovaný po řadu let splácel své exekuce srážkami ze mzdy až do srpna 2023, kdy zbývající exekuce (ve výši 200 000 Kč) uhradila jeho matka v hotovosti z finančních prostředků z prodeje nemovitosti, jedno z řízení bylo v lednu 2023 zastaveno pro nemajetnost žalobce. Od léta 2023 spolu žalobce se žalovanou jezdili na nákladné dovolené, které byly nad finanční možnosti žalobce. V té době již účastníci sdíleli společnou domácnost, přičemž žalobce neměl zřízen bankovní účet, a proto byla značná část společných nákladů hrazena z bankovního účtu žalované, včetně např. výživného pro syna žalobce, předsvatebních nákladů na snubní prsteny či pánskou módu. Dne 16. 9. 2023 uzavřeli účastníci manželství. V době před svatbou i po svatbě prováděla žalovaná ze svého bankovního účtu výběry hotovosti ve vysokých částkách. Dne 4. 10. 2023 obdržela žalovaná na svůj bankovní účet od matky žalobce částku 800 000 Kč. Tato bankovní transakce nebyla označena žádným variabilním symbolem, poznámkou ani jiným popisem platby. Dne 12. 10. 2023 si žalobce zřídil bankovní účet vedený na své jméno. Žalovaná uhradila na bankovní účet žalobce dne 12. 10. 2023 částku 200 000 Kč, dne 13. 10. 2023 částku 150 000 Kč a dne 16. 10. 2023 částku 150 000 Kč. V době před i po založení bankovního účtu žalobce hradila za trvání manželství žalovaná ze svého bankovního účtu další náklady na dovolené účastníků. Na konci října odjeli žalobce se žalovanou a dcerou žalované na návštěvu syna žalované do [jméno FO], kde mezi účastníky došlo k incidentu, na který mají oba zcela odlišný náhled, shodují se pouze v tom, že žalobce odjel s dcerou žalované sám zpět do ČR a žalovaná zůstala v [jméno FO] a následně se sama dostala do ČR. Dne 30. 10. 2023 podala žalovaná soudu návrh na rozvod manželství účastníků, ke kterému došlo dne 30. 11. 2023. V listopadu 2023 se žalobce odstěhoval ze společné domácnosti, přičemž si pronajal byt v Olomouci. Dům v [adresa] byl toho času vybydlený, resp. neobyvatelný. Dne 6. 12. 2023 sepsala právní zástupkyně žalobce předžalobní výzvu, která byla žalované doručena dne 12. 12. 2023. Od prosince 2023 do března či dubna 2024 dále trval společný vztah účastníků, kdy spolu byli i na dovolené na horách. Žalovaná zaslala dne 3. 1. 2024 na bankovní účet žalobce částku 3 000 Kč bez uvedení jakéhokoli označení platby. Silvestr roku 2023 strávili účastníci společně. Dne 15. 7. 2024 sepsala právní zástupkyně žalobce předžalobní výzvu, která byla žalované doručena do datové schránky uplynutím desetidenní lhůty dne 25. 7. 2024. Žalobce dům v [adresa] koupil dne 3. 2. 2025 za částku 1 100 000 Kč.
39. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Za rozhodnou považoval otázku, zda částka 800 000 Kč, kterou dne 4. 10. 2023 převedla matka žalobce na bankovní účet žalované, představovala výlučný majetek žalobce a zda žalované vznikla povinnost převést žalobci celou tuto částku, popřípadě mu vydat její dosud nevrácenou část ve výši 300 000 Kč.
40. Úvodem soud konstatuje že z listiny označené jako smlouva darovací, na které je uvedeno datum 2. 2. 2023, neučinil žádná relevantní skutková zjištění, když z výpovědi žalobce a jeho matky vyplynulo, že listina byla sepsána zpětně a o skutečné vůli uvedených smluvních stran k tomuto dni tak nemůže nic vypovídat. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že tuto listinu připravovala jeho právní zástupkyně, na kterou se obrátil až poté, kdy mu žalovaná nechtěla přeposlat zbývající peníze. Žalobce dále uvedl, že se svojí matkou tuto smlouvu sepisoval, protože jeho matka je opatrný člověk. Sama matka žalobce, kvůli níž se měla podle žalobce tato smlouva sepisovat, pak ve své výpovědi uvedla, že žádnou smlouvu nesepisovali. Po předložení listiny pak pouze uvedla, že podpis na této listině je její, ale jinak se k otázkám ohledně této listiny stavěla vyhýbavě. Soud tedy dospěl k závěru, že se jedná o antedatovanou listinu, k jejímuž obsahu dále nepřihlížel.
41. Obdobně soud nepřikládal váhu výpovědi svědkyně [jméno FO], která na počátku svého výslechu uvedla, že byla instruována žalovanou o tom, co má vypovědět, přičemž svědkyně žádné konkrétní relevantní skutkové okolnosti ani nevypověděla. Stejně tak přistupoval k výslechu syna žalobce, který uvedl, že informace týkající se předmětu sporu má od žalobce, žádné přímé poznatky, které by byly pro posouzení věci relevantní neměl. Opakovaně nedokázal uvést, kdy a za jakých okolností měl rozhovory o penězích mezi účastníky slyšet, jejich obsah popsal neurčitě a na řadu otázek odpovídal formulacemi „myslím si“, „netuším“, „to mi řekl táta“, případně „to už si nepamatuju“. Výslech svědka byl navrhován k prokázání skutečnosti, že žalovaná žalobci slíbila, že mu bude částku 300 000 Kč postupně splácet. K této skutečnosti tento svědek nevypověděl ničeho.
42. Čestná prohlášení matky žalobce a jejího manžela soud provedl jako listinné důkazy. Prokazují však především to, že jejich podepisující po zahájení sporu učinili v nich zachycená prohlášení; nikoli bez dalšího pravdivost jejich obsahu. Prohlášení matky žalobce nepřineslo oproti jejímu výslechu žádné přesvědčivé vysvětlení uvedených rozporů. Také společné prohlášení manželů bylo vytvořeno až pro účely probíhajícího řízení, nebylo podepřeno žádným dobovým dokladem, nadto v něm uvedené skutečnosti nekorespondují s žalobními tvrzeními, jak rozvedeno níže. Soud proto těmto listinám přiznal pouze omezenou důkazní hodnotu.
43. Soud nepřehlédl, že matka žalobce při výslechu uvedla, že peníze z prodeje nemovitosti v roce 2022 byly určeny žalobci na koupi domu v [adresa]. Její výpověď však nehodnotil jako věrohodnou, a to nikoli jen pro příbuzenský vztah k žalobci. Zohlednil zejména její konkrétní obsah, vnitřní rozpory, rozpor s dalšími důkazy a okolnosti, za nichž byla podána. Předně soud uvádí, že její výslech neprokázal tvrzení žalobce o tom, že by od ní darem nabyl částku 800 000 Kč ještě před vznikem manželství. Svědkyně nejprve popřela existenci darovací smlouvy, následně si po předložení listiny pouze neurčitě vybavila, že „tam něco takovýho psali“, a nedokázala vysvětlit její vznik. Její výpověď se v podstatných okolnostech neshodovala s výpovědí žalobce, zejména pokud jde o okolnosti poskytnutí peněz (když svědkyně tvrdila, že v té době byla koupě domu předjednaná, žalobce tvrdil, že se dům kupovat neměl a peníze nepotřeboval), okolnosti sepsání listiny a časový průběh zamýšlené koupě domu. Svědkyně si nepamatovala na okolnosti dohody o poskytnutí peněz na účet žalované, nepamatovala si, kdo převod inicioval, kdy a kde o něm jednali ani jaký byl konkrétní obsah dohody s žalobcem ani s žalovanou, avšak současně kategoricky tvrdila, že žalovaná „moc dobře“ a „stoprocentně“ věděla, že jde o peníze žalobce. Tato selektivní jistota snižuje přesvědčivost výpovědi. Na přímou otázku, komu byly prostředky určeny, navíc neoznačila osobu obdarovaného, nýbrž pouze uvedla, že byly určeny „na domek“. Zásadně věrohodnost svědkyně oslabuje rovněž skutečnost, že nejprve popřela uzavření jakékoli darovací smlouvy a teprve po předložení listiny připustila svůj podpis, aniž dokázala uvést dobu, podnět nebo okolnosti jejího vzniku. Soud rovněž zohlednil skutečnost, že se podílela na uzavření antedatované smlouvy. Navíc je poněkud zarážející, že když už tato smlouva byla pro účely tohoto řízení vytvořena, že neobsahuje ani zmínku o tom, že darované peníze mají sloužit výlučně na pořízení dotčené nemovité věci, jak bylo svědkyní i žalobcem (později) v řízení několikrát akcentováno. Za obtížně uvěřitelné soud považoval rovněž tvrzení, že svědkyně (označená žalobcem jako opatrná) bez jakéhokoli písemného doprovodu a bez označení platby svěřila částku 800 000 Kč na účet žalované, kterou poznala teprve několik dnů před svatbou, na kterou ani nechtěla jít, a s níž se následně osobně setkala jen několikrát, nikdy se s ní nebavila o penězích, nevěděla, jak hospodaří, čím se živí, jaká je její minulost. Přitom se mělo jednat (dle jejích tvrzení) o peníze pro syna na domek, po kterém hrozně toužil. Peníze byly na účtu matky žalobce přibližně od léta 2022, matka sama participovala na ukončení exekucí svého syna tím, že za něj doplatila jeho dluhy, k čemuž došlo před svatbou. Svědkyně nevyčkala založení účtu žalobcem, neposlala peníze prodávajícímu předmětného domu, ale po svatbě peníze bez dalšího poslala žalované. Nad rámec vymezeného předmětu řízení soud (vzhledem k argumentačnímu zvratu v závěrečném návrhu žalobce) uvádí, že svědkyně soud nepřesvědčila ani o tom, že by předmětné finanční prostředky darovala synovi dne 4. 10. 2023.
44. Žalobce zakládal uplatněný nárok na tvrzení, že částka 800 000 Kč byla jeho výlučným majetkem nabytým před manželstvím darem od své matky s tím, že účet žalované sloužil pouze jako platební místo z důvodu, že žalobce žádný bankovní účet toho času neměl a že se s žalovanou dohodl na tom, že po zřízení účtu mu žalovaná převede celou částku 800 000 Kč na tento účet. Soud se tedy předně zabýval tím, zda tvrzené finanční prostředky byly výlučným majetkem žalobce nabytým před manželstvím, případně zda mezi účastníky byla uzavřena tvrzená dohoda. Soud uplatněný nárok posuzoval rovněž podle ustanovení o bezdůvodném obohacení.
45. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. U žaloby na vrácení peněžních prostředků obecně postačuje, aby žalobce prokázal jejich poskytnutí žalovanému; poté příjemce prokazuje právní důvod, který jej opravňuje si prostředky ponechat. V projednávané věci však peníze nepřevedl žalované žalobce, nýbrž jeho matka. Žalobce proto musel nejprve prokázat svoji aktivní věcnou legitimaci, tedy že matka plnila žalované na jeho účet, podle jeho pokynu nebo jako způsob splnění daru určeného výlučně jemu. Samotné připsání částky z účtu matky žalobce na účet žalované tuto skutečnost neprokazuje.
46. Skutečnost, že účet třetí osoby může být určen pouze jako platební místo pro plnění jiné osobě, soud nezpochybňuje. Právě takový účel převodu však musí být zjištěn z projevené vůle dotčených osob, potažmo z okolností platby. Nebylo-li prokázáno, že účet žalované byl určen jako platební místo daru (již před manželstvím) poskytnutého výlučně žalobci, nelze pouze z technického provedení převodu dovodit, že žalovaná získala částku 800 000 Kč na úkor žalobce.
47. Listina označená jako darovací smlouva tento závěr neprokazuje. Jde o soukromou listinu, které se žalobce dovolává vůči žalované, jež ji nepodepsala. Na žalovanou proto nedopadá domněnka pravosti a správnosti podle § 565 věty druhé občanského zákoníku a bylo na žalobci, aby prokázal správnost listiny, včetně doby jejího vzniku. To se mu nepodařilo. Naopak z jeho vlastní výpovědi vyplynulo, že listinu měl nechat připravit až poté, co mu žalovaná nepřevedla celou částku, tedy po říjnu 2023. Matka žalobce nejprve uzavření jakékoli darovací smlouvy popřela a teprve po předložení listiny připustila svůj podpis, aniž dokázala uvést, kdy, z čího podnětu a za jakých okolností byla listina sepsána. Soud proto uzavřel, že datum 2. 2. 2023 neodpovídá skutečné době vyhotovení listiny a že listina byla vytvořena dodatečně. Za této situace jí soud nepřiznal důkazní význam pro závěr, že již dne 2. 2. 2023 vznikla písemná darovací smlouva s obsahem v listině uvedeným.
48. Tento závěr je významný i proto, že podle § 2057 odst. 2 občanského zákoníku vyžaduje darovací smlouva písemnou formu, nedojde-li k odevzdání daru zároveň s projevem vůle darovat a dar přijmout. Peněžní prostředky zůstaly až do 4. 10. 2023 na účtu matky žalobce. Samotný dřívější ústní příslib, že žalobce v budoucnu obdrží peníze, proto ještě neprokazuje, že částka byla již před uzavřením manželství součástí výlučného majetku žalobce. Dokonané darování mohlo nastat až samotným převodem dne 4. 10. 2023. To však bylo nikoli před uzavřením manželství, ale po něm. Žalobce postavil svou žalobu na tvrzení, že částka 800 000 Kč představovala jeho výlučné prostředky získané před vznikem manželství, které byly pouze uloženy na účtu matky, neboť on žádný účet neměl. Žalobce však v řízení neprokázal, že by předmětná částka byla jeho výlučným majetkem před vznikem manželství.
49. U jednání konaného dne 27. 8. 2026 byl žalobce vyzván soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení o tom, že částka ve výši 800 000 Kč poukázaná na účet žalované dne 4. 10. 2023 byla jeho výlučným majetkem. Tato výzva se týkala jeho skutkového tvrzení o tom, že předmětná částka byla jeho výlučným majetkem již před uzavřením manželstvím. Žalobce jinou skutkovou verzi soudu netvrdil. Poučení se mu dostalo proto, že jím označené a v řízení provedené důkazy toto tvrzení nepotvrdily a soud jej tedy upozornil na možný neúspěch ve věci a dal mu šanci označit k předmětnému tvrzení další důkazy. Žalobce označil důkazy (čestné prohlášení matky a jejího manžela a kupní smlouvu na předmětný dům), které taky toto tvrzení neprokázaly. Až ve svém závěrečném návrhu předneseném dne 31. 8. 2026 najednou žalobce tvrdil, že se výlučným vlastníkem předmětné částky stal dne 4. 10. 2023, neboť mu jeho matka se svým manželem uvedeného dne darovali ze svého SJM částku 800 000 Kč s tím, že účet žalované byl pouze platebním místem určeným žalobcem. Výzva, aby označil důkazy ke svým dosavadním tvrzením o tom, že byl výlučným vlastníkem předmětných peněz již před manželstvím (jiná tvrzení neučinil), mu sama o sobě neotevřela prostor k novému tvrzení, že mu matka s manželem částku darovali až 4. 10. 2023. Tvrzení, že peníze patřily žalobci už před svatbou, je skutkově odlišné od tvrzení, že matka s manželem mu je darovali až 4. 10. 2023 a účet žalované byl jen platebním místem. Druhá varianta přináší nové rozhodné skutečnosti o době nabytí, právním důvodu převodu i osobě obdarovaného a dárců. Soud se proto otázkou případného daru ze strany matky žalobce a jejího manžela ze dne 4. 10. 2023 nezabýval, protože žalobce na této skutkové verzi nárok nezaložil a zcela nově těmito skutečnostmi argumentoval až v závěrečném návrhu, tedy dávno po koncentraci řízení.
50. Soud neuvěřil skutkové verzi prezentované soudu žalobcem, když tato je na mnoha místech vnitřně rozporná, často nelogická, v průběhu samotného soudního řízení byla žalobcem dále upravována, přičemž její pravdivost je v dílčích částech vyvracena i svědeckou výpovědí matky žalobce a syna žalobce. Pomine-li soud skutečnost, že podle žaloby a předžalobních výzev mělo jít u předmětných finančních prostředků o úspory žalobce (přestože byl toho času jeho majetek zatížen exekucemi, z nichž jedna byla dokonce zastavena pro nemajetnost žalobce, a zbylé exekuce mu pomohla splatit matka), přičemž v průběhu řízení doznala tato verze změn v tom smyslu, že jde ve skutečnosti o peníze z prodeje nemovitosti rodičů žalobce (resp. jeho matky a jejího manžela), které byly žalobci následně darovány (pouze matkou v době před uzavřením manželství, následně dle tvrzení v závěrečném návrhu matkou i jejím manželem dne 4. 10. 2023), jsou nejvíce zarážející mnohdy protichůdné skutečnosti uváděné žalobcem během jeho výslechu týkající se okolností založení jeho bankovního účtu, důvěry v žalovanou, načasování převodu peněz, okamžiku koupě dotčené nemovitosti, společné hospodaření účastníků atd. a jeho vysvětlení, že předmětná částka 800 000 Kč byla matkou žalobce zaslána na účet žalované pouze proto, aby mohla žalovaná tuto celou částku později dále přeposlat na bankovní účet žalobce, až si žalobce takový účet založí. Z výpovědí žalobce a jeho matky přitom vyplynulo, že žalobce ani jeho matka na převedení částky 800 000 Kč nespěchali, žalobce (dle svého vyjádření) peníze nepotřeboval a nic jim tak nebránilo tuto transakci provést o týden později po založení bankovního účtu žalobce, platbu pozdržet do skutečné realizace koupě domu nebo domluvit převod finanční prostředků jinak (např. přímo na účet prodávajícího). Naopak žalobce sám uvedl, že na provedení transakce tlačila žalovaná, která tak zřejmě měla v úmyslu s těmito penězi naložit jiným způsobem, než je v celé výši později přeposlat na bankovní účet žalobce, čehož si žalobce musel být dobře vědom již v době, kdy měl své matce sdělit, aby peníze zaslala na bankovní účet žalované. Na jednu stranu uváděl, že považoval za nepodstatné, na čím účtu budou peníze ležet, a že by si nikdy nepomyslel, že by mu žalovaná nezaslala vše, současně ale uváděl (vedle v předchozí větě uvedeného), že již před svatbou žalovaná naléhala na to, kdy přijdou peníze, že na něj tlačila, aby se předmětný dům nekupoval, a že je to sňatková podvodnice, kterou si ani nechtěl vzít a kterou do rodiny nechtěla přijmout ani žalobcova rodina. Tvrzený důvod, proč si účet později založil, byl, že chtěl mít peníze, které zaslala matka, na svém účtu a chtěl s nimi nakládat sám. Co mu bránilo založit si účet o týden dříve nebo před svatbou tak, aby mohla matka zaslat peníze přímo jemu, nebo proč matka neposlala peníze později, až měl zřízen účet, nedokázal věrohodně vysvětlit. Jeho vysvětlení, že si účet nezaložil dříve pro pracovní vytížení a nevědomost, jak dlouho založení trvá, není přesvědčivé také s přihlédnutím k tvrzené pracovní náplni, ukončeným exekucím a ve světle tvrzení, že mu již dlouhou dobu náleželo 800 000 Kč určených na koupi nemovitosti, což představovalo v poměrech žalobce velmi vysokou částku. Za shora popsaných okolností tvrzení žalobce, že částka 800 000 Kč určená výlučně na koupi domu v [adresa] byla po více než roce od prodeje nemovitosti jeho rodičů zaslána na bankovní účet žalované bez jakéhokoliv označení jen proto, aby mohla být o osm dní později v celé výši přeposlána na bankovní účet žalobce, pak postrádá jakoukoli logiku. A to navíc za situace, kdy dle vyjádření žalobce při jeho výslechu prodej domu v rozhodném období nebyl aktuální (přestože podle jiné části výpovědi žalobce okamžik koupě závisel pouze na něm, resp. na tom, kdy si „dá peníze dohromady“). Dům byl žalobcem koupen až v roce 2025, navíc za částku 1 100 000 Kč.
51. Soud nepřehlédl časovou návaznost mezi připsáním částky 800 000 Kč na účet žalované, zřízením účtu žalobce a převodem celkem 500 000 Kč v následujících dnech. To je však slučitelné jak s tvrzením, že žalovaná měla žalobci převést peníze určené jemu (skutková verze žalobce), tak s tvrzením, že účastníci řešili rozdělení prostředků, které považovali za společné, případně zohlednění předchozích společných výdajů (skutková verze žalované). Především neprokazuje, že žalovaná uznala povinnost převést právě celých 800 000 Kč. Významné je, že nebyla předložena žádná dobová komunikace ani jiný důkaz, z nějž by vyplývalo, že žalovaná uznala výlučné právo žalobce k celé částce, slíbila doplatek 300 000 Kč nebo souhlasila s jeho splácením. Tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze svědeckých výslechů.
52. Rovněž tvrzení žalobce o dohodě z prosince 2023, která měla být mezi účastníky uzavřena, a na jejímž základě měla žalovaná žalobci splatit částku 300 000 Kč z pronájmu svých nemovitostí, nemá oporu v provedeném dokazování. Přestože žalovaný soudu u jednání dne 1. 10. 2025 avizoval, že uzavření této dohody může doložit korespondencí se žalovanou, žádnou takovou korespondenci soudu nepředložil, navíc ve svém vyjádření ze dne 21. 10. 2025 pouze tvrdil, že žalovaná na důkaz uzavření této dohody žalobci v lednu 2024 uhradila částku 3 000 Kč (bez uvedení jakéhokoliv označení platby) jako první splátku dluhu, přestože v obou předžalobních výzvách i žalobě žalobce tvrdil, že mu žalovaná na předmětnou pohledávku neuhradila ničeho. Toto tvrzení mělo být primárně prokázáno výslechem syna žalobce, což jak bylo uvedeno výše, se nestalo. Platba 3 000 Kč ze dne 3. 1. 2024 nepředstavuje písemné uznání dluhu podle § 2053 občanského zákoníku. Nemá ani účinky uznání zbytku dluhu podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. Takový účinek by mohla mít pouze tehdy, pokud by bylo nejprve prokázáno, že šlo o částečné plnění právě na žalovaný dluh, a pokud by z okolností bylo možno usoudit, že žalovaná uznala i jeho zbytek. Platba nebyla nijak označena, žalovaná její účel nepotvrdila a byla provedena v době, kdy účastníci opět udržovali osobní vztah a uskutečňovali společné výdaje, nadto bezprostředně navazovala na společně strávený Silvestr. Bez další komunikace či jiných zjištěných skutečností nelze její účel spolehlivě spojit s tvrzenou pohledávkou 300 000 Kč.
53. Pro úplnost soud uvádí, že nepovažoval za věrohodnou ani výpověď žalované v celém rozsahu. Její popis důvodu převodu 500 000 Kč, rozsahu údajné dohody o ponechání 300 000 Kč, okamžiku rozhodnutí ukončit vztah a spotřeby předmětných peněz nebyl ve všech částech stálý a přesvědčivý. Bankovní doklady sice prokazují, že žalovaná hradila vysoké náklady na dovolené, svatbu, oblečení, výživné syna žalobce a další společné výdaje, samy však neprokazují, že žalobci vůči ní vznikl dluh v odpovídající výši nebo že účastníci uzavřeli dohodu o jeho započtení proti částce 300 000 Kč. Nevěrohodnost žalované však nemůže nahradit důkaz skutečností, z nichž žalobce dovozuje vznik svého práva.
54. Po zhodnocení všech důkazů soud nemá za prokázané, že částka 800 000 Kč byla před uzavřením manželství platně darována žalobci a tvořila jeho výlučný majetek. Nemá za prokázané ani to, že se žalovaná zavázala převést žalobci celou dne 4. 10. 2023 na svůj bankovní účet od žalobcovy matky obdrženou částku. Neprokázána zůstala rovněž tvrzená následná dohoda o splácení 300 000 Kč žalovanou žalobci (z výnosů z pronájmu). Ve vztahu k těmto skutečnostem nesl důkazní břemeno žalobce, a jeho procesní následek jde proto k jeho tíži.
55. Důkazní návrhy žalobce učiněné po výzvě soudu podle § 119a odst. 1 o. s. ř. (výslech [tituly před jménem] [jméno FO] a SMS zprávu žalobce z 2. 11. 2023) soud neprovedl z důvodu, že byly navrženy po koncentraci řízení a žalobce nezdůvodnil, proč předmětné důkazy neoznačil a soudu nepředložil dříve, současně je soud považoval za nadbytečné. SMS zprávou mělo být podle žalobce prokázáno, že v listopadu 2023 vyzval žalovanou k vrácení částky 300 000 Kč. Skutečnost, že žalobce po žalované tuto částku požadoval, nebyla v řízení sporná a vyplývá rovněž z předžalobní výzvy ze dne 6. 12. 2023. Samotná jednostranná výzva žalobce není způsobilá prokázat, že částka 800 000 Kč byla jeho výlučným majetkem, ani že žalovaná existenci povinnosti k vrácení částky 300 000 Kč uznala. Výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] mělo být prokázáno, že koupě nemovitosti v [adresa] byla zamýšlena již v roce 2023. Soud nezpochybňuje, že žalobce již v tomto období zamýšlel předmětnou nemovitost koupit. Tato okolnost však vypovídá pouze o zamýšleném účelu dalšího použití peněžních prostředků, nikoli o jejich původu a majetkovém režimu. Uvedené důkazní návrhy tak podle žalobcem vymezeného důkazního účelu nesměřovaly k prokázání skutečnosti, ohledně níž byl žalobce poučen podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tedy že částka 800 000 Kč byla jeho výlučným majetkem. Soud proto tyto důkazy neprovedl, neboť skutečnosti, k nimž byly navrženy, byly zčásti mezi účastníky nesporné a zčásti nebyly způsobilé prokázat dosud neobjasněné skutečnosti rozhodné pro posouzení žalovaného nároku.
56. Jestliže byla majetková hodnota nabyta za trvání manželství a není prokázána některá z výjimek podle § 709 odst. 1 občanského zákoníku, uplatní se závěr, že náleží do společného jmění manželů. Majetek ze zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění je třeba mezi bývalými manžely vypořádat podle § 736 a násl. občanského zákoníku; samotné držení nebo užívání společné majetkové hodnoty jedním z nich zásadně nezakládá bezdůvodné obohacení na úkor druhého. K tvrzení žalované, že převod 500 000 Kč představoval úplné vypořádání společného jmění, soud uvádí, že měla-li být taková dohoda uzavřena ještě za trvání manželství, vyžadovala podle § 739 odst. 1 občanského zákoníku písemnou formu, která doložena nebyla. Tato okolnost však nemůže vést k vyhovění projednávané žalobě, neboť žalobce se nedomáhá vypořádacího podílu na prokázané mase společného jmění, nýbrž zaplacení tvrzeného individuálního dluhu 300 000 Kč, příp. bezdůvodného obohacení, jehož vznik neprokázal.
57. Soud proto žalobu na zaplacení 300 000 Kč zamítl, a protože žalobce nebyl v řízení úspěšný co do jistiny, nebyl důvodný ani akcesorický požadavek na zaplacení úroku z prodlení.
58. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 69 650 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta ve výši 66 500 Kč za 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 7. 10. 2024, písemné podání z 2. 11. 2025, účast při jednání soudu dne 1. 10. 2025, dne 23. 2. 2026, dne 27. 8. 2026 a dne 31. 8. 2026) po 9 500 Kč podle § 7 advokátního tarifu a dále z náhrady hotových výdajů ve výši 3 150 Kč za 7 úkonů právní pomoci po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.