Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované, stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [právnická osoba]. 2021 č.j. [spisová značka] v částce [částka] měsíčně, se s účinností od [datum] zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhal zrušení vyživovací povinnost žalobce k žalované, stanovené rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [právnická osoba]. 2021 č.j. [spisová značka] v částce [částka] měsíčně, a to účinností od [datum] s odůvodněním, že u žalované došlo k podstatné změně poměrů, je již plnoletá a ukončila studium.Žalovaná se vyjádřila tak, že souhlasí se zrušením vyživovací povinnosti vůči své osobě.Podle ust. § 153a odst. 1 věta prvá o.s.ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.Podle ust. § 153a odst. 2 o.s.ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).Žalovaná žalobou vznesený nárok zcela uznala, soud proto rozhodl v souladu s výše uvedeným ustanovením z úřední povinnosti ve věci rozsudkem pro uznání dle ust. § 153a o.s.ř., jelikož žalovaná žalobou uplatněný nárok uznala a jde o věc, ve které by bylo možno mezi účastníky uzavřít smír.Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve sporu plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se však svého práva na náhradu nákladů řízení vzdal (tyto v žalobě nepožadoval), dle obsahu spisu mi ani žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.