Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

18 C 222/2024

Soud: Okresní soud v OlomouciDatum rozhodnutí: 18. 10. 2024Č. j.: 18 C 222/2024-64Samosoudkyně: Mgr. Kateřina GrünwaldováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 1. 2025Předmět řízení: o 146 494,06 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOL:2024:18.C.222.2024.1
prodlení věřitelesmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (26) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 146 494,06 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 607,43 Kč, s úrokem ve výši 11,2 % ročně z částky 144 724,06 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 593,76 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 146 494,06 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 32 286,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 146 494,06 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [RČ], na základě které poskytla žalovanému úvěr až do výše 150 000 Kč. Žalovaný úvěr ve výši 150 000 Kč čerpal dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2 367 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci spolu s úrokem ve výši 11,2 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků a obchodní podmínky. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně jej ke dni [datum] zesplatnila. Ke dni [datum] činí dlužná částka 157 695,25 Kč a sestává z jistiny ve výši 144 724,06 Kč a příslušenství.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- ze žádosti o poskytnutí úvěru a ze smlouvy o úvěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [RČ], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2 367 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci spolu s úrokem ve výši 11,2 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry a sazebník poplatků;- z předsmluvních informací, že žalobkyně poskytla žalovanému informace týkající se úvěru;- z výpisu z účtu žalovaného č. [hodnota], že žalovaný čerpal dne [datum] úvěr ve výši 150 000 Kč;- z výpisů z účtu žalovaného č. [č. účtu], že dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému částku 150 000 Kč;- z hodnocení úvěruschopnosti, z vyhodnocení žádosti, z údajů o žadateli a z informací o klientovi, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru prověřovala úvěruschopnost žalovaného a schválila žádost o poskytnutí úvěru;- z oznámení o zesplatnění a z dodejky soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému, že všechny pohledávky z úvěru se stávají splatnými ke dni [datum] z důvodu prodlení žalovaného s placením splátek úvěru. Žalobkyně dále žalovaného vyzvala k zaplacení částky 153 156,53 Kč do [datum];- z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum], z opakované výzvy, z výzvy k zaplacení a z kvalifikované výzvy ze dne [datum] a z dodejek soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván žalobkyní k úhradě dlužných splátek před zesplatněním úvěru.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru číslo [RČ]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky až do výše 150 000 Kč. Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno. Úvěr je veden u žalobkyně na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný vyčerpal úvěr dle Smlouvy tak, že dnem [datum] vyčerpal částku ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 2 367 Kč splatných vždy k 15. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce. Úvěruschopnost byla řádně posouzena, žalobkyně posoudila jak stránku příjmovou, tak výdajovou, když při posouzení vycházel z žádosti, výpisu z osobního účtu, bankovních registrů. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni úvěr spolu s úvěrovým úrokem ve výši 11,2 % ročně. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni [datum]. Žalovaný byl k úhradě pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne [datum].

5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle ust. § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

11. Po provedeném dokazování soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše cit. ustanovení § 2 395 a násl. občanského zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v celkové výši 150 000 Kč a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit ve sjednaných pravidelných splátkách a zaplatit sjednaný obchodní úrok. Vzhledem k prodlení žalovaného se splácením splátek úvěru žalobkyně přistoupila ke kapitalizaci (sesplatnění) úvěru a žalovaný byl povinen uhradit jednorázově úvěrovému věřiteli celý poskytnutý úvěr spolu s dohodnutými obchodními úroky a poplatky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení co do průběhu splácení úvěru a s ohledem na nastavení povinnosti plnění žalovaným výši žalobního nároku, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni na čerpaný úvěr další (vyšší) částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradil. Žalovaný takto nepostupoval, nárok žalobkyně na úhradu úvěrové jistiny, poplatků a obchodního úroku tedy soud shledává důvodným. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdil) splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, soud mu uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, jejichž výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

12. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto jí svědčí vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, představující soudní poplatek ve výši 5 860 Kč, odměnu advokáta ve výši 20 940 Kč dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, odst. 2 písm. h/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 6 980 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění) a 21 % DPH. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 32 286,40 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě plnění soud rozhodoval ve výroku II. rozsudku taktéž dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací