Výrok
I. Řízení o žalobě, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 8 346 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 8. 7. 2024 do zaplacení a z částky 2 000 Kč od 5. 7. 2024 do zaplacení, se zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou soudu dne 23. 10. 2025 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 13 346 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen věřitel), která následně postoupila obě pohledávky na společnost [právnická osoba], IČO [Anonymizováno], a ta následně na žalobce, uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] resp. [Anonymizováno] (dále jen Smlouvy 1 a 2), na základě kterých poskytl věřitel dlužníkovi dne 7. 6. 2024 resp. 4. 6. 2024 peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč resp. 2 000 Kč, které dlužník bezhotovostně čerpal, ovšem dosud nevrátil. Jistina úvěru byla splatná spolu s úrokem z úvěru ve výši 45 Kč resp. 30 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 540 Kč resp. 360 Kč do 30 dnů od jeho poskytnutí. Z důvodu prodlení dlužníka se splácením potom vznikl věřiteli nárok také na zaplacení poplatku za administraci vždy ve výši 700 Kč, poplatku za elektronické upomínky vždy ve výši 800 Kč a za písemné upomínky vždy vy výši 1 000 Kč, a konečně také na smluvní pokutu ve výši 1 419 Kč resp. 952 Kč. V průběhu řízení žalobce vzal žalobu částečně zpět a domáhal se pouze neuhrazené jistiny ve výši 3 000 Kč resp. 2 000 Kč bez příslušenství. Proto soud řízení částečně zastavil v rozsahu, ve kterém byla žaloba vzata zpět, a to v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel.
4. Podle zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,§ 86(1)Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.§ 87(1)Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba v části, ve které nebyla vzata zpět, je důvodná, když žalobce požaduje již pouze jistinu úvěrů bez příslušenství z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.
6. Pokud jde otázku náhrady nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta prvá ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalující strana byla procesně převážně neúspěšná, a žalované straně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.