Výrok
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně- z částky [částka] od [datum] do [datum],- z částky [částka] od [datum] do [datum],- z částky [částka] od [datum] do [datum],- z částky [částka] od [datum] do [datum],- z částky [částka] od [datum] do [datum],- z částky [částka] od [datum] do [datum],- z částky [částka] od [datum] do [datum],- z částky [částka] od [datum] do [datum],- z částky [částka] od [datum] do [datum],- z částky [částka] od [datum] do [datum],- z částky [částka] od [datum] do zaplacení,dále s úrokem ve výši 62,46 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jak vyplývá blíže z výroku rozsudku. Uvedla, že po posouzení úvěruschopnosti s ním uzavřela [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu [datum] vyplatila úvěr [částka], který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 83,84 % ročně v 60 měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k 18. dni v měsíci, počínaje měsícem květnem 2018. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky č. [hodnota] po dobu 65 dnů, což podle smlouvy vedlo k automatickému zesplatnění celého úvěru uplynutím této doby, tedy ke dni [datum], přičemž před zesplatněním žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky s poskytnutím lhůty minimálně 30 dnů k dodatečnému zaplacení. Žalovaný zaplatil do data zesplatnění celého úvěru celkem [částka] a po jeho zesplatnění další [částka]. Žalovaná částka představuje novou jistinu úvěru [částka] (tvořenou součtem dlužné jistiny úvěru a úroků přirostlých ke dni zesplatnění), smluvní pokutu [částka] za prodlení s úhradou jednotlivých splátek za trvání úvěrové smlouvy v délce 30 dnů (za splátky č. [hodnota] a [Anonymizováno]), náhradu nákladů [částka] v souvislosti s prodlením s úhradou jednotlivých splátek v délce 15 dnů (za splátky č. [hodnota] a 23) a smluvní pokutu [částka] za prodlení s úhradou nové jistiny po zesplatnění (ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od [datum] do data vyhotovení žaloby [datum]).
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud provedl důkaz listinami a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny ve výši efektivní sazby 83,84 % ročně, a to v 60 měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (smlouva o úvěru č. [hodnota], oznámení o schválení úvěru z [datum] včetně poštovní dodejky, fotografie občanského průkazu žalovaného). Žalovaný vyplnil formulář žalobkyně – hodnocení klienta, kde uvedl, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí [částka] ([částka]), jeho výdaje tvoří životní minimum [částka], spoření a pojištění [částka], výdaje na dítě [částka], nájemné, inkaso [částka], ostatní výdaje [částka], je svobodný, bydlí ve vlastním bydlení, je zaměstnán od [datum] u [jméno FO] (hodnocení klienta). Žalovaný poskytl žalobkyni pracovní smlouvu z [datum], ze které vyplývá, že měl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou u [jméno FO] s pracovní dobou 40 hodin týdně, dále dva výplatní lístky, z nichž je zřejmé, že jeho čistý měsíční příjem činil v [Anonymizováno] [Anonymizováno] částku [částka] a v [Anonymizováno] [Anonymizováno] částku [částka] a částečné výpisy ze svého účtu, z nichž kromě uvedených příjmů vyplývá, že žalovaný měl k [datum] na účtu zůstatek [částka]. V registru SOLUS nebyly vedeny žádné závazky žalovaného po splatnosti, v registru NRKI byla smlouva žalovaného hodnocena skóre [Anonymizováno], tedy jako klient s nízkým rizikem (výpisy z registrů). Dne [datum] žalobkyně odeslala pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy na účet uvedený žalovaným ve smlouvě č. [č. účtu] částku [částka] (doklad o vyplacení úvěru). Dopisem z [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného po předchozích upomínkách k okamžité úhradě částky [částka] vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru (výzva, poštovní podací arch).
4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
5. Žaloba není důvodná.
6. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.
7. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. Z provedeného dokazování je evidentní, že žalobkyně sice před poskytnutím úvěru žalovanému jeho úvěruschopnost posuzovala, avšak jednak nedostatečně, jednak neodborně. V prvé řadě žalobkyně žádným způsobem neověřovala pravidelné běžné výdaje žalovaného, především pravidelné výdaje na bydlení a ostatní živobytí. Spokojila se s částkou životního minima vyplývající z právního předpisu, aniž by ověřovala reálné výdaje. Provedla sice lustraci žalovaného v rejstřících dlužníků s kladným výsledkem, avšak z výdajů tvrzených žalovaným na bydlení ([částka]) jí muselo být na první pohled zřejmé, že tyto objektivně nemohou odpovídat realitě, byť měl k dispozici bydlení vlastní. Rovněž ze zůstatku na účtu žalovaného vyplývá, že v [Anonymizováno] [Anonymizováno] nedisponoval žádnými financemi navíc. Pokud žalobkyně u jednání uvedla, že za popsané situace neměla pochybnosti o sděleních žalovaného, a proto z nich vycházela, nezachovala se jako profesionál ve svém oboru, protože nezískala reálný přehled o výdajové stránce žalovaného, a tudíž nemohla odborně posoudit, zda objektivně bude v jeho silách plnit smlouvu s parametry, které mu nastavila.
8. Protože žalobkyně porušila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, hodnotí soud smlouvu jako absolutně neplatnou. Žalovanému tak vznikla pouze povinnost vrátit poskytnutou částku [částka] jakožto plnění bez právního důvodu. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil celkem [částka]; vrátil jí tedy více, než dostal, a proto byla žaloba zcela zamítnuta.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který by na ni měl právo, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.