Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 603 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5,86 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 603 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 690 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 16,72 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1 690 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 2 293 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] dne 15. 11. 2018 úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí spolu s poplatkem ve výši 99 Kč. Dále byly sjednány další volitelné služby za následující poplatky: expres výplata za jednorázový poplatek ve výši 199 Kč a Bezpečná splátka za poplatek ve výši99 Kč měsíčně. V rámci smlouvy bylo možno využít tzv. desetiprocentní odklad za poplatekve výši 147 Kč. Žalovaná si opakovaně prodloužila splatnost úvěru využitím možnostitzv. desetiprocentního odkladu. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobcem informována o výši dluhu a vyzývána prostřednictvím SMSa e-mailu, které zadal při uzavírání smlouvy, k jeho úhradě. Dne 7. 2. 2020 byla žalované účtována jednorázová smluvní pokuta ve výši 5 Kč, smluvní pokuta je vypočtena jako 3 %z nezaplacené jistiny úvěru. Dále byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady ve výši700 Kč. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a ničeho nehradila, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši 2 293 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 153 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, z poplatku za bezpečnou splátku ve výši 990 Kč, z poplatku za express výplatu ve výši 199 Kč, z poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši 147 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 5 Kč a z účelně vynaložených nákladů ve výši 700 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 22,28 Kč od 7. 8. 2020 do 18. 9. 2020 (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požaduje žalobce od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy, kdy 30 dní od odeslání bylo žalovanému poskytnuto k úhradě celé dlužné částky a v předžalobní výzvě byl na následky neuhrazení, mimo jiné na to, že dlužná částka začne být po zmíněných 30 dnech navyšovánao zákonné úroky z prodlení, upozorněn) a zákonný úrok z prodlení z částky 2 293 Kčod 7. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 15. 11. 2018 prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 3 000 Kč na účet vedený na jméno žalované č. ú. [bankovní účet], který se žalovaná zavázala vrátit do 15. 12. 2018 od jeho poskytnutí spolu s poplatkem ve výši 99 Kč. Dále byly sjednány další volitelné služby za následující poplatky: expres výplata za jednorázový poplatek ve výši199 Kč a Bezpečná splátka za poplatek ve výši 99 Kč měsíčně. V rámci smlouvy bylo možno využít tzv. korunový odklad za poplatek ve výši 237 Kč spočívající v tom, dlužník nejpozději15 dnů po splatnosti úvěru zaplatí 1 Kč a doba splatnosti se tak prodlouží o 30 dnůod původního data splatnosti, korunový odklad lze využít maximálně dvakrát. Dále bylo možno využít tzv. desetiprocentní odklad za poplatek ve výši 147 Kč spočívající v tom, že nejpozději v den splatnosti úvěru dlužník uhradí aspoň 10 % z jistiny spolu s poplatkem za odložení splátky, desetiprocentní odklad lze využít max. 9 x za dobu trvání smlouvy. Volitelná služba Bezpečná splátka spočívala v možnosti odložit splátku úvěru o 30 dnů od původního data splatnosti v případě nečekaných životních událostí. Bezpečnou splátku lze využít max. 2 x za dobu trvání smlouvy. Žalovaná se dále zavázala v případě porušení některé ze svých smluvních povinností zaplatit smluvní pokutu a dále účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dluhu.Dle sazebníku poplatků činila výše smluvní pokuty 3 % z dlužné jistiny, tj. v daném případě 5 Kč a žalobkyně je oprávněna ji vyúčtovat 30. den po splatnosti. Žalovaná celkem 9 x využilatzv. desetiprocentního odkladu. Jelikož žalovaná úvěr ve lhůtě splatnosti nevrátila, byla dopisem ze dne 7. 7. 2020 odeslaným doporučeně dne 8. 7. 2020 vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Předmětem žalobního nároku je částka 2 293 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 153 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč,z poplatku za bezpečnou splátku ve výši 990 Kč, z poplatku za express výplatu ve výši 199 Kč, z poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši 147 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 5 Kč a z účelně vynaložených nákladů ve výši 700 Kč.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.
9. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
11. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.
12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 257/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze
a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,
b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo
c) smluvní pokutu.
16. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou platnou smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť se zavázala na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, žesmlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovanou platnou úvěrovou smlouvu a poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila (nad rámec úhrad tvrzených žalobkyní), resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou co do jistiny ve výši 153 Kč. Dle smluvního ujednání byla žalovaná dále povinna uhradit žalobkyni taktéž sjednané poplatky a smluvní pokutu. Bylo opětovně na žalované, aby skutkově tvrdila a případně prokázala, že jednotlivé poplatky a smluvní pokutu žalobkyni uhradila. Žalovaná takto nepostupovala a výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nijak rozporována. Současně s ohledem na skutečnost, žese žalované nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdila) splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, soud jí uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit, a to v rozsahu dlužné jistiny ve výši 153 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, poplatku za express výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za desetiprocentní odklad ve výši 147 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
17. Naopak co do poplatku za bezpečnou splátku ve výši 990 Kč a účelně vynaložených nákladůve výši 700 Kč soud žalobu jakožto nedůvodnou zamítnul. Pokud se týká poplatku za bezpečnou splátku ve výši 990 Kč měsíčně, pak soud má za to, že ujednání o tzv. Bezpečné splátce je v rozporu s dobrými mravy a jako takové absolutně neplatné dle ust. § 580, odst. 1 občanského zákoníku, když povinnost platit tento poplatek je vázána na sjednání možnosti odložit splátku úvěru o 30 dnů od původního data splatnosti v případě nečekaných životních událostí. Soud konstatuje, že dlužník, v daném případě v postavení spotřebitele, se tak zavazuje platit za pouhou možnost, která vůbec nemusí v budoucnu nastat a de facto mu tak za tento poplatek není žalobkyní poskytována žádná protihodnota. Soud pak dále poukazuje na skutečnost, že v rámci předmětné úvěrové smlouvy bylo možno využít i tzv.„ desetiprocentní“ nebo„ korunový odklad“, kdy tato služba je rovněž zpoplatněna v případě desetiprocentního odkladu poplatkem ve výši 147 Kč a v případě korunového odkladu poplatkem ve výši 237 Kč. V případě tzv.„ korunového odkladu“ je pak de facto poskytována služba obdobného obsahu jako u tzv.„ bezpečné splátky“, kdy korunový odklad spočívá v tom, že dlužník zaplatí nejpozději 15 dnů po splatnosti úvěru1 Kč a doba splatnosti úvěru se prodlouží o 30 dnů od původního data splatnosti. Avšakna rozdíl od tzv. Bezpečné splátky zde dlužník platí poplatek až v momentě, kdy tuto službu již využije. Dlužník tak v podstatě za službu podobného obsahu platí dva poplatky. Z těchto důvodů soud ujednání o Bezpečné splátce shledal neplatným pro rozpor s dobrými mravy a poplatekza tuto službu žalobkyni nepřiznal.
18. Pokud se týká účelně vynaložených nákladů ve výši 700 Kč, pak žalobkyně neprokázala, že skutečně na vymáhání pohledávky za žalovanou vynaložila náklady ve výši 700 Kč. Soud nad rámec tohoto pak uvádí, že i v případě, kdyby žalobkyně prokázala, že náklady ve výši 700 Kčna vymáhání pohledávky vynaložila, musela by dále tvrdit a prokazovat jejich účelnost. Z těchto důvodů soud žalobu zamítnul i co do částky 700 Kč.
19. Soud žalobu v rozsahu částky 1 690 Kč zamítnul včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 16,72 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 1 690 Kčod 7. 8. 2020 do 18. 9. 2020) a běžícího zákonného úroku z prodlení od 19. 9. 2020 nadále.
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla převážně procesně plně úspěšným účastníkem řízení a měla by tak nárok na náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.