Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 461 Kč spolu s ročním 21,2 % úrokem z částky 28 158 Kč od 31. 10. 2019 do zaplacení a spolu s ročním 10 % úrokem z prodlení z částky 28 158 Kč od 31. 10. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 522 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
Žalobou podanou soudu dne 4. 12. 2019 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 34 461 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jako věřitel uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) dne 18. 7. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a dlužník se zavázal tuto částku vrátit spolu s dohodnutými ve 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč vždy k 20. dni v měsíci se splatností prvé z nich 20. 8. 2019. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,2 % ročně. Dlužník úvěr čerpal dne 23. 7. 2019 ve výši 28 000 Kč bezhotovostně převodem na svůj bankovní účet, a ve výši 2 000 Kč převodem na účet zprostředkovatele. Dlužník ovšem úvěr řádně nesplácel, neuhradil již tři prvé splátky, a věřitel přistoupil k zesplatnění, a to ke dni 30. 10. 2019. K tomuto dni dlužník dluží tři neuhrazené splátky ve výši 3 402 Kč, zbytek neuhrazené jistiny 28 158 Kč, 300 Kč na vynaložených nákladech za tři upomínky, 1 497 Kč na smluvní pokutě za tři neuhrazené splátky, 1 104 Kč na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek a jistiny, tedy celkem z částky 31 560 Kč, a to za dobu od 31. 10. 2019 do 4. 12. 2019. K výzvě soudu dále žalobce doplnil žalobu a uvedl, že v souladu s ust. § 9 odst. 1 zák.č. 145/2010 Sb. věřitel zkoumal a posuzoval schopnost dlužníka splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr a že na základě informací, které dlužník uvedl dospěl k závěru, že schopnost dlužníka splácet půjčku je dostatečná. Pro splácení předmětného závazku splátkou 1 134 Kč dlužníkovi měsíčně zbývala částka 11 690 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud provedl důkaz smlouvou o smlouvou o spotřebitelském úvěru, 2 potvrzeními o provedení transakce, posouzením smlouvy. Shora uvedená skutková zjištění soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování pro jeho nadbytečnost.Podle ust. § 2395 zák.č. 89/2012, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal, že s žalovaným platně uzavřel smlouvu o úvěru, kterou žalovaný porušoval od svého počátku, když již prvou splátku neuhradil, proto došlo k zesplatnění úvěru. Po právu byly shledány také další uplatněné nároky, a to na úrok z úvěru, smluvní pokuty a náklady na upomínky. Zákonný úrok z prodlení soud s ohledem na nař. vl. č. 351/2013 Sb. přiznal ode dne následujícího po zesplatnění úvěru.V souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží procesně úspěšnému účastníkovi náhrada nákladů řízení v částce 3 522 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 646 Kč (Sazebník poplatků zák.č. 549/1991 Sb.), a dále potom, v souladu s advokátním tarifem, z odměny za právní zastoupení advokátem ve výši 1 250 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka v polovině sazby), když za jeden náleží 500 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony právní služby ve výši 300 Kč, když za jeden náleží 100 Kč, a z DPH v částce 326 Kč. K aplikaci ust. § 14b adv. tarifu soud přistoupil, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že typově shodné návrhy byly v minulosti a jsou i v současnosti tímtéž žalobcem u zdejšího soudu, a to nejen v senátu 10 C, podávány opakovaně, když se liší se pouze v osobě na straně žalované.