Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:- částku 7 123 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 123 Kčod 21. 3. 2024 do zaplacení,- částku 7 440 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 440 Kčod 14. 12. 2023 do 26. 1. 2024,- zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 440 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 19. 11. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 563 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených faktur za dodanou elektřinu s odůvodněním, že dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 26. 11. 2018 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a žalovaný v tomto místě elektřinu odebíral, nedostál však svému závazku řádně a včas hradit cenu odebrané elektřiny dle platného ceníku, vyúčtované fakturami žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě všech žalobou uplatněných pohledávek předžalobními výzvami, žalovaný však přesto své závazky žalobkyni neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.
3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění a následně závěr o skutkovém stavu:Dne 26. 11. 2018 uzavřeli účastníci smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa], s účinností od 11. 12. 2018 na dobu 24 měsíců, ve které se žalovaný zavázal platit žalobkyni pravidelné měsíční zálohy ve výši 1 000 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky, cena byla sjednána v souladu s ceníkem pro produkt dodávky [Anonymizováno], produktová řada [Anonymizováno] (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 26. 11. 2018, ceník). Dne 6. 3. 2024 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. [tel. číslo], splatnou dne 20. 3. 2024, částku 7 123 Kč za odebranou elektřinu za období od 24. 11. 2023 do 28. 2. 2024 (vyúčtování č. [tel. číslo] ze dne 6. 3. 2024). Na tuto pohledávku žalovaný doposud ničeho neuhradil. Dne 29. 11. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. [tel. číslo], splatnou dne 13. 12. 2023, částku 14 440 Kč za odebranou elektřinu za období od 24. 11. 2022 do 23. 11. 2023 (vyúčtování č. 004109514871 ze dne 29. 11. 2023). Na tuto pohledávku žalovaný k dnešnímu dni uhradil dne 26. 1. 2024 částku 6 123,50 Kč a dne 26. 1. 2024 částku 785,50 Kč. Ničeho dalšího nebylo žalovaným uhrazeno ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 10. 2024, odeslanou žalovanému téhož dne (předžalobní výzva ze dne 22. 10. 2024, podací lístky).
4. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2021, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
5. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
8. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud v rámci právního hodnocení dospěl k závěru, že je žaloba žalobkyně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu, což učinila, žalovaný však povinnost k zaplacení cen dodané a odebrané elektřiny, když vyfakturované ceny dodané elektřiny ve lhůtě splatnosti nezaplatil. Žalovaný tak žalobkyni dluží za odebranou elektřinu celkem částku 14 563 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající pro něj ze sjednané smlouvy, soud jej výrokem I. tohoto rozsudku zavázal k zaplacení žalobou uplatněných částek za odebranou elektřinu, jakož i zákonného úroku z prodlení z dlužných částek za odebranou elektřinu podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktur.
9. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech – viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11) a z 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.
10. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu žalobkyně.
11. Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.