Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

18 C 258/2024

Soud: Okresní soud v OlomouciDatum rozhodnutí: 22. 11. 2024Č. j.: 18 C 258/2024-119Samosoudkyně: Mgr. Kateřina GrünwaldováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 7. 2. 2025Předmět řízení: o 16 873,98 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOL:2024:18.C.258.2024.1
pojištění úvěruprodlení věřitelesmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (26) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 873,98 Kč s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 13 975,98 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 873,98 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 053,03 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 472,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 8739,98 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. 011824089R ze dne [datum].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] Smlouvu o úvěru č. 011824089R. Podle úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 60 000 Kč na účet žalovaného sjednaný ve Smlouvě o úvěru, a to dne [datum]. Žalovaný převzal závazek tento úvěr splatit v 60 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1 398 Kč splatných nejprve 14. dne v měsíci, poté 20. dne v měsíci (stanoveno dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne [datum]). Nedílnou součástí této smlouvy jsou Obchodní podmínky pro ČSOB Spotřebitelské úvěry, které žalovaný obdržel před uzavřením Smlouvy a souhlasil s jejich zněním, což prohlásil v rámci textu úvěrové smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru, Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry, Sazebník poplatků, Dodatek ke smlouvě o úvěru). Dle Smlouvy o úvěru, potažmo obchodních podmínek čl. 4.4 je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému za své služby poplatky dle Sazebníku poplatků ČSOB Poštovní spořitelny. Žalované dlužné poplatky ve výši 2 898 Kč jsou tvořeny účtovaným poplatkem za pojištění úvěru ve výši 124 Kč měsíčně (za období od srpna do září 2023), dále poplatkem za výzvu k dodržování smluvních podmínek ve výši 150 Kč dne [datum], a poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši 500 Kč dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (smlouva o spotřebitelském úvěru, Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry, Sazebník poplatků, Dodatek ke smlouvě o úvěru). Žalovaný porušil svůj závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy ke shora uvedenému dni splatnosti. Žalovaný se naposledy ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné ke dni [datum], nicméně žalobkyně přistoupila k níže uvedenému zesplatnění úvěru po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek, resp. dlužných poplatků až po odeslání Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky žalovanému dne [datum]. Dle 8.[právnická osoba] podmínek je žalobkyně oprávněna písemným oznámením odeslaným žalovanému prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v předmětném oznámení, pokud žalovaný bude v prodlení se splácením jakékoliv částky vůči žalobkyni. Z výše uvedeného důvodu bylo předmětné oznámení o zesplatnění žalovanému zasláno na poštovní adresu pro doručování, kterou naposledy žalovaný sdělil dle článků 2.[právnická osoba] podmínek. Veškeré závazky žalovaného se staly splatnými dne [datum]. Žalovaný tyto neuhrazené peněžní prostředky do dnešního dne neuhradil. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě svého dluhu vůči žalobkyni. V tomto dopise, zaslaném žalovanému dne [datum] na poslední známou adresu, žalobkyně informovala žalovaného o výši jeho dluhu a současně jej vyzvala k neprodlené úhradě celé dlužné částky. Žalovaný však na výzvu ze strany žalobkyně nereagoval a dlužnou částku neuhradil (Výzvy k zaplacení dlužné částky, Oznámení o zesplatnění, Stav dlužné jistiny a příslušenství, Předžalobní výzva, Doklad o zaslání předžalobní výzvy žalovanému - poštovní podací arch).

4. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Podle ust. § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

10. Po provedeném dokazování soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše cit. ustanovení § 2 395 a násl. občanského zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v celkové výši 60 000 Kč a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit ve sjednaných pravidelných splátkách a zaplatit sjednaný obchodní úrok. Vzhledem k prodlení žalovaného se splácením splátek úvěru žalobkyně přistoupila ke kapitalizaci (sesplatnění) úvěru a žalovaný byl povinen uhradit jednorázově úvěrovému věřiteli celý poskytnutý úvěr spolu s dohodnutými obchodními úroky a poplatky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení co do průběhu splácení úvěru a s ohledem na nastavení povinnosti plnění žalovaným výši žalobního nároku, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni na čerpaný úvěr další (vyšší) částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradil. Žalovaný takto nepostupoval, nárok žalobkyně na úhradu úvěrové jistiny, poplatků a obchodního úroku tedy soud shledává důvodným. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdil) splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, soud mu uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, jejichž výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „vyhl.“), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech (u podepsaného soudu např. též řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, což činí 252 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací