20 C 89/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 64 925 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná si u žalobkyně objednala služby spočívající v ubytování v rámci podnikatelské činnosti žalobkyně v jejích prostorech. Na základě žalobkyní poskytnutých ubytovacích služeb, které byly žalovanou plně využity, žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [Anonymizováno] znějící na částku 98 490 Kč včetně DPH, kdy tato částka sestává za ubytovací služby ve faktuře vypsané. Na předmětnou fakturu byla ze strany žalované uhrazena dne 26. 3. 2024 částka 57 085 Kč, čímž došlo k ponížení jistiny na částku 41 405 Kč. Na základě žalobkyní poskytnutých ubytovacích služeb, které byly žalovanou plně využity, žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [Anonymizováno] znějící na částku 73 030 Kč včetně DPH, kdy tato částka sestává za ubytovací služby ve faktuře. Na předmětnou fakturu byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 5. 2024 částka 49 510 Kč, čímž došlo k ponížení jistiny na částku 23 520 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává, když není pravdou, že ubytovací služby za měsíc únor 2024 byly žalovanou plně využity. Na stranách 3 – 5 faktury č. [hodnota], kterou žalobkyně vyúčtovala ubytování za měsíc únor 2024, je rozpis ubytování dle jednotlivých osob. Z tohoto rozpisu vyplývá, že žalované je účtováno 169 dní s poznámkou „volná postel“. Je zřejmé, že první dvě strany faktury se s tímto rozúčtováním rozchází. Stejně tak je zřejmé, že ubytování nebylo plně využito, neboť je žalované účtováno ubytování za „volné postele“. Tento rozpor žalovaná u žalobkyně reklamovala, nebylo však na něj nijak reagováno. Z tohoto důvodu zaplatila žalovaná žalobkyni pouze prokazatelné ubytování, nikoliv však částku za tzv. „volné postele“. Žalobkyně dodnes nijak nárok na proplacení této částky nedoložila, ačkoliv se jedná o částku převyšující 40% hodnoty faktury. Proto žalovaná hradila pouze prokazatelně obsazená lůžka. Žalobkyně se dále domáhá doplacení faktury č. F20240060 v částce 23 520 Kč, vystavené za poskytnuté ubytovací služby za měsíc březen, které byly žalovanou plně využity. Předmětná faktura obsahuje 4 strany, přičemž na úvodních 2 stranách je vyúčtováno 294 ubytovacích dní po jednotlivých pokojích a lůžkách a je tak navozen dojem, že byla žalovanou obsazena. Na stranách 3 – 4 této faktury je však poté rozpis ubytování dle jednotlivých osob. Z tohoto rozpisu vyplývá, že žalované je účtováno 120 dní s poznámkou „výpovědní lhůta“. Je zřejmé, že první dvě strany faktury se s tímto rozúčtováním opětovně rozchází. Stejně tak je zřejmé, že ubytování nebylo plně využito, neboť je účtována „výpovědní lhůta“, nikoliv využití lůžka. Tento rozpor žalovaná u žalobkyně reklamovala, nebylo však na něj nijak reagováno. Z tohoto důvodu žalovaná zaplatila žalobkyni zaplatili pouze prokazatelné ubytování, nikoliv však částku za „výpovědní lhůty“.

3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované doplnila svá skutková tvrzení podáním ze dne 9. 9. 2025 tak, že žalobkyně zasílala paní [jméno FO], koordinátorce ubytování žalované, e-mail, ve kterém jí vysvětlila, jaký rozdíl je mezi ubytováním na dobu určitou a dobu neurčitou. [právnická osoba] institut výpovědní lhůty v případě objednávky ubytování na dobu neurčitou. U ubytování na dobu neurčitou žalobkyně žádá, aby klient informoval o ukončení ubytování a uvolnění pokoje minimálně 14 dnů předem. Pokud klient takto neučiní, je povinen uhradit tzv. výpovědní lhůtu 14 dnů ode dne, kdy klient ukončení ubytování sdělí nebo kdy ubytování končí. K tomuto žalobkyně přistoupila v souvislosti se zavedenou praxí, kdy se běžně stává, že v průběhu ubytování dojde k ukončení zaměstnaneckého vztahu s ubytovaným, o čemž žalobkyně nemá možnost se bez spolupráce s agenturou zabezpečující ubytování dozvědět, a jak je v e-mailu zmíněno, tak stav ubytovny je téměř neustále plný a nemá zájem na tom, aby měla nevyužité kapacity vzhledem k vysoké poptávce. [jméno FO] po seznámení se s tímto mechanismem zaslala e-mail, ve kterém žádá o rezervaci „2 2LP na dobu neurčitou“. Tedy dvou dvoulůžkových pokojů na době neurčitou. A to s vědomím výpovědní lhůty v délce trvání 14 dnů a povinnostmi s tím souvisejícími. Termín „volná postel“ byl užíván v souvislosti se situací, kdy došlo právě ukončení zaměstnaneckého vztahu s ubytovaným, ale žalovaná si nadále přála „držet“ místo v ubytovně pro potřeby a účely. Například když žalovaná měla naplánováno řadu pohovorů s budoucími zaměstnanci a věděla, že je v blízké budoucnost čeká potřeba nutnosti ubytování těchto osob. Takto bylo ujednáno s paní [jméno FO], koordinátorkou ubytování žalované, která byla dle sdělení pověřena k zajišťování těchto ubytovacích potřeb pro žalovanou a jelikož smluvní vztah probíhal bez jakýchkoliv výhrad vůči vystaveným fakturám žalované, žalobkyně neměla důvod této skutečnosti nevěřit.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Z faktury č. [hodnota], že fakturou č. [hodnota] ze dne 4. 3. 2024 splatnou dne 14. 3. 2024 znějící na částku 98 490 Kč vyúčtovala žalobkyně žalované ubytovací služby za měsíc únor 2024, v rámci této faktury byly u pokoje č. 305/2, č. 212/1, č. 212/2, č. 319/1 a č. 319/3 vyúčtovány výpovědní lhůty od 13. 2. 2024.

6. Z faktury č. [hodnota], že fakturou č. [hodnota] ze dne 2. 4. 2024 splatnou dne 16. 4. 2024 znějící na částku 73 030 Kč vyúčtovala žalobkyně žalované ubytovací služby za měsíc březen 2024, v rámci této faktury nebyly účtovány žádné volné pokoje ani výpovědní lhůty.

7. Z e-mailu ze dne 19. 1. 2024, že jednatel žalobkyně [právnická osoba] zaslal [jméno FO] e-mail, v němž jí sděluje, že na základě předchozího telefonického rozhovoru zasílá podmínky případné rezervace od 23. 1. 2024 na dobu neurčitou. Při objednávce na dobu neurčitou žádá žalobkyně klienty, aby ji o ukončení ubytování a uvolnění pokoje informovali minimálně 14 dnů předem., v takovém případě je ubytování účtováno jen za odbytované dny. Pokud tak neučiní, jsou povinni uhradit takzvanou výpovědní lhůtu 14 dnů ode dne, kdy ukončení ubytování žalobkyní sdělí nebo ubytování ukončí. Pokud se žalovaná rozhodne rezervovat ubytování na dobu určitou, bude jí fakturována jen tato stanovená doba. Pokud tedy bude mít žalovaná zájem, stačí jen potvrdit variantu na dobu určitou nebo neurčitou, kapacitu a datum, od kterého ubytování žádá. Na tento e-mail odpověděla [jméno FO], že prosí o rezervaci dvou dvoulůžkových pokojů na dobu neurčitou.

8. Z faktur č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a F [Anonymizováno], že těmito fakturami vyúčtovala žalobkyně žalované ubytování za říjen 2023, duben a květen 2024, v rámci těchto faktur byly rovněž účtovány volné postele a výpovědní lhůty a tyto faktury byly žalovanou uhrazeny.

9. Z e-mailu ze dne 7. 2. 2024, že tímto e-mailem objednala [jméno FO] tři dvoulůžkové pokoje na dobu neurčitou od 7. 2. 2024.

10. Z e-mailu ze dne 12. 2. 2024, že [jméno FO] se ptá žalobkyně, kolik mají volných míst a dále sděluje, že žalobkyně pokračuje v rezervaci.

11. Z výpovědi jednatele žalobkyně [právnická osoba], že předmětný spor se týká ubytovny v [adresa], kdy žalobkyně kapacitu této ubytovny nabízí především personálním agenturám. Jednatel práci ohledně ubytovny převzal asi 3 roky zpětně a nastavil pravidla, kdy zavedli 2 způsoby objednávání ubytování, a to na dobu určitou, kdy si klient objedná konkrétní počet nocí a osob, a dále na dobu neurčitou, kde trvají na výpovědní lhůtě, tedy aby je klient předem informoval, že ubytování bude ukončovat. Takto to bylo domluveno i s žalovanou, a to konkrétně s paní [jméno FO], která byla oprávněna za ni jednat. [jméno FO] za žalovanou ohledně ubytování jednala od prvopočátku jejich spolupráce, která se datuje několik let zpětně, je koordinátorkou pro [adresa]. Jednatel podmínky ubytování na dobu neurčitou a jeho ukončení sdělil paní [jméno FO] osobně na jednání a po zkušenostech s žalovanou, která i v minulosti někdy rozporovala některé faktury, pořizovali z těchto jednání stručné záznamy, které pak posílali žalované, resp. paní [jméno FO] e-mailem, ale tyto věci s nimi byly předjednány osobně.

12. Z výpovědi svědka [jméno FO], že je zaměstnancem žalobkyně a pracuje jako správce ubytovny v [adresa]. Svědek vede evidenci ubytovaných a na základě toho vystavuje faktury a rovněž s klienty komunikuje elektronickou poštou. Někdy na počátku roku [adresa] stanovil přesná pravidla, která se týkala nástupu ubytování, ukončení ubytování a fakturace. S těmito pravidly obeznámil klienty, žalovanou konkrétně s tímto seznámil elektronickou poštou. Od té doby žalobkyně vyžadovala, aby nástup ubytování a rovněž ukončení ubytování jí bylo oznámeno v elektronické poště. Při ukončení ubytování v případě žalované mohly nastat 2 varianty, a to v prvním případě, že žalovaná ukončila zaměstnanci pobyt v ubytovně, ale místo nevypověděla a lůžko si dál držela v rezervě nebo žalovaná ukončila pobyt a oznámila žalobkyni ukončení pobytu k určitému datu, a k tomuto datu jsme my připočetli výpovědní lhůtu. Takto to mezi nimi fungovalo. Svědek za žalovanou jednal s paní [jméno FO], která objednávala, popř. ukončovala pobyty. Svědek na ubytovně pracuje od roku 2015 a již v tu dobu tam žalovaná ubytovávala své zaměstnance. Svědek vždy jednal jedině s paní [jméno FO], je pravdou, že v některých výjimečných případech ji provázel pan [jméno FO] jako ředitel žalované, ale svědek s ním osobně nic neprojednával.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 9. 2024 a z doručenky datové schránky, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 30. 9. 2024 k zaplacení dlužných faktur s tím, že jinak bude podána žaloba k soudu.

14. Po provedeném odkazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

15. Žalobkyně na základě písemných objednávek žalované poskytla žalované ubytování na dobu neurčitou, které žalobkyni vyúčtovala mimo jiné fakturou č. [hodnota] ze dne 4. 3. 2024 splatnou dne 14. 3. 2024 znějící na částku 98 490 Kč a fakturou č. [hodnota] ze dne 2. 4. 2024 splatnou dne 16. 4. 2024 znějící na částku 73 030 Kč. Tyto faktury byly žalovanou uhrazeny pouze částečně, kdy na fakturu č. [Anonymizováno] byla ze strany žalované uhrazena dne 26. 3. 2024 částka 57 085 Kč, čímž došlo k ponížení jistiny na částku 41 405 Kč a na fakturu č. [hodnota] byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 5. 2024 částka 49 510 Kč, čímž došlo k ponížení jistiny na částku 23 520 Kč. Žalovaná tak nadále dluží žalobkyni za poskytnuté ubytování částku 64 925 Kč, kterou ani přes předžalobní výzvu neuhradila.

16. Podle ust. § 2236 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

17. Podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Soud po provedeném dokazování aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu a jako takové je třeba jí vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla na základě písemných objednávek žalované uzavřena smlouva o ubytování, na základě které žalobkyně poskytla žalované ubytování ve sjednaném rozsahu a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost uhradit za ubytování žalobkyni cenu. Žalovaná nerozporovala, že jí bylo ubytování žalobkyní poskytnuto, pouze namítala, že žalobkyně si neoprávněně účtovala tzv. „volné postele a výpovědní lhůtu“. K námitkám žalované soud uvádí, že tyto nejsou důvodné. Jednak v rámci sporných faktur, které byly předmětem tohoto řízení, vůbec nebyly účtovány „volné postele“, fakturou č. [hodnota] byly vyúčtovány pouze výpovědní lhůty od 13. 2. 2024. Žalobkyně prokázala, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy žalobkyní seznámena s podmínkami ubytování na dobu neurčitou a podmínkami ukončení tohoto ubytování., kdy žalobkyně požadovala, aby jí ukončení ubytování bylo oznámeno minimálně 14 dnů předem s tím, že jinak je oprávněna naúčtovat žalované tzv. výpovědní lhůtu, kdy žalobkyně navíc tuto lhůtu účtovala pouze v případě, kdy se jí nepodařilo uvolněné pokoje obsadit. Žalovaná tyto podmínky akceptovala konkludentně tak, že si poté s vědomím těchto podmínek u žalobkyně ubytování objednala. Za žalovanou objednávala ubytování paní [jméno FO], která byla nepochybně oprávněna za žalovanou v tomto jednat, když v řízení bylo prokázáno, že ohledně ubytovny v [adresa] jednala za žalovanou od počátku spolupráce účastníků, jednak sám jednatel žalované uvedl, že byla osobou, která měla objednávky ubytování v popisu práce. Za situace, kdy žalovaná sjednané podmínky nerespektovala a ubytování dne 12. 2. 2024 náhle ukončila, byla žalobkyně oprávněna naúčtovat jí 14denní výpovědní lhůtu běžící od 13. 2. 2024. Za dané situace tak bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že cenu za ubytování vyúčtovanou žalobkyní řádně uhradila. Žalovaná takto nepostupovala a faktury žalobkyně uhradila pouze zčásti. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužných částek, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 598 Kč, dále pak odměna advokáta ve výši 22 200 Kč (tj. za 6 úkonů právní služby – převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne 19. 9. 2025 a 2 x účast na jednání dne 10. 9. 2025 a 10. 11. 2025 – dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 700 Kč za jeden úkon právní služby), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 6 x 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále cestovné z [adresa] do Olomouce a zpět za cestu na jednání dne 10. 9. 2025 a 10. 11. 2025 v délce 2 x 40 km při použití automobilu [jméno FO] [jméno FO], při průměrné spotřebě 6,1 l/ 100 km, při použití pohonných hmot motorová nafta v ceně dle vyhlášky ve výši 34,70 Kč/1 litr, tedy cestovné ve výši 2 x 616,67 Kč, dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny po 150 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 28 731,34 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).