Výrok
I. Řízení o žalobě, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 14 635 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 850 Kč od 25. 7. 2024 do zaplacení, se zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobou podanou soudu dne 16. 9. 2025 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 29 635 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen věřitel), který následně postoupil obě pohledávky na společnost [právnická osoba], IČO [Anonymizováno], a ta následně na žalobce, uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi dne 24. 6. 2024 peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný bezhotovostně čerpal, ovšem dosud nevrátil. Jistina úvěru byla splatná spolu s úrokem z úvěru ve výši 450 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč do 30 dnů od jeho poskytnutí. Z důvodu prodlení dlužníka se splácením potom vznikl věřiteli nárok také na zaplacení poplatku za administraci ve výši 700 Kč, poplatku za elektronické upomínky ve výši 800 Kč a za písemné upomínky ve výši 1 000 Kč, a konečně také na smluvní pokutu ve výši 6 285 Kč. V průběhu řízení žalobce vzal žalobu částečně zpět a domáhal se pouze neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč bez příslušenství. Proto soud řízení částečně zastavil v rozsahu, ve kterém byla žaloba vzata zpět, a to v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel.Podle zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,§ 86(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.§ 87(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba v části, ve které nebyla vzata zpět, je důvodná, když žalobce požaduje již pouze jistinu úvěru bez příslušenství z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.Pokud jde otázku náhrady nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta prvá ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalující strana byla procesně převážně neúspěšná, a žalované straně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.