Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

13 C 137/2024

Soud: Okresní soud v OlomouciDatum rozhodnutí: 10. 10. 2024Č. j.: 13 C 137/2024-85Samosoudkyně: Mgr. Zuzana ZorattoAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 11. 2024Předmět řízení: pro 24 012,22 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOL:2024:13.C.137.2024.1
smlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (33) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku od [datum] do [datum] ve výši 1 449,58 Kč a úroků ve výši 14,91 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, zastavujeIII. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 012,22 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 283,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 970,45 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 600 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 256,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] K. G., , tituly za jménem

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 24 012,22 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] IČO, dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které jí byla poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná úvěr řádně nehradila a tento byl ke dni [datum] zesplatněn. Žalovaná na úvěr neuhradila ničeho. Ke dni žaloby dluží žalovaná částku celkem 24 012,22 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 20 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 600 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění ve výši 3 412,22 Kč, kapitalizovaných úroků od [datum] do [datum] ve výši 4 420,03 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 2 283,17 Kč a příslušenství. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek za ní na žalobkyni. Předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.) byla žalované odeslána spolu s oznámením o postoupení pohledávky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dne [datum] vzala svým podáním žalobkyně žalobu částečně zpět co do zaplacení kapitalizovaného úroku od [datum] do [datum] ve výši 1 449,58 Kč a úroků ve výši 14,91 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení.

4. Žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu dne [datum] omluvili, žalovaná se k němu bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- z podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], smluvních podmínek s přílohami a standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované jako zákazníkovi byly adresovány informace o úvěru a podmínky úvěru. Celková výše úvěru byla 20 000 Kč, celková částka, kterou měla zaplatit 26 490,40 Kč, RPSN 70,81 % ročně;- z fotografie obou stran občanského průkazu a fotografie ženy s občanským průkazem žalované bylo zjištěno, že žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně fotografii svého občanského průkazu a svého obličeje;- ze dokumentu právní předchůdkyně žalobkyně označeného jako půjčka – denní historie bylo zjištěno, že ohledně žalované byla vedena denní historie její smlouvy s tím, že zde není evidována žádná jedna splátka a ke dni [datum] zůstatek úvěru ve výši 25 308,19 Kč- z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení o postoupení pohledávek žalobkyni, které žalobkyně odeslala žalované dne [datum];- z předžalobní výzvy s oznámením o postoupení pohledávek s podacím lístkem soud zjistil, že dne [datum] byla vyhotovena předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky, které byly žalované odeslány dne [datum] zástupcem žalobkyně;- ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč dne [datum]. Žalovaná na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Žalobkyně neprokázala prověření úvěruschopnosti žalované, když v tomto směru nepředložila ničeho. Soud rovněž konstatuje, že žalobkyně nepředložila rovněž ani podepsanou smlouvu o úvěru, nicméně z dalších předložených důkazů se podává, že žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru uzavřela. Žalované byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.9. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.10. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.18. Podle ust. § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.19. Podle ust. § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství.20. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.21. Protože žalobkyně ve shora označené věci vzala v částečném rozsahu žalobu zpět, soud z jejího dispozitivního úkonu učinil patřičný procesní závěr ve smyslu ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a v tomto rozsahu řízení zastavil, když žaloba byla částečně vzata zpět před zahájením prvního jednání ve věci a k úkonu žalobkyně tak nebyl nutný souhlas žalované (výrok II. tohoto rozsudku).22. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Podle ustálené judikatury věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. To stejné platí rovněž pro výdaje dlužníka. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že při schvalování úvěru byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a dále pak v doplnění žaloby uvedla, že vycházela z výpisů z účtu žalované, k tomuto svému tvrzení však nepředložila ničeho. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a sama se tak zbavila možnosti být poučena dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalované a zejména označení důkazů k jejich prokázání. V dané situaci soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a předmětnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou posoudil jako absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z.23. Plnění poskytnuté žalované je pak třeba vypořádat podle § 2993 o. z., z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku celkem 20 000 Kč. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně neuhradila ničeho. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč. Pokud jde o příslušenství jistiny, soud postupoval v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu (viz rozsudek NS sp. zn. [spisová značka]), která říká, že v případě vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle zásad bezdůvodného obohacení vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.24. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na úhradu uhrazené části jistiny, poplatků, úroků, nákladů, smluvních pokut apod. Dále rovněž nevznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok III tohoto rozsudku).25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci převážný procesní úspěch, náleží jí náhrada nákladů řízení určená podle míry jejího procesního úspěchu, který činí 56,2 %. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby) a jeden půl úkon (jednoduchá výzva k plnění) v částce 150 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 a. t. a 21 % DPH ve výši 221 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně tak představují částku 2 070,50 Kč, při procesním úspěchu žalobkyně co do 12,4 % pak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 256,74 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací