Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

117 C 10/2024

Soud: Okresní soud v OpavěDatum rozhodnutí: 18. 9. 2024Č. j.: 117 C 10/2024-38Soudkyně: JUDr. Tereza KravalováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 25. 11. 2024Předmět řízení: o zaplacení 144 386,94 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOP:2024:117.C.10.2024.1
neplatnost právního jednánísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (86) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka- s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] včetně a z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka],- s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka],se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jak vyplývá blíže z výroku rozsudku. Uvedla, že po posouzení úvěruschopnosti s ním uzavřela [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu téhož dne vyplatila úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 66,27 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k 22. dni v měsíci, počínaje měsícem [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky č. [hodnota] po dobu 65 dnů, což podle smlouvy vedlo k automatickému zesplatnění celého úvěru uplynutím této doby, tedy ke dni [datum], přičemž před zesplatněním žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky s poskytnutím lhůty minimálně 30 dnů k dodatečnému zaplacení. Žalovaný do data zesplatnění celého úvěru a ani později nezaplatil nic. Žalovaná částka představuje novou jistinu úvěru [částka] (tvořenou součtem vyplaceného úvěru [částka] a úroků přirostlých ke dni zesplatnění ve výši [částka]), smluvní pokutu [částka] za prodlení s úhradou jednotlivých splátek za trvání úvěrové smlouvy v délce 30 dnů (za každou ze splátek č. [hodnota] a 2 po [částka]), smluvní pokutu [částka] za prodlení s úhradou nové jistiny po zesplatnění (ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od [datum] do data vyhotovení žaloby [datum]), náhradu nákladů [částka] vzniklých v důsledku prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek za trvání úvěrové smlouvy o délce 15 dnů (za každou ze splátek č. [hodnota] a 2 po [částka]) a dlužnou úhradu za pojištění, ke kterému žalovaný přistoupil, ve výši [částka] (za úhrady splatné společně se splátkami č. [hodnota], 2 a 3 po [částka]).

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování listinami a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny ve výši 66,27 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po [částka] (včetně úhrady za pojištění schopnosti splácet), splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (část A) + část B) návrhu na uzavření smlouvy o úvěru z [datum] č. [hodnota], přihláška do pojištění včetně přílohy č. [hodnota], výpis z databáze žalobkyně ohledně elektronického uzavírání smlouvy, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, kopie občanského průkazu žalovaného). Dne [datum] žalobkyně žalovanému odeslala na účet [částka] pod variabilním symbolem v podobě čísla návrhu smlouvy (doklad o vyplacení úvěru). V den uzavření smlouvy žalovaný vyplnil formulář žalobkyně – hodnocení klienta, kde uvedl, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí [částka] a jedná se o příjem ze zaměstnání, jeho výdaje tvoří životní minimum [částka], výdaje na bydlení [částka], celkem tedy [částka]; dále uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]., je rozvedený, ve společné domácnosti nežije s partnerem, má vlastní bydlení a vysokoškolské vzdělání; v části analýza schopnosti splácet není uvedeno nic dalšího (hodnocení klienta). Žalovaný poskytl žalobkyni potvrzení zaměstnavatele o příjmu, z něhož je patrná výše průměrného čistého příjmu za měsíce květen až červenec [částka], a částečný výpis ze svého běžného účtu s výplatami [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]. V registru SOLUS nebyly vedeny žádné závazky žalovaného po splatnosti, v registru NRKI procházel žalovaný s tím, že má tři další žádosti o úvěr u jiných poskytovatelů s celkovou částkou ke splacení [částka] a dále s limitem nesplátkových operací a kreditních karet [částka], bez dluhů po splatnosti (výpisy z těchto registrů). Dopisem z [datum] žalobkyně oznámila žalovanému, že v důsledku jeho prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů došlo tímto dnem k zesplatnění všech závazků ze smlouvy, vyčíslila dlužnou částku a vyzvala jej k okamžitému zaplacení (oznámení o zesplatnění úvěru včetně kopie poštovní obálky).

4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1).

5. Žaloba je důvodná pouze částečně.

6. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.

7. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. Z provedeného dokazování je evidentní, že žalobkyně sice před poskytnutím úvěru žalovanému jeho úvěruschopnost posuzovala, avšak jednak nedostatečně, jednak neodborně. V prvé řadě žalobkyně žádným způsobem neověřovala pravidelné běžné výdaje žalovaného, především pravidelné výdaje na bydlení a ostatní živobytí. Spokojila se s částkou životního minima vyplývající z právního předpisu, aniž by ověřovala reálné výdaje. Provedla sice lustraci žalovaného v rejstřících dlužníků, avšak zjištěné údaje – aktuální zadluženost dosahující přibližně [částka] – nijak nereflektovala. Při prokázaném příjmu [částka] totiž za popsané situace v podobě dalšího zadlužení vzniká objektivní pochybnost o schopnosti žalovaného platit měsíčně [částka] po dobu následujících čtyř let. Těmto situacím má odborné posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů zabránit a byla to právě žalobkyně, kdo měl po získání těchto informací od žalovaného objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit jeho situaci, ochránit jej před nezodpovědným zadlužením a případnou vlastní neznalostí a úvěr mu neposkytnout.

8. Soud tedy považuje smlouvu za absolutně neplatnou. Protože je smlouva od počátku neplatná, vznikla žalovanému pouze povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru [částka] v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že tak učinil, proto jej soud zavázal k zaplacení této částky. Protože byl žalovaný v řízení zcela pasivní a k jednání se nedostavil, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení jistiny je přiměřená možnostem žalovaného. Z tohoto důvodu soud podpůrně aplikoval obecné pravidlo § 1958 odst. 2 občanského zákoníku o povinnosti splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co je dlužník o plnění věřitelem požádán. To se prokazatelně stalo nejpozději oznámením o zesplatnění z [datum], v němž byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě. Současně vznikla žalovanému nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, a to právě v návaznosti na tuto výzvu. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla úspěšná ohledně jistiny [částka] a neúspěšná ohledně jistiny [částka] a kapitalizovaného úroku [částka], [částka] a [částka] (15 % ze [částka] od [datum] do vyhlášení rozsudku [datum]). Ke dni vyhlášení rozsudku tak byla předmětem řízení kapitalizovaná částka [částka] (přiznaných [částka] a nepřiznaných [částka]). Žalobkyně tedy měla úspěch co do 63 % uplatněného nároku a neúspěch co do 37 % uplatněného nároku; její úspěch ve věci tak představuje 26 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí [částka] a skládá se ze soudního poplatku [částka] a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokátky za tři úkony právní služby (převzetí věci, žaloba, účast u jednání) po [částka] podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 této vyhlášky, náhrady za ztrátu času [částka] podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky za cestu k jednání a zpět (4 půlhodiny po [částka]), náhrady cestovních výdajů [částka] za cestu osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno] (82 km) s průměrnou spotřebou 6,3 l/100 km a cenou nafty [částka] /l podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. 26 % z [částka] je [částka]. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a související náhrady za doplnění skutkových tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti, protože ta měla být již součástí žaloby, a jedná se tak o neúčelně vynaložený náklad.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací