Výrok
I. [Jméno osvojence], narozený [rodné přijmení] [Datum narození osvojence], syn otce [jméno FO], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], a matky [jméno FO], rozené [rodné přijmení], narozené [rodné přijmení] [datum], se stává právní mocí tohoto rozsudku osvojencem osvojitelů [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného dne [Datum narození osvojitele], a [Jméno osvojitelky], rozené [rodné přijmení], narozené [rodné přijmení] [Datum narození osvojitelky], s tím, že se jedná o osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] se osvojitelé domáhali osvojení zletilého [Jméno osvojence], narozeného [Datum narození osvojence], že osvojence přijali do pěstounské péče v lednu 2003, o rok později získal jejich příjmení a až do jeho zletilosti byli osvojitelé jeho poručníky. Po celou dobu jej vychovávali společně s dětmi osvojitelů, kteří jej vnímali jako svého sourozence, a doposud s nimi žije ve společné domácnosti. Osvojenec i jeho nevlastní sourozenci souhlasili s osvojením a osvojitelé chtěli, aby měl právně stejné postavení jako ostatní jejich děti.
2. Osvojenec se k návrhu osvojitelů výslovně připojil s tím, že souhlasil i s formou osvojení.
3. Z lustrace v Centrální evidenci obyvatel bylo zjištěno, že [Jméno osvojence], narozený [Datum narození osvojence], je synem matky [jméno FO] [Anonymizováno], narozené [datum], a otce [jméno FO], narozeného [datum] a zemřelého [datum]. Matka osvojence je omezená ve svéprávnosti.
4. Z výslechu osvojitele bylo zjištěno, že osvojence mají s osvojitelkou v péči od ledna 2003 a pečovali od té doby o něj jako o vlastní dítě. Osvojitelé měli před přijetím osvojence do péče již dvě vlastní děti a po jeho přijetí další dvě vlastní děti. Osvojenec se přirozeně začlenil do rodiny a všichni rodinní příslušníci ho vnímají jako součást rodiny a syna osvojitelů. Osvojenec rodinu osvojitelů vnímá jako vlastní rodinu. Osvojitelé byli pouze zhruba před 10 lety v jednorázovém kontaktu s biologickou babičkou osvojence. Osvojenec byl v kontaktu pouze se svou nevlastní sestrou, se kterou má společnou matku, prostřednictvím sociálních sítí.
5. Z výslechu osvojitelky bylo zjištěno, že se všemi tvrzeními, které uvedl osvojitel, souhlasí.
6. Soud z důvodu úmrtí otce osvojence a omezení ve svéprávnosti matky osvojence upustil od jejich výslechu.
7. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.
8. Podle § 795 o. z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.
9. Podle § 796 odst. 2 o. z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.
10. Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.
11. Podle § 847 písm. c) o. z. zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti.
12. Podle § 448 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), účastníkem řízení o osvojení zletilého je osvojenec, jeho dítě a ten, kdo má v úmyslu osvojence osvojit (osvojitel).
13. Podle § 450 z. ř. s. soud v řízení vyslechne rodiče osvojence, jde-li o osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, dítě osvojence, umožňuje-li mu jeho rozumová a volní vyspělost vyjádřit svůj názor ve věci osvojení, a manžela osvojence.
14. Podle § 451 z. ř. s. ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem.
15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že byly v projednávané věci splněny všechny zákonné podmínky pro vyslovení osvojení zletilého dítěte, které je obdobou osvojení nezletilého podle ustanovení § 847 odst. 1 písm. c) a d) o. z. V první řadě bylo prokázáno, že osvojitel a osvojitelka pečují o osvojence jako o vlastního od jeho cca 1,5 roku, tj. již od doby jeho nezletilosti. Dále bylo prokázáno, že mezi osvojiteli a osvojencem je citový vztah jako je mezi rodiči a synem, a to i v době zletilosti osvojence. V řízení nebylo zjištěno, že by v životě osvojence hráli jeho biologičtí rodiče nějakou roli, když kontakt proběhl pouze jednorázový, a to navíc mezi osvojiteli a babičkou osvojence před zhruba 10 lety. Otec osvojence již zemřel a matka je omezená ve svéprávnosti. Sám osvojenec byl pouze v písemném kontaktu s nevlastní sestrou. Osvojitelé jsou zletilými a svéprávnými osobami a soud má za to, že zaručují způsobem svého života a jejich dosavadní vzornou péčí o osvojence, že pro něj jsou dobrými rodiči, přičemž nebyly zjištěny žádné jiné okolnosti, které by osvojení vylučovaly. Věkový rozdíl je mezi osvojiteli a osvojencem přiměřený. Soud proto návrhu vyhověl a rozhodl o osvojení osvojence osvojiteli, s tím, že se jedná o osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, když má zato, že tímto bude právně stvrzen již dlouhodobě existující faktický stav.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 věty první z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud současně neshledal důvody svědčící pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků podle § 23 věty druhé z. ř. s.