Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou prostřednictvím své webové stránky www.[Anonymizováno].cz dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí poskytla úvěr ve výši [částka] společně se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. K ověření žalovanou uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti a prostřednictvím bankovního převodu zaslala žalobkyni ověřovací platbu ve výši [částka]. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či výplatní listy a současně byla žalovaná žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo ze strany žalobkyně k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. K uzavření smlouvy ze strany žalované došlo podpisem prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, proto žalobkyně přistoupila dne [datum] k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná na základě opakovaných upomínek ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] této ničeho nevrátila. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši [částka], smluvního úroku z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] (jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,01 % p. d. z jistiny za dobu od 16. 12. 203 do data odeslání předžalobní výzvy dne [datum]) a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žalobní tvrzení žalobkyně nerozporovala.
3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění:- z kopie občanského průkazu a rodného listu soud zjistil, že žalobkyně si ověřovala při sjednávání úvěru totožnost žalované;- z výpisů z účtů, že žalobkyně zaslala žalované na účet [č. účtu] dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka];- z poštovních poukázek, že žalované byla [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] vyplacena v 06/2023 částka [částka], v 07/2023 částka [částka] a v 08/2023 částka [částka];- ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky s úvěrovým limitem do výše [částka] a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni splátky úroku přirostlého za uplynulé období, a to vždy nejpozději ke 11. dni v měsíci. Ujednána byla úroková sazba 40 % p. m., RPSN činila 5 535,52 %;- z žádosti o úvěr, že v tomto vyplnila žalovaná, že žije v domácnosti s [Anonymizováno] dítětem v obecním bytě, její příjmy jsou mateřská ve výši kolem [částka] a výdaje [částka],- ze zesplatnění úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelského úvěru došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění úvěru žalované ke dni [datum] a že k uvedenému dni činila celková dlužná částka [částka];- z předžalobní výzvy s podacím lístkem soud zjistil, že dne [datum] právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, předžalobní výzva byla žalované odeslána téhož dne.
5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] podle níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžité prostředky až do výše [částka] s úrokovou sazbou 40 % p. m. a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni splátky úroku přirostlého za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 11. dni v měsíci. RPSN byla ve smlouvě uvedena ve výši 5 535,52 %. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalované prostřednictvím kopie jejího občanského průkazu a rodného listu. V žádosti o úvěr vyplnila žalovaná, že žije v domácnosti s [Anonymizováno] dítětem v obecním bytě, její příjmy jsou mateřská ve výši kolem [částka] a výdaje [částka]. Na základě této smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované převodem na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka] a dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka]. Svou úvěruschopnost doložila žalovaná žalobkyni poštovními poukázkami, dle kterých byla žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] vyplacena v 06/2023 částka [částka], v 07/2023 částka [částka] a v 08/2023 částka [částka]. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, o čemž žalovanou informovala přípisem ze dne [datum]. Žalovaná byla po celou dobu řízení procesně pasivní, tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Žalobkyně sice tvrdila, že bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované lustrací z veřejně dostupných databází, nicméně k prokázaní těchto tvrzení nepředložila žádné důkazy. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky, přičemž odeslání této výzvy bylo doloženo podacím lístkem, žalovaná však ničeho ze svého závazku žalobkyni neuhradila.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
8. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).
12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
17. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. [spisová značka]).
18. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy o úvěru tak jak tuto povinnost stanoví § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně tvrdila, že ověřovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. K prokázání tohoto tvrzení předložila poštovní poukázky, kde jsou uvedeny příjmy žalované od úřadu práce za měsíce červen až srpen 2023 ve výši kolem [částka] měsíčně. V žádosti o úvěr pak žalovaná uvedla, že žije v domácnosti sama pouze s jedním [Anonymizováno] dítětem v obecním bytě (celkem [hodnota] členové domácnosti, z toho 1 [Anonymizováno] dítě), její měsíční výdaje činí [částka]. Výdaje žalované však žalobkyně nijak neověřila, z žádosti o úvěr se nepodává, zda má žalovaná další závazky vůči dalším věřitelům, zda tyto splácí a v jaké výši, zda jí uváděné výdaje ve výši [částka] jsou včetně nákladů na bydlení či nikoliv, když z žádosti se podává, že žalovaná bydlí v pronajatém bytě od obce, lze tedy očekávat platbu nájemného a dalších výdajů spojených s bydlením. Žalobkyně tak zjevně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je tak dle ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588 občanského zákoníku povinen přihlédnout z úřední povinnosti. K uvedenému lze odkázat např. na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dle kterého věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
19. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je tak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně má nárok na zaplacení toliko původní jistiny, případně jejího zůstatku, s ohledem na neplatnost smlouvy však nemá nárok na sjednané poplatky, úroky, smluvní pokuty a další platby dle ujednání ve smlouvě. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že uhradila žalobkyni nad rámec jí tvrzené částky, případně, že její dluh zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, úhradu dluhu či jeho zánik jiným zákonem stanoveným způsobem, ve výši přesahující výši tvrzenou žalobkyní, netvrdila ani neprokázala. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě částky [částka] (dlužná jistina). V této části bylo žalobě vyhověno, ve zbývající části (úroky v kapitalizované výši [částka], smluvní pokuta ve výši [částka]) byla žaloba vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy zamítnuta.
20. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, pak zde bylo soudem rozhodnuto tak, že nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení nebyl žalobkyni přiznán a v této části byla žaloba zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku). Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 11,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 55,76 % a úspěchu žalované v rozsahu 44,24 %). Tyto náklady v celkové výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „advokátní tarif”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tj. ve výši [částka].