Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

13 C 107/2025

Soud: Okresní soud v OlomouciDatum rozhodnutí: 22. 7. 2025Č. j.: 13 C 107/2025-41Samosoudkyně: Mgr. Zuzana ZorattoAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2. 9. 2025Předmět řízení: o 20 916 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOL:2025:13.C.107.2025.1
smlouva o zápůjčcebezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 10. 11. 2026 máme 603 527 z 614 251 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (29) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 4 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 043 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 2 366 Kč.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení celkové částky 20 916 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalované. Na žádost žalované pak byla výše zápůjčky navýšena o 1 000 Kč, 1 000 Kč a 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 550 Kč vrátit do [datum]. Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku prostřednictví webových stránek www.coolcredit.cz, smlouva o zápůjčce byla žalovanou podepsána elektronicky, PINem, který žalobkyně zaslala na telefonní číslo [tel. číslo] klientem v žádosti o zápůjčku. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně požadovala úhradu jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky, nákladů za spojených s uplatněním pohledávky ve výši Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši 2 366 Kč. Před podáním žaloby, dne [datum], žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou nepřítomnost u jednání omluvila.

3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:- z výpisu účtu žalobkyně bylo zjištěno, že na účet žalované byla z účtu žalobkyně zaslána dne [datum] částka 6 000 Kč a dne [datum] částky 1 000 Kč, 1 000 Kč a 6 000 Kč;- z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky do 3 dnů na bankovní účet žalobkyně;- ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky řízení bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout bezhotovostní bezúčelovou zápůjčku ve výši 6 000 Kč převodem na bankovní účet žalované č. [č. účtu] a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 950 Kč do [datum]. Pro případ prodlení žalované se splacením zápůjčky si strany smlouvy sjednaly povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonné úroky. Součástí smlouvy byl rovněž Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky;- z dodatku ke smlouvě č. O401143390 ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla navýšena zápůjčka o 1 000 Kč. Poplatek byl zvýšen o 325 Kč;- z dodatků ke smlouvě č. O401143390 ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla navýšena zápůjčka o 1 000 Kč a o 6 000 Kč. Poplatek byl zvýšen o 325 Kč a o 1 950 Kč;- z upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně v nich vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek. Odeslání upomínek nebylo zjištěno.

4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (webových stránek žalobkyně) smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky, a na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované převodem na bankovní účet žalované částku 6 000 Kč. Dodatky ze dne [datum] a [datum] byla částka navýšena o 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky do [datum]. Pro případ prodlení žalované se splacením zápůjčky si strany smlouvy sjednaly povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonné úroky. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

14. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Žalovaná při uzavírání smlouvy vystupovala jako spotřebitel (slabší strana) a je proto nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalované. Zejména tak byla žalobkyně povinna prověřit příjmy a výdaje žalované na základě informací získaných od žalované a ověřených potřebnými listinami, a rovněž posoudit schopnost žalované splácet řádně poskytnutou zápůjčku lustrací v příslušných veřejných rejstřících a registrech klientských informací. Splnění uvedené povinnosti žalobkyní však nebylo v řízení zjištěno.

15. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu netvrdila a ani neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o zápůjčce jakýmkoliv způsobem posuzovala úvěruschopnost žalované, tj. schopnost žalované poskytnutou zápůjčku žalobkyni vrátit spolu s poplatkem řádně a včas, dospěl soud k závěru, že žalobkyně zjevně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi účastníky jako absolutně neplatnou podle § 588 občanského zákoníku.

16. V souladu s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], je § 87 zákona č. 257/2016 Sb. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

17. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná na poskytnutou zápůjčku něčeho uhradila. Žalobkyně tak má nárok na úhradu celé poskytnuté částky ve výši 14 000 Kč. Jelikož v řízení nebylo ani zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu zápůjčky vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaná byla během celého řízení zcela nekontaktní, ničeho netvrdila ani soudu k věci neoznačila žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalované, určil lhůtu pro vrácení jistiny zápůjčky žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

18. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce žalobkyni nevznikl nárok na úhradu poplatku za poskytnutí zápůjčky, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ani na smluvní pokutu. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a žalovaná proto není s úhradou jistiny zápůjčky (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítnul.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků ve věci. Soud poměřoval úspěch účastníků i s ohledem na požadované příslušenství a dospěl k závěru, že úspěch účastníků byl v řízení takřka stejný, neboť žalobkyně byla úspěšná co do částky 14 000 Kč a žalovaná co do částky 13 193,10 Kč. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací