Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému dne [datum] částku [částka] na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k úhradě, žalovaný však ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bez jednání, když žalobkyně s tímto procesním postupem výslovně souhlasila, žalovaný pak na výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, nijak nereagoval (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek, že pohledávka za žalovaným z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru č. [IBAN], u níž je v seznamu pohledávek uveden VS [var. symbol], byla postoupena na žalobkyni.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně téhož dne vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Uvedená výzva byla žalovanému odeslána doporučeně prostřednictvím pošty dne [datum].
7. Z výpisu z účtu č. [č. účtu], že dne [datum] z něj byla zaslána částka [částka] na účet č. [č. účtu] pod VS [var. symbol]. V poznámce je dále uvedeno uzavření úvěrové smlouvy u [právnická osoba] [jméno FO].
8. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Z účtu věřitele [právnická osoba] byla na účet žalovaného č. [č. účtu] dne [datum] provedena platba v částce [částka]. V poznámce k platbě byl uveden variabilní symbol [var. symbol] v poznámce je dále uvedeno uzavření úvěrové smlouvy u [právnická osoba] [jméno FO]. Údajná pohledávka za žalovaným z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru č. [IBAN], u níž je v seznamu pohledávek uveden VS [var. symbol], byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum], byl žalovaný rovněž vyzván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, a to do tří dnů.
9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.
13. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Podle ustanovení § 573 občanského zákoníku, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
16. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni na základě smlouvy o postoupení pohledávky přešla žalobní pohledávka, což bylo žalovanému písemně oznámeno, a žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. V řízení bylo dále prokázáno, že věřitel poslal na účet žalovaného platbou ze dne [datum] částku [částka], když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Předmětná pohledávka původního věřitele za žalovaným byla následně Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Jelikož nebylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným existoval nějaký smluvní vztah (platný závazek), dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně plnil žalovanému bez právního důvodu a žalovaný se tak na jeho úkor bezdůvodně obohatil a je povinen vydat to, co získal (§ 2993 občanského zákoníku). Žalovaný v řízení neprokázal, že by žalobkyni, příp. jejímu právnímu předchůdci, bezdůvodné obohacení, tj. částku [částka], vrátil. Soud proto s ohledem na výše uvedené uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] z titulu bezdůvodného obohacení. Co se týče úroku z prodlení, pak splatnost v případě pohledávky z bezdůvodného obohacení nastává k výzvě věřitele. Předžalobní výzva byla odeslána dne [datum], žalovanému byla v souladu s § 573 občanského zákoníku doručena dne [datum]. V předžalobní výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, splatnost pohledávky tak nastala za užití § 607 občanského zákoníku dnem [datum]. Od následujícího dne je tedy žalovaný s úhradou svého dluhu v prodlení. Nicméně soud vázán návrhem žalobkyně úrok z prodlení žalobkyni přiznal od [datum] do zaplacení.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši [částka] za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) po [částka] podle § 14b odst. 1 bod. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), režijní paušál v celkové výši [částka] (3 x [částka]) podle § 14b odst. 5 a. t. a 21 % DPH z odměny a paušálu ve výši [částka]. [adresa] plnění bylo stanoveno k rukám zástupce žalobkyně v souladu s §149 odst. 1 o. s. ř. Podmínky k použití § 14b a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje [částka].
18. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.