Výrok
I. Manželství účastníků [Jméno manželky], nar. [Datum narození manželky], a [Jméno manžela], nar. [Datum narození manžela], uzavřené dne [datum] před Magistrátem města Olomouce, jak je zapsáno v knize manželství příslušného orgánu ve svazku [Anonymizováno], ročník [Anonymizováno], na straně/listu [Anonymizováno], pod poř. č. [hodnota], se rozvadí.
II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem soudu doručeným dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne [datum] před Magistrátem města Olomouce. Tvrdila, že manželka je občanem České republiky, žalovaný je občanem Turecka. Ze společného soužití se narodilo jedno nezletilé dítě, a to syn [jméno FO], nar. [datum]. K okolnostem manželského soužití uvedla, že sňatek uzavřeli po kratší známosti. Všichni žili ve společné domácnosti na adrese [adresa]. Již po narození nezletilého se žalovaný a žalobkyně odcizili a nevedli společný rodinný život. Manželství je již delší dobu hluboce rozvrácené. Žijí odděleně od října 2024, kdy žalovaný opustil společnou domácnost a přestěhoval se na adresu [adresa]. Nežijí spolu intimně více jak půl roku, nehospodaří spolu a nejsou schopni se dohodnout na vypořádání majetku. Obnova manželství se nedá předpokládat.
2. K návrhu o rozvod manželství se manžel vyjádřil tím způsobem, že s rozvodem manželství souhlasí a k návrhu se připojil.
3. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající ve státní příslušnosti manžela, který je dle potvrzení o provedené lustraci v ISZR příslušníkem Turecka, zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věci, jakož i otázkou práva rozhodného. Vzhledem k tomu, že mezi Českou republikou a Tureckem není uzavřena mezinárodní dohoda ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb., posuzoval soud pravomoc a příslušnost dle příslušných ustanovení zákona č. 91/2012 Sb. V daném sporu dovozuje níže podepsaný soud svou pravomoc a příslušnost ve smyslu ustanovení §§ 47, 49 a 50 zákona č. 91/2012 Sb. k projednání a rozhodnutí věci, přičemž rozhodným právem je právo české.
4. Po stránce skutkové má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Magistrátem města Olomouce, toto právně trvá a je zapsáno v knize manželství příslušného orgánu, ve svazku [Anonymizováno], ročník [Anonymizováno], na straně/listu [Anonymizováno], pod poř. č. [hodnota]. Ze vztahu účastníků se narodilo jedno nezletilé dítě, a to syn [jméno FO], narozený [datum], přičemž pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl nezletilý [jméno FO] svěřen pro dobu do i po rozvodu manželství rodičů do výlučné péče matky a otci bylo uloženo přispívat na jeho výživu částkou [částka] měsíčně. Současně soud rozhodl o úpravě styku nezletilého [jméno FO] s otcem. K okolnostem manželské rozluky má soud za prokázané, že účastníci spolu jako manželé nežijí od října 2024, kdy manžel opustil společnou domácnost a přestěhoval se na adresu [adresa]. Od uvedeného data společně nehospodaří, přičemž v mezidobí nedošlo k obnovení manželského soužití. Po stránce intimního soužití spolu nežijí více jak půl roku. Oba vyloučili možnost obnovy jejich manželského soužití. Jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu jejich manželství shledávají v rozdílnosti povah osobnostních, kulturních a společenských rozdílech.
5. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
6. Podle ustanovení § 755 odst. 3 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
7. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
8. Podle ustanovení § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou zde důvody, pro které lze dospět k závěru, že soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. K okolnostem manželské rozluky má soud za prokázané, že účastníci spolu nežijí od října 2024, intimně déle jak 6 měsíců. Soud pak neshledal žádné okolnosti ve smyslu § 755 odst. 2 občanského zákoníku, které by zakazovaly rozvod manželství i přes skutečnost jeho rozvratu. Jde-li o příčiny rozvratu manželství, přihlédl soud i k tomu, co uváděli sami účastníci, a tyto tedy soud shledal v rozdílnosti povah osobnostních, kulturních a společenských rozdílech. S ohledem na uvedené tak soud žalobě vyhověl.
10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.