10 C 304/2025

Odůvodnění

1. Žalobou podanou soudu dne 12.9.2025 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 12.116,-Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce (dále jen věřitel) uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) prostřednictvím prodejce [právnická osoba] dne 28.5.2024 Smlouvu o úvěru č. [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi úvěr ve výši 23.542,-Kč za účelem financování nákupu zboží u prodejce, a dlužník se zavázal čerpaný úvěr splácet v 6 pravidelných měsíčních splátkách po 3.923,-Kč počínaje 15.6.2024. Dlužník neuhradil splátku splatnou 15.9.2024 a ke dni 28.1.2025 dlužil celkem 12.420,-Kč. Tato částka sestává z nezaplacených splátek před zesplatněním Smlouvy ve výši 10.882,-Kč (dlužná splátka ke dni 15.09.2024 činila 3.036,-Kč, dlužná splátka ke dni 15.10.2024 činila 3.923,-Kč, dlužná splátka ke dni 15.11.2024 činila 3.923,-Kč, poplatků za 3 zaslané písemné upomínky v celkové výši 450,-Kč dle Sazebníku (poplatek za odeslání upomínky činí dle Sazebníku 150,-Kč), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 304,-Kč a ze smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 784,-Kč. K výzvě soudu žalobce doplnil žalobu a uvedl, že v rámci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka bylo zjištěno, že ten dosahuje čistého měsíčního čistého příjmu ve výši 75.000,-Kč, na bydlení vynakládá 5.000,-Kč měsíčně, je vdaná, a splátky dalších úvěrů představují 22.000,-Kč měsíčně.

2. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování úvěrovou smlouvou zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. Z návrhu a zejména žalobního petitu vyplývá, že se žalobce dožaduje zákonného úroku z prodlení pouze z jednotlivých dlužných splátek, nikoliv poplatků za upomínky či smluvní pokuty, proto soud s ohledem na nepřesnost žalobcova výpočtu vyjádřil tento přiznaný nárok ve výroku rozhodnutí jakožto úrok z prodlení běžící. Předmět řízení byl vyčerpán.

3. Podle ust. §2395 zák.č.89/2012, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ust. §1812 odst.1 zák.č.89/2012, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.Podle ust. §1970 zák.č.89/2012, obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

4. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když smlouva zřetelně a srozumitelně stanovila rozsah finančních prostředků, které byl žalovaný povinen vrátit. Vzhledem k tomu, že nelze po žalobci žádat, aby prokazoval negativní skutečnosti o tom, že dlužník požadované neuhradil v plné výši, bylo na dlužníkovi, aby prokázal, kolik uhradil na jistině a kolik na souhrnném poplatku. Jelikož však žalovaný zůstal ve věci nečinný, k závěru o prokázání existence tvrzeného dluhu v dané výši a za situace, kdy žalobce nežádá víc, než podle smlouvy může, postačovalo žalobcovo vylíčení rozhodujících skutečností. Po právu byl shledán požadavek žalobce na úhradu úroků z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č.351/2013 Sb. účinného ke dni splatnosti té které splátky. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno shora.

5. V souladu s ust. §142 odst.1 o.s.ř. náleží procesně úspěšnému účastníkovi náhrada nákladů řízení v částce 2.615,-Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800,-Kč (Sazebník poplatků zák.č. 549/1991 Sb.), a dále potom, v souladu s advokátním tarifem, z odměny za právní zastoupení účastníka ve výši 1.200,-Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka), když za jeden náleží 400,-Kč, z paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony právní služby ve výši 300,-Kč, když za jeden náleží 100,-Kč, a z DPH ve výši 315,-Kč. K aplikaci ust. §14b adv. tarifu soud přistoupil, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že typově shodné návrhy byly v minulosti a jsou i v současnosti tímtéž žalobcem u zdejšího soudu, a to nejen v senátu 10C, podávány opakovaně, když se liší se pouze v osobě na straně žalované.