21 C 255/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] za užití prostředků dálkové komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr [částka]. Žalobkyně se vedle jistiny domáhá zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za službu presto [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Žalovaný neuhradil ničeho, ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Stran prověření úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle interní metodiky, žalobkyní ověřená výše příjmu činila [částka], žalobkyně dále prověřila žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů MVČR, v registru TelcoScore, [právnická osoba]., v registru hledaných osob PČR, v registru politicky aktivních osob (registr [Anonymizováno]), v katastrálním rejstříku – kontrola platnosti adresy a v registru –„sankční seznamy“. Dále vycházela z výpisu z účtu žalovaného.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud učinil z předložených listinných důkazů následující skutková zjištění:

5. Z listiny označené jako identifikované příjmy, že žalobkyně prohlásila, že v souladu se svými pravidly posoudila úvěruschopnost žalovaného a ověřila jeho příjem, že příjem byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila [částka].

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ve znění Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, Sazebníku poplatků, Souhlasu se zpracováním osobních údajů, Údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka], a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka] a s poplatkem za volitelné služby „Presto“ ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Celková výše jednorázové splátky při čerpání celého úvěru činila [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně uvádí podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho splácení. Dle čl. 6.4 Všeobecných obchodních podmínek v případě prodlení s úhradou dlužné splátky má žalobkyně vůči žalovanému nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, na úhradu účelně vynaložených nákladů specifikovaných v Sazebníku a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení s tím, že však nesmí přesáhnout limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. V rámci údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru žalobkyně uvedla, že se jedná o úvěr bezúčelový, výši RPSN uvedla 1 733,28 %.

7. Z Autorizace ověření totožnosti, z BankID výpisu a z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že totožnost žalovaného byla ověřena a autorizována prostřednictvím služby BankID od společnosti [právnická osoba]. Žalobkyně žalovanému dne [datum] převedla na účet. č. [č. účtu] částku [částka].

8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [Jméno žalobkyně]., že žalobkyně prohlásila, že k datu [datum] provedla výpočet úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný žil sám, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila [částka], výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným činila [částka], výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činila [částka], výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení činila [částka], ostatní zbytné výdaje [částka], rezerva pro výdaje činila [částka], vypočítané minimální výdaje činily [částka], disponibilní příjem [částka].

9. Z výpisu z účtu žalovaného pořízeného automatizovaným systémem kontomatik, za období od [datum] do [datum], že počáteční zůstatek činil [částka], konečný zůstatek činil [částka], na účtu jsou opakovaně příchozí platby od společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno], z pohybu na účtu se podávají časté platby [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno], dále je z něj patrné, že žalovanému byla dne [datum] vyplacena půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka], dne [datum] půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka], dne [datum] dodatečná půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka], dne [datum] půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka] a dne [datum] dodatečná půjčka od [právnická osoba] [částka].

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku, že právní zástupce zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu s upozorněním, že nezaplatí-li svůj dluh do tří dnů, uplatní svůj nárok žalobou.

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli za užití prostředků dálkové komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka] a žalovaný se zavázal tento splatit v 1 splátce do [datum] spolu s poplatkem [částka] a poplatkem za službu presto ve výši [částka]. Žalobkyně bezhotovostním převodem poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], a to dne [datum]. Žalovaný se úvěr zavázal vrátit do [datum]. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný požádal 1krát o odklad splatnosti úvěru celkově o 30 dní, splatnost úvěru tak nastala ke dni [datum], žalovaný však ničeho neuhradil. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím služby BankID. Žalobkyně prohlásila, že v souladu se svými pravidly posoudila úvěruschopnost žalovaného a ověřila jeho příjem, který byl doložen prostřednictvím bankovní výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila [částka]. Žalobkyně prohlásila, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného zjistila, že žalovaný žije sám, výši měsíčních výdajů na půjčky [částka], výši měsíčních výdajů na bydlení [částka], výši ostatních zbytných výdajů na půjčky [částka], výši ověřeného čistého příjmu [částka], výši uváděného příjmu spotřebitelem [částka]. Žalobkyně disponuje výpisem z účtu žalovaného za období [datum] až [datum], v němž je počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], na účtu jsou opakovaně příchozí platby od společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno], z pohybu na účtu se podávají časté platby [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno], dále je z něj patrné, že žalovanému byla dne [datum] vyplacena půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka], dne [datum] půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka], dne [datum] dodatečná půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka], dne [datum] půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka] a dne [datum] dodatečná půjčka od [právnická osoba] [částka]. Právní zástupce zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu s upozorněním, že nezaplatí-li svůj dluh do tří dnů, uplatní svůj nárok žalobou.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným za užití prostředků dálkové komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta bezhotovostním převodem částka [částka]. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.

19. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. [spisová značka]).

20. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18).

21. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

22. Žalobkyně řádným způsobem neověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně soudu předložila své prohlášení o prověření úvěruschopnosti žalovaného, v němž je uvedeno, že žalovaný žije sám, ověřený příjem žalovaného je [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že zjistila náklady na bydlení žalovaného ve výši [částka], výši výdajů na půjčky [částka] a další zbytné výdaje [částka]. Z výpisu z účtu žalovaného se pak podává, že za zkoumané období měl příjmy od společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno]. Žalobkyně však neuvádí ničeho bližšího k výdajům žalovaného (vyjma uvedení výdajů na půjčky ve výši [částka], výše nákladů na bydlení [částka] a výše ostatních zbytných výdajů [částka]). Žalobkyně nijak tyto náklady neověřovala, není zřejmé, zda náklady na bydlení sestávají z nájemného či i záloh na bydlení, či splátek úvěru na bydlení, není zřejmé, kolika dalším věřitelům žalovaný splácí své dluhy. Žalobkyně dále řádně nevyhodnotila kredibilitu žalovaného s ohledem na předložený výpis z účtu žalovaného, ze kterého se podávají časté platby [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno], dále je z něj patrné, že žalovanému byla dne [datum] vyplacena půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka], dne [datum] půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka], dne [datum] dodatečná půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka], dne [datum] půjčka od [právnická osoba] ve výši [částka] a dne [datum] dodatečná půjčka od [právnická osoba] [částka]. Žalobkyně dále tvrdila, že provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích (BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, aj.), k tomuto však žádné důkazy nepředložila.

23. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy řádně a s odbornou péčí tak, jak je jí uloženo v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je tak dle ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588 občanského zákoníku povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nárok je proto třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, který přijal peněžní prostředky bez platného právního důvodu. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno, že na poskytnutý úvěr [částka] žalovaný neuhradil ničeho. Zde bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj závazek splnil, byť částečně, nebo že zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaný však v řízení zůstal zcela pasivní. Žalovaný tak má povinnost vrátit žalobkyni doposud nevrácenou část jistiny ve výši [částka]. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu sjednaných poplatků a smluvním pokuty.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. dle poměrů úspěchu ve věci. Náklady žalobkyně ve výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění; doplnění žaloby soud neshledal účelným úkonem k uplatnění práva, neboť skutková tvrzení měla obsahovat již žaloba samotná) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní pomoci po [částka], DPH ve výši [částka] z odměny a náhrad, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. V dané věci činí rozdíl procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně 17,62 % (úspěch mínus neúspěch, tj. 58,81 % – 41,19 %). Pro účely výpočtu úspěchu ve věci soud žalobou uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí [částka], z toho 17,62 % činí částku [částka]. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.

25. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.