21 C 207/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka], částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a částku za pojistné ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 65 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, poslední uhradila [datum]. Celkem uhradila částku [částka], přičemž část těchto plateb ve výši [částka] byla použita na částečnou úhradu poplatku a zbývající část plateb ve výši [částka] byla použita na částečnou úhradu jistiny. Po započtení těchto plateb činila výše nesplacení jistiny [částka] a výše nesplaceného sjednaného poplatku [částka], žalobkyně však požaduje poplatek pouze v částce [částka]. Pohledávka z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požaduje po žalované na jistině částku [částka] a na poplatku částku [částka], dále se žalobkyně domáhala úroku ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny od [datum] (od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře) a úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] (od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky), přičemž úrok i úrok z prodlení žalobkyně kapitalizovala ke dni účinnosti postoupení pohledávky ([datum]), dále se jeho zaplacení domáhá od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud učinil na základě předložených listin následující skutková zjištění:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, že tato byla do obchodního rejstříku zapsána dne [datum] s právní formou akciové společnosti.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], že dne [datum] uzavřely společnost [právnická osoba] a žalovaná smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti ve den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit za tento spotřebitelský úvěr poplatek v částce [částka], představující součet úroku ve výši [částka], částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí [částka] a částka za flexibilní splácení činí [částka]. Dále žalovaná přistoupila k volitelnému doplňkovému pojištění, za které se zavála zaplatit za sjednanou dobu částku [částka]. Celková dlužná částka (jistina spotřebitelského úvěru + poplatek + pojistné) činila [částka]. Celková dlužná částka, snížená o částku za rozšířenou službu komfortního a flexibilního splácení a/nebo doplňkového pojištění činila [částka]. Žalovaná se celkovou dlužnou částku zavázala splatit formou 65 týdenních splátek splatných vždy ke konci splátkového období. Výše splátky činila [částka] a poslední splátka činila [částka]. Úroková sazba činila 88 % a byla stanovena jako pevná po celou dobu trvání Smlouvy, RPSN činila 168,04 %. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.

7. Ze smluvních podmínek, že tyto v článku 3.4 stanoví, že zákazník je povinen platit splátky v hotovosti do rukou oprávněného zástupce věřitele v místě bydliště zákazníka.

8. Ze zákaznické karty, že v žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] žalovaná uvedla údaje ke své osobě, druh bydlení (žije s rodiči), rodinný stav (svobodná), počet vyživovaných osob (1), majitel auta (ne), údaje o zaměstnání (mateřská/rodičovská dovolená), čistý příjem žadatele ([částka]) ostatní příjmy žadatele (0), ostatní čisté příjmy domácnosti ([částka]), počet zdrojů příjmu (1), ověřeno dle (uvedeno MD), externí splátky dle žadatele (0), interní splátky ([částka]) a odhadované měsíční výdaje ([částka]), nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti, nemá bankovní účet na své jméno. V části „čistý příjem žadatele ověřen dokumenty“ není uvedeno nic.

9. Z tabulky umoření, že žalovaná na úvěr uhradila částku v celkové výši [částka], přičemž část těchto plateb ve výši [částka] byla použita poměrně na částečnou úhradu poplatku a část ve výši [částka] byla použita poměrně na úhradu jistiny, poslední splátku uhradila dne [datum].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek, že společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce postoupena žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky, informace o zpracování osobních údajů a podacího lístku, že společnost [právnická osoba] přípisem ze dne [datum] oznámila žalované, že pohledávka za žalovanou z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, oznámení bylo žalované odesláno doporučeně prostřednictvím pošty dne [datum]. Současně byly žalované žalobkyní zaslány také informace o zpracování osobních údajů, které oznámení o postoupení pohledávky také obsahovalo12. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a poštovního lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval písemně žalovanou k úhradě dluhu z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce, výzva byla žalované odeslána doporučeně prostřednictvím pošty dne [datum].13. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřely společnost [právnická osoba] a žalovaná smlouvu o zápůjčce, kterou spol. [právnická osoba] poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit v hotovosti v 65 splátkách, a to spolu s poplatkem ve výši [částka], představujícím úrok ve výši [částka], částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka], částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a částku za pojistné ve výši [částka]. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí zápůjčky v hotovosti v den podpisu smlouvy. Dle článku 3.4 smluvních podmínek se žalovaná zavázala platit splátky v hotovosti do rukou zástupce věřitele v místě svého bydliště. Na smlouvu uhradila celkem částku [částka]. V žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] žalovaná uvedla údaje ke své osobě, druh bydlení (žije s rodiči), rodinný stav (svobodná), počet vyživovaných osob (1), majitel auta (ne), údaje o zaměstnání (mateřská/rodičovská dovolená), čistý příjem žadatele ([částka]) ostatní příjmy žadatele (0), ostatní čisté příjmy domácnosti ([částka]), počet zdrojů příjmu (1), ověřeno dle (uvedeno MD), externí splátky dle žadatele (0), interní splátky ([částka]) a odhadované měsíční výdaje ([částka]), nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti, nemá bankovní účet na své jméno. V části „čistý příjem žadatele ověřen dokumenty“ není uvedeno nic.14. Dne [datum] uzavřely [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, součástí souboru postoupených pohledávek je i pohledávka žalobou uplatněná za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky učinil postupitel vůči žalované přípisem ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum].15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o zápůjčce se zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.16. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.20. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.21. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.23. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla žalobou uplatněná pohledávka postoupena na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., která je ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy vystupovala jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž dle § 86 tohoto zákona měl právní předchůdce žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, tj. její schopnost poskytnutý úvěr splácet.24. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. [spisová značka]).25. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18).26. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele… Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).27. Právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neprověřil schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně soudu předložila žalovanou vyplněnou kartu zákazníka, v níž byly obsaženy údaje o příjmech a výdajích žalované, což nelze s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, od nichž neshledává soud v projednávané věci žádného důvodu se odchýlit, posoudit za dostatečné. Zejména se pak právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval výdaji žalované, tyto neověřil a spokojil se pouze s prohlášením žalované o výši jejích výdajů a o tom, že nemá jiné závazky, což ve smyslu shora cit. rozsudku Nejvyššího soudu ČR nelze považovat za splnění povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V kartě zákazníka není uvedeno, z čeho sestávají odhadované měsíční výdaje žalované ve výši [částka], zda jsou tyto včetně nákladů na bydlení či nikoli, právní předchůdce žalobkyně ani nijak neověřil tvrzení žalované, že nemá dluhy vůči jiným společnostem, nezabýval se ani tím, zda jsou či nejsou proti její osobě vedeny exekuce, avšak právní předchůdce žalobkyně se nezabýval blíže ani příjmy žalované. V části „čistý příjem žadatele ověřen dokumenty“ není uvedeno ničeho. Dále žalovaná v kartě zákazníka uvedla ostatní příjmy domácnosti ve výši [částka], právním předchůdcem žalobkyně však nebylo ověřeno, o jaké další příjmy domácnosti se jedná. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně řádně neposoudil úvěruschopnost žalované, tj. schopnost poskytnutý spotřebitelský úvěr spolu s úrokem a poplatky vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že tak zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti odporuje zákonu (§ 588 o. z.), konkrétně ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Věřitel má v případě absolutně neplatné smlouvy nárok toliko na vrácení poskytnuté jistiny bez jakýchkoliv poplatků, odměn, smluvních úroků aj., a to ve výši zbývající po odečtení souhrnu plateb přijatých od žalované. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobkyně jistinu úvěru ve výši [částka] a tomuto uhradila celkem částku [částka], má povinnost vrátit žalobkyni dosud nevrácenou jistinu ve výši [částka]. V této části bylo žalobě vyhověno, ve zbývající části (sjednané poplatky, úroky) byla žaloba vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy zamítnuta.28. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit dosud nevrácenou část poskytnuté jistiny v době přiměřené jejím možnostem. Ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tj. v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době splatnosti poskytnuté jistiny ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto ji určil soud. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, netvrdila ani nedoložila ničeho ke svým majetkovým poměrům. Proto soud neshledal žádného důvodu stanovit delší dobu plnění a odchýlit se od ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení, tak byla žaloba zamítnuta, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru t.č. v prodlení.29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Více procesně úspěšnou byla žalovaná (požadovaný úrok a úrok z prodlení byl pro účely výpočtu procesního úspěchu ve věci kapitalizován ke dni vyhlášení rozhodnutí), které však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.