Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 945,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 24. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nároku na zaplacení kupní ceny za dodávku pitné vody, kterou realizovala žalobkyně pro žalovaného. Uvedla, že byla mezi nimi dne 30. 11. 2015 uzavřena Smlouva o dodávce vody z vodovodu č. [číslo], v níž se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat do sjednaného odběrného místa pitnou vodu, a žalovaný se ve smlouvě zavázal za dodávku vody zaplatit dodavatelce kupní cenu. Za dodávku pitné vody do sjednaného odběrného místa v období 25. 1. 2020 do 29. 4. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] ze dne 6. 5. 2020 splatnou dne 23. 5. 2020 na částku 945,30 Kč. Protože žalovaný tuto částku v době splatnosti a ani později nezaplatil, byť byl k tomu vyzván v předžalobní výzvě předcházející tomuto řízení, domáhá se žalobkyně předmětného nároku u soudu podanou žalobou.
3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.
4. Na základě listin označených a předložených žalobkyní k důkazu, vzal soud za zjištěný skutkový stav tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu, a proto na něj pro stručnost odkazuje. Bylo zjištěno, že mezi účastníky existoval tvrzený smluvní vzat na základě Smlouvy o dodávce vody z vodovodu č. [číslo] ze dne 30. 11. 2015, podle které žalobkyně dodávala žalovanému do sjednaného odběrného místa pitnou vodu. Kupní cenu dodané pitné vody mu vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 6. 5. 2020 splatnou dne 23. 5. 2020 na částku 945,30 Kč. Protože žalovaný tuto částku žalobkyni nezaplatil, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu a to i co do požadovaného úroku z prodlení z této částky po splatnosti.
5. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2002 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nárok na zákonné úroky z prodlení soud posoudil podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení číslo 351/2003 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (sepis žaloby, odeslání výzvy k plnění).