Výrok
I. Vyživovací povinnost stanovená žalobci pro žalovanou rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č.j. [spisová značka] ve znění rozsudku Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve výši 4 000 Kč měsíčně se s účinností od [datum] zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhal zrušení vyživovací povinnosti stanovené mu ve prospěch žalované ve výroku citovaným rozsudkem s odůvodněním, že má za to, že žalovaná ukončila svou přípravu na budoucí povolání nejméně již v roce 2021. Žalobce se domnívá, že žalovaná se řádně nepřipravuje na budoucí povolání a z tohoto důvodu navrhl výživné pro žalovanou zrušit.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila ve svém písemném podání ze dne [datum] tak, že oznamuje, že ve školním roce 2024/2025 již studovat nebude a souhlasí se zrušením vyživovací povinnosti k [datum].
3. Žalobce svým podáním ze dne [datum] upřesnil svůj žalobní návrh tak, že navrhuje (souhlasí) s ukončením vyživovací povinnosti k žalované ke dni [datum].
4. Podle ust. § 153a) odst. 1 věta prvá o.s.ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.
5. Podle ust. § 153a odst. 2 o.s.ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).
6. Podle ust. § 153a odst. 4 o.s.ř., jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.
7. Vzhledem k tomu, že žalovaný uznal v průběhu soudního řízení nárok, který byl proti němu žalobou uplatňován, rozhodl soud ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení rozsudkem podle tohoto uznání, když v dané právní věci by bylo možné uzavřít a schválit smír mezi účastníky, neboť předmět řízení je plně v dispozici účastníků.
8. Vzhledem k tomu, že žalovaná uznala v průběhu soudního řízení nárok, který byl proti ní žalobou uplatňován, rozhodl soud ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení rozsudkem podle tohoto uznání, když v dané právní věci by bylo možné uzavřít a schválit smír mezi účastníky, neboť předmět řízení je plně v dispozici účastníků.
9. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl procesně neúspěšným účastníkem, a proto by byl povinen nahradit žalobci náklady řízení. Žalobci však žádné náklady řízení nevznikly a tyto ani nepožadoval, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.