Výrok
I. Zamítá se žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 59 490,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 64 824,20 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 5 334,11 Kč od [datum] do [datum] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 59 490,09 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřeli žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě písemně nevyjádřil. U jednání soudu pak tvrdil, že měl u žalobkyně celkem dva úvěry, první úvěr byl ve výši 13 000 Kč a druhý úvěr ve výši 25 000 Kč až 30 000 Kč, neví, jak přišla žalobkyně na částku 80 000 Kč. Má zablokován účet v důsledku exekuce, nemá, jak zaplatit.
3. Soud ve věci učinil na základě skutkových zjištění následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný prostřednictvím dálkové komunikace smlouvu o úvěru č. [hodnota], v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 80 000 Kč, který bude vyplacen následovně: částka 26 271 Kč na účet žalovaného ve smlouvě uvedený, částka ve výši 41 729Kč na účet žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni vzniklého ze smlouvy číslo [hodnota] ze dne [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno], částka ve výši 12 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně specifikované ve smlouvě o úvěru. Strany si ve smlouvě o úvěru sjednaly splatnost 72 měsíců, roční úrok ve výši 26 %, vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 12 000 Kč sestávající z lustru v registrech, expresního vyplacení, administrativních nákladů, odměny zprostředkovatele, nákladů na ověření, s tím, že tato částka 12 000 Kč bude ihned započtená oproti části úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit na úvěr celkem částku [PSČ obec] a za celkovou dobu trvání úvěru pak částku 158 688 Kč (listina smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota]). Žalobkyně s žalovaným dále uzavřela smlouvu o zřízení doplňkové služby Podpora, s tím že se jedná o nepovinnou službu, která se nezapočítává do RPSN, tato služba zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně (listina příloha číslo [hodnota] smlouva o zřízení doplňkové služby podpora, žádost o doplňkové služby Podpora). Před uzavřením smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému předsmluvní informace, včetně tabulky umoření, ze které se podává rozložení plateb do jednotlivých splátek a jejich splatnost (listina předsmluvní informace). Před uzavřením smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného s výsledkem, že je svobodný, jméno zaměstnavatele [Anonymizováno], příjem 25 398 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 1 375 Kč, sázky 3 183 Kč, finanční zůstatek 14 379 Kč (listina posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně dne [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] zaslala na svůj účet částku 41 729 Kč s poznámkou [Anonymizováno], na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru pak zaslala částku ve výši 26 271 Kč (listina detail pohybu bezhotovostní platby). Částku ve výši 41 729 Kč využila žalobkyně tak na doplacení dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota], o čemž žalobkyně vyrozuměla žalovaného dopisem ze dne [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] (listina potvrzení o úhradě dluhu). Dne [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] zaslal žalovaný na účet žalobkyně ověřovací platbu ve výši 1 Kč (listina detail pohybu bezhotovostního příjmu). Žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu dlužných splátek (listina upomínka ze dne [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] a ze dne [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno], podací lístek dvakrát). Žalobkyně dne [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] sdělila žalovanému, že zesplatnila úvěr z důvodu prodlení se splátkami, současně jej vyzvala k úhradě dluhu s tím, že pokud nebude dluh uhrazen, bude nárok uplatněn žalobou (listina předžalobní upomínka, podací lístek). Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním kopie průkazky zdravotního pojištění a občanského průkazu (listina kopie v průkazu pojištění, kopie OP, kontrola OP v neplatných dokladech). Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení, provedla lustraci v registru solus s výsledkem bez negativního záznamu (listina výstup z insolvenčního rejstříku, výsledek lustrace solus). Příjem žalovaného žalobkyně ověřila z vyrozumívacího dopisu poškozenému k [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy bylo zjištěno, že náhrada za ztrátu na výdělku při rozvázání pracovního poměru od [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] do [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] vyplácená [Anonymizováno] [Anonymizováno] činí 25 398 Kč, částka v této výši byla žalovanému na účet připsána dne [datum], [datum], [datum] (listina vyrozumívací dopis, výpis z účtu za období [Anonymizováno] [Anonymizováno] až [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Počáteční zůstatek na účtu žalovaného za listopad 2021 činil -78 Kč, konečný zůstatek 769 Kč, za prosinec 2021 konečný zůstatek 34,85 Kč, za leden 2022 konečný zůstatek 8 974 Kč. Z účtu žalovaného pravidelně odcházely platby ve prospěch [Anonymizováno].cz (listina výpisy z účtu).
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
8. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
9. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., která je ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž dle § 86 tohoto zákona měl právní předchůdce žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.
12. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. [spisová značka]).
13. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18).
14. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele…Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).
15. Žalobkyně řádným způsobem neprověřila schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně soudu předložila listinu označenou jako posouzení úvěruschopnosti, v němž jsou uvedeny informace, které žalobkyně získala o to žalovaného o jeho osobních a příjmových poměrech, kdy žalovaný uvedl informace o svém příjmu (v této listině je uvedeno, že žalovaný je zaměstnancem společnosti [Anonymizováno], byť z listiny označené jako vyrozumívací dopis poškozenému k [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovanému je [Anonymizováno] vyplácena nikoliv mzda, ale náhrada za ztrátu na výdělku), příjem žalovaného činil za období v září 2021 až leden 2022 částku 25 398Kč, tyto informace také doložil. Žalobkyně se však při uzavření smlouvy nezajímala nijak blíže o výdaje žalovaného, spokojila se pouze s jeho tvrzením, že jeho měsíční výdaje na bydlení činí 3 000Kč, na pravidelné finanční závazky 1 375Kč, na sázky 3 183 Kč. Žalobkyně se před uzavřením smlouvy nezabývala posouzením, zda žalovaný splácí i jiné úvěry či půjčky, zda jsou proti němu vedeny exekuce, případně jaká celková částka je v těchto vymáhána, přičemž již ze samotného určení poskytnutých peněžních prostředků v rámci předmětné úvěrové smlouvy je zřejmé, že žalovaný nebyl schopen plnit své předchozí závazky, když částka ve výši 41 729 Kč byla ihned účelově určena (a za tímto účelem započtena) na zaplacení jeho předchozího dluhu. Žalobkyně nijak blíže nezkoumala, zda náklady žalovaného na bydlení ve výši 3 000 Kč se stávají i ze záloh na služby spojené s bydlením, zda je v této částce zahrnuto případně nájemné. Žalobkyně výdaje žalovaného nijak neověřovala, z výpisu z účtu, který žalovaný předložil je zcela zřejmé, že výdaje na sázky převyšují jím uváděnou částku 3 183 Kč. Uvedené nelze s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, od nichž neshledává soud v projednávané věci žádného důvodu se odchýlit, posoudit za dostatečné. Zejména se žalobkyně dostatečně nezabývala výdaji žalovaného, tyto neověřila, nijak se nezabývala otázkou, zda žalovaný splácí úvěry u jiných společností, v jaké výši, zda jsou proti němu vedeny exekuce, jaká celková částka je vymáhána, což ve smyslu shora cit. rozsudku Nejvyššího soudu ČR nelze považovat za splnění povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost poskytnutý spotřebitelský úvěr spolu s úrokem a poplatky vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že tak zjevně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti odporuje zákonu (§ 588 o. z.), konkrétně ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Věřitel má v případě absolutně neplatné smlouvy nárok toliko na vrácení poskytnuté jistiny bez jakýchkoliv poplatků, odměn, smluvních úroků aj., a to ve výši zbývající po odečtení souhrn plateb přijatých od žalovaného.
16. Soud se zabýval otázkou, jaká částka byla žalovanému skutečně žalobkyni na základě smlouvy o úvěru ze dne [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] poskytnuta. Žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 26 271 Kč, což bylo v řízení prokázáno listinou prokazující odeslání uvedené částky. Částka ve výši 12 000 Kč, která byla okamžitě započtena náklady žalobkyně ze smlouvy, žalovanému ve skutečnosti poskytnuta nebyla, jelikož na tyto náklady žalobkyni z důvodu neplatnosti smlouvy nevznikl nárok. Částka ve výši 41 729 Kč nebyla zaslána na účet žalovaného, avšak tato částka byla zaslána dle účelového určení ve smlouvě tak, aby byl uhrazen předchozí splatný dluh žalovaného, tato částka tedy byla použita dle pokynu žalovaného ve smlouvě o úvěru. Soud tedy dospěl k závěru že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru ze dne [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] poskytla žalovanému částku v celkové výši 68 000 Kč (26 271 + 41 729 Kč).
17. Žalobkyně v rámci svých skutkových tvrzení v žalobě uvedla, že žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou 15-11-2024 a že výše dluhu na jistině činí 59 490 Kč. V rámci tvrzení v doplnění žaloby uvedla, že žalovaný uhradil celkem [hodnota] splátek po 3 461 Kč, současně však připojila tabulku s přehledem splátek, ze které se podává, že zůstatek na jistině ve výši 59 490 Kč odpovídá 31 uhrazeným splátkám (31. splátka byla splatná 15-09-2024). Jedná se tedy o rozpor ve skutkových tvrzeních žalobkyně, vzniklý zřejmě z písařské chyby, ohledně toho, kolik žalovaných skutečně na daný dluh již uhradil. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že zůstatek na jistině 59 490 Kč odpovídá splátce č. [hodnota] (splatnost této splátky [datum]), stejně tak 31 splátek odpovídá tomu, že žalobkyně na úhradě jistiny eviduje částku 20 509,91 Kč. Zesplatnění celého dluhu dne 21-03-2025 odpovídá taktéž prodlení se splátkou v pořadí 32., nikoli 19 (splatnou 15-09-2023). Neúčasti u jednání se pak žalobkyně zbavila možnosti být poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., soud proto vycházel ze skutkových tvrzení v žalobě a v tabulce umoření. Soud tedy po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 68 000 Kč a že žalovaný zaplatil celkem [hodnota] splátek po 3 461 Kč. Žalovaný, který byl u jedná přítomen, úhradu dluhu nad rámec tvrzení žalobkyně netvrdil, jeho procesní obrana spočívala v tom, že neví jak žalobkyně dospělá žalobou uplatněné částce a dále, že nemůže zaplatit žalobou uplatněnou částku z toho důvodu, že jeho účet je ti žen v rámci exekuce. Žalovaný tak má povinnost vrátit žalobkyni dosud nevrácenou část jistiny. V řízení tedy bylo zjištěno že ve prospěch žalovaného žalobkyně poskytla částku 68 000 Kč a dále že žalovaný zaplatil celkem 31 splátek po 3461 Kč (celkem tedy ve výši 107 291 Kč). V řízení bylo zjištěno, že žalovaný již vrátil částku, kterou od žalobkyně obdržel, tedy v tuto chvíli již na jeho straně není dáno bezdůvodné obohacení. Proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Více procesně úspěšným byl žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a taktéž žádné neuplatnil.