RozsudekZamítnuto

Spisová značka

20 C 377/2020

Soud: Okresní soud v OlomouciDatum rozhodnutí: 2021-04-12Č. j.: 20 C 377/2020-57Soudce: Mgr. Ludmila PapicováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2021-05-20Předmět řízení: o 11 128 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOL:2021:20.C.377.2020.2
peněžité plněnísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (7) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 829 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 88,02 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 829 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 299 Kč s úrokem z prodleníve výši 8,25 % ročně z částky 299 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 128 Kčs příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] dne 17. 12. 2019 úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnůod jeho poskytnutí spolu s poplatkem ve výši 330 Kč, tedy do 16. 1. 2020. Dále byly sjednány další volitelné služby za následující poplatky: expres výplata za jednorázový poplatek za ve výši 199 Kč a Bezpečná splátka za poplatek ve výši 99 Kč měsíčně. Žalovaný se následně dostaldo prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobcem informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání smlouvy, k jeho úhradě. Dne 27. 2. 2020 byla žalovanému účtována jednorázová smluvní pokuta ve výši 300 Kč, smluvní pokuta je vypočtena jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Dále byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč. Jelikož žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a ničeho nehradil, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 11 128 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, z poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, z poplatku za express výplatu ve výši 199 Kč,ze smluvní pokuty ve výši 300 Kč a z účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 88,02 Kč od 14. 8. 2020do 17. 9. 2020 (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požaduje žalobce od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy, kdy 30 dní od odeslání bylo žalovanému poskytnuto k úhradě celé dlužné částky a v předžalobní výzvě byl na následky neuhrazení, mimo jiné na to, že dlužná částka začne být po zmíněných 30 dnech navyšována o zákonné úroky z prodlení, upozorněn) a zákonný úrok z prodlení z částky 11 128 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud tedy v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z printscreenu ze systému žalobkyně, že žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovanéna základě údajů sdělených jí žalovaným, ze kterých vyplývá, že žalovaný má příjmy ve výši 25 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti jsou ve výši 20 000 Kč, výdaje domácnosti jsouve výši 10 000 Kč, žalovaný nemá žádní děti. Žalobkyně dále ověřila úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do rejstříku [příjmení] a do rejstříku exekucí, ze kterých vyplynulo, že žalovaný nemá žádné závazky po splatnosti a není v exekuci.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z kopie občanského průkazu žalovaného, z printscreenu ze systému žalobkyně, z potvrzení o přijaté platbě ze dne 17. 12. 2019, ze sazebníku poplatků a z úvěrové smlouvy, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 17. 12. 2019 prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč na účet vedenýna jméno žalovaného č. ú. [bankovní účet], který se žalovaný zavázal vrátit do 16. 1. 2020od jeho poskytnutí spolu s poplatkem ve výši 330 Kč. Dále byly sjednány další volitelné službyza následující poplatky: expres výplata za jednorázový poplatek za ve výši 199 Kč a Bezpečná splátka za poplatek ve výši 99 Kč měsíčně. Volitelná služba Bezpečná splátka spočívala v možnosti odložit splátku úvěru o 30 dnů od původního data splatnosti v případě nečekaných životních událostí. Bezpečnou splátku lze využít opakovaně. Žalovaný se dále zavázal v případě porušení některé ze svých smluvních povinností zaplatit smluvní pokutu a dále účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dluhu. Dle sazebníku poplatků činila výše smluvní pokuty 3 % z dlužné jistiny, tj. v daném případě 300 Kč a žalobkyně je oprávněna ji vyúčtovat 30. denpo splatnosti.

6. Z výpisu z účtu, z potvrzení o provedené platbě a z výpisu čerpání, splátek a úhrad, že žalovaný úvěr ve výši 10 000 Kč čerpal dne 17. 12. 2019 převodem na účet vedený na jméno žalovanéhoč. ú. [bankovní účet].

7. Z předžalobní výzvy a z podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl dopisem ze dne 14. 7. 2020 odeslaným doporučeně dne 15. 7. 2020 vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 17. 12. 2019 prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč na účet vedený na jméno žalovaného č. ú. [bankovní účet], který se žalovaný zavázal vrátit do 16. 1. 2020 od jeho poskytnutí spolu s poplatkem ve výši 330 Kč. Dále byly sjednány další volitelné služby za následující poplatky: jednorázový poplatek za expres výplatu ve výši199 Kč a poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně. Volitelná služba Bezpečná splátka spočívala v možnosti odložit splátku úvěru o 30 dnů od původního data splatnosti v případě nečekaných životních událostí. Bezpečnou splátku lze využít opakovaně. Žalovanýse dále zavázal v případě porušení některé ze svých smluvních povinností zaplatit smluvní pokutu a dále účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dluhu. Dle sazebníku poplatků činila výše smluvní pokuty 3 % z dlužné jistiny, tj. v daném případě 300 Kč a žalobkyně je oprávněna ji vyúčtovat 30. den po splatnosti. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti nevrátil, proto byl dopisemze dne 14. 7. 2020 odeslaným doporučeně dne 15. 7. 2020 vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

12. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

13. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

15. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 257/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze
a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,
b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo
c) smluvní pokutu.

20. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť se zavázala na požádání žalovanému poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu a poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil (nad rámec úhrad tvrzených žalobkyní), resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou co do jistiny ve výši 10 000 Kč. Dle smluvního ujednání byl žalovaný dále povinen uhradit žalobkyni taktéž poplatky a smluvní pokutu. Bylo opětovně na žalovaném, aby skutkově tvrdil a případně prokázal, že jednotlivé poplatky a smluvní pokutu žalobkyni uhradil. Žalovaný takto nepostupoval a výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nijak rozporována. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdil) splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, soud mu uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit, a to co do dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za express výplatu ve výši 199 Kč a smluvní pokutu ve výši 300 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

21. Naopak co do poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a účelně vynaložených nákladůve výši 200 Kč soud žalobu jakožto nedůvodnou zamítnul. Pokud se týká poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, pak soud má za to, že ujednání o tzv. Bezpečné splátce je v rozporu s dobrými mravy a jako takové absolutně neplatné dle ust. § 580, odst. 1 občanského zákoníku, když povinnost platit tento poplatek je vázána na sjednání možnosti odložit splátku úvěru o 30 dnů od původního data splatnosti v případě nečekaných životních událostí. Soud konstatuje, že dlužník, v daném případě v postavení spotřebitele, se tak zavazuje platit za pouhou možnost, která vůbec nemusí v budoucnu nastat a de facto mu tak za tento poplatek není žalobkyní poskytována žádná protihodnota. Soud pak dále poukazuje na skutečnost, že v rámci předmětné úvěrové smlouvy lze využít i tzv.„ desetiprocentní“ nebo„ korunový odklad“, který je rovněž zpoplatněn v případě desetiprocentního odkladu poplatkem ve výši 490 Kč a v případě korunového odkladu poplatkem ve výši 990 Kč. V případě tzv.„ korunového odkladu“ je pakde facto poskytována služba obdobného obsahu jako u tzv.„ bezpečné splátky“, kdy korunový odklad spočívá v tom, že dlužník zaplatí nejpozději 15 dnů po splatnosti úvěru 1 Kč a doba splatnosti úvěru se prodlouží o 30 dnů od původního data splatnosti. Avšak na rozdíl od tzv. Bezpečné splátky zde dlužník platí poplatek až v momentě, kdy tuto službu již využije. Z těchto důvodů soud ujednání o tzv. Bezpečné splátce shledal neplatným pro rozpor s dobrými mravy,a proto poplatek za tuto službu žalobkyni nepřiznal.

22. Pokud se týká účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, pak žalobkyně neprokázala, že skutečně na vymáhání pohledávky za žalovaným vynaložila náklady ve výši 200 Kč. Soud nad rámec tohoto pak uvádí, že i v případě, kdyby žalobkyně prokázala, že náklady ve výši 200 Kčna vymáhání pohledávky vynaložila, musela by dále tvrdit a prokazovat jejich účelnost. Z těchto důvodů soud žalobu zamítnul i co do částky 200 Kč.

23. Soud žalobu zamítnul včetně zákonného úroku z prodlení z těchto částek tak, jak je uvedenove výroku II. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně byla převážně procesně plně úspěšným účastníkem řízení, když neúspěch žalobkyně činil pouhá 2,69 % předmětu řízení. Žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní službypo 300 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobceve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 2 252 Kč, a to v souladus ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací