Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

18 C 274/2024

Soud: Okresní soud v OlomouciDatum rozhodnutí: 16. 12. 2024Č. j.: 18 C 274/2024-29Samosoudkyně: Mgr. Kateřina GrünwaldováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 17. 3. 2025Předmět řízení: o 32 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOL:2024:18.C.274.2024.1
smlouva o půjčceuznání dluhusmlouva o zápůjčce
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (12) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 32 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 008,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] po žalovaném domáhal zaplacení částky 32 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:- z uznání dluhu ze dne [datum], že žalovaný jako dlužník a žalobce jako věřitel podepsali uznání dluhu, ve kterém žalovaný uznává, že dluží žalobci částku 32 000 Kč jako dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kdy mu byla žalobcem poskytnuta v hotovosti částka 32 000 Kč bezúročně se splatností do [datum]. Žalovaný svůj dluh tímto uznává co do důvodu i výše;- z předžalobní výzvy, podací stvrzenky a vrácené zásilky, že právní zástupce žalobce výzvou ze dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení částky 32 000 Kč s úrokem z prodlení do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána dne [datum] a vrátila se jako nevyzvednutá.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřel žalobce jako zapůjčitel s žalovaným jako vydlužitelem smlouvu o zápůjčce, dle které žalobce zapůjčil žalovanému finanční prostředky ve výši 32 000 Kč, smlouva byla uzavřena ústní formou. Finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty bezúročně v hotovosti, tyto se žalovaný zavázal vrátit žalobci nejpozději do [datum]. Dne [datum] bylo žalobcem a žalovaným sepsáno uznání dluhu, v rámci něhož žalovaný v plném rozsahu existující dluh uznal co do důvodu i do jeho výše. Žalovaný ve lhůtě splatnosti nevrátil žalobci poskytnuté peněžní prostředky. Dne [datum] právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu ve výši 32 000 Kč s příslušenstvím. Na předžalobní výzvu žalovaný nijak nereagoval.

5. Podle ust. § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle ust. § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ust. § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

10. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce zapůjčil žalovanému částku 32 000 Kč. Soud tedy dovozuje, že mezi žalobcem a žalovaným byla uvedeným jednáním uzavřena ústní smlouva o půjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal přenechat žalovanému stanovenou částku peněz a žalovaný se zavázal půjčené peníze do stanoveného data vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému peníze zapůjčil, žalovaný však svou povinnost půjčené peníze vrátit nesplnil. Za dané situace bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobci na uplatněnou pohledávku, byť částečně, plnil, resp. že předmětný závazek jinak zanikl. To však žalovaný vzhledem k tomu, že se k žalobě nevyjádřil, neučinil. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 32 000 Kč. Soud shledal důvodným rovněž nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky, kdy žalobcem požadovaná výše úroku neodporuje zákonu a počátek prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění stanovil soud jako obecnou třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 008,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 280 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 000 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 040 Kč ve výši 1 688,40 Kč. Celkem tedy uložil soud žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 008,40 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce, v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací