Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 300,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 057,54 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 387,39 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 013,04 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 732,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 300,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru Flexikredit č. [hodnota], na základě které umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše povoleného limitu 34 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 1 831,82 Kč. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 24 % ročně. Žalovaný se dál zavázal platit úrok a poplatky. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně jej dopisem ze dne [datum] prohlásila za okamžitě splatný. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.
3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- ze smlouvy o bankovních produktech a službách, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby k účtu č. [č. účtu];- ze zvláštního ujednání ke kontokorentnímu úvěru Flexikredit a dispozic, z vysvětlení pojmů, z formuláře pro standartní informace, základních produktových podmínek, že dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které k běžnému účtu č. [č. účtu] byla sjednána výše povoleného limitu: 34 000 Kč, nedojde-li ke změne jeho výše; ode dne [datum]; úroková sazba - k datu vytištění těchto dispozic činí 21,99 % ročně a v případě změny platí její oznámená výše; RPSN: 24,35 %; Celková částka splatná spotřebitelem: 35 869,15 Kč; Úroková sazba ze Splatného Flexikreditu - k datu vytištění těchto Dispozic činí: 24 % ročně a v případě změny platí její oznámená výše; Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku k datu vytištění těchto Dispozic činí 29 % a v případě její změny platí její oznámená výše; Měsíční Poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku Flexikredit k datu vytištění těchto Dispozic činí: 0 Kč a v případě změny platí jeho oznámená výše; Kreditní období v kalendářních dnech: Nesjednáno; Součást Běžného účtu [jméno FO] / [jméno FO]: Ano; Minimální zůstatek Běžného účtu: 0 Kč Poplatky – k datu vytištění těchto Dispozic, v případě změny platí jejich oznámená výše: Snížení Povoleného limitu ze strany Banky 200 Kč; 200 Kč měsíčně za vedení pohledávky Banky v případě ukončení smlouvy o vedení Běžného účtu určeného ke splácení dluhů Klienta, Poplatek je splatný poslední den příslušného měsíce; Oznámení o převodu na Splatný Flexikredit (úvěrový účet) 200 Kč; Vedení Splatného Flexikreditu měsíčně 49 Kč; Výzva ke splatnosti úvěru 300 Kč; Zaslání výpovědi ze strany Banky 200 Kč; Změna data měsíční splátky Splatného Flexikreditu jednorázově 100 Kč; Zaslání každé upomínky 600 Kč; Poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku Flexikredit měsíčně 300 Kč; Poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného účtu na úvěrový účet z Povoleného limitu Flexikreditu 10 %, min. 500 Kč;- z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, že žalovaný měl v době žádosti o úvěr měsíční příjem 17 000 Kč, schválená výše úvěru činila 34 000 Kč;- z amortizace a platební historie, že celková výše poskytnutého úvěru činila 34 646,94 Kč, měsíční minimální splátka ve výši 1 831,82 Kč dlužná částka k [datum] činila 26 517,86 Kč;- z umořovací tabulky, že k [datum] činil zůstatek nesplacené jistiny částku 20 955,50 Kč;- z výpisu z úvěrového účtu, že k datu [datum] činí dlužná částka 26 285,36 Kč;- z oznámení o prohlášení úvěru za splatný a podacího archu, že dopisem ze dne [datum] sdělila žalobkyně žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru k datu [datum], ke kterému činí dlužná částka 25 578,56 Kč. Dopis byl odeslán dne [datum];- z upomínek, že žalovaný byl žalobkyní upomínán k úhradě nedoplatků výzvami ze dne [datum], [datum] a [datum];- z předžalobní upomínky a podacího archu, že dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 26 573,66 Kč, výzva byla odeslána dne [datum].
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše 34 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 1 831,82 Kč a dále se zavázal platit úrok ve výši 21,99 % ročně. Žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně nesplácel, když ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 25 578,56 Kč. Žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], že pohledávku z úvěrové smlouvy zesplatňuje ke dni [datum] a vyzvala jej k úhradě dlužné částky 25 578,56 Kč. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě částky 26 573,66 Kč. Výzva byla odeslána dne [datum].
5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.
11. Po provedeném dokazování soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše cit. ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit ve sjednaných pravidelných splátkách a zaplatit sjednaný obchodní úrok a poplatky. Vzhledem k prodlení žalovaného se splácením splátek úvěru žalobkyně přistoupil ke kapitalizaci (zesplatnění) úvěru a žalovaný byl povinen uhradit jednorázově úvěrovému věřiteli celý poskytnutý úvěr spolu s dohodnutými obchodními úroky a poplatky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení co do průběhu splácení úvěru a s ohledem na nastavení povinnosti plnění žalovaným výši žalobního nároku, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni na čerpaný úvěr další (vyšší) částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradil. Žalovaný takto nepostupoval, nárok žalobce na úhradu úvěrové jistiny a obchodního úroku tedy soud shledává důvodným. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdil) splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, soud mu uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, jejichž výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 732,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 166 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 060 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Lhůta k plnění byla stanovena i u výroku II. obecná třídenní a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.