140 C 15/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 102 737,16 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 6. 12. 2022 uzavřela prostřednictvím své klientské zóny s žalovanou Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 110 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti (viz příloha smlouvy o úvěru). Úvěr byl vyplacen v souladu s ujednáním čl. IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr včetně úroků hradit v měsíčních splátkách po 4 758 Kč vždy ke každému 15. dni v měsíci; žalovaná však splátkový kalendář nedodržela a dostala se do prodlení se splátkou splatnou 15. 1. 2024. Žalobkyně zaslala žalované první písemnou upomínku dne 20. 1. 2024, následující upomínku dne 5. 2. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná nikterak nereagovala, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru (zesplatnění z 21. 6. 2024). Do dnešního dne žalovaná na úvěr uhradila 11 splátek po 4 758 Kč, tj. celkem 52 338 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 101 937,16 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 11 243,45 Kč (25,55 % z částky 101 937,16 Kč od 16. 1. 2024, tj. dne následujícího po dni splatnosti neuhrazené splátky, do 21. 6. 2024), náklady na upomínkování ve výši 800 Kč (za upomínku 1 a upomínku 2) a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 113 180,61 Kč od 6. 7. 2024 do zaplacení. Ačkoliv byla žalovaná vyzvána k zaplacení před podáním žaloby, svůj dluh neuhradila.

2. Podáním ze dne 15. 11. 2024 vzala žalobkyně částečně žalobu zpět co do kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 25,55 % ročně z částky 101 937,16 Kč za dobu od 15. 4. 2024 do 21. 6. 2024, a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 045,44 Kč od 6. 7. 2024 do zaplacení. Po této úpravě žalobního petitu se žalobkyně domáhala úhrady jistiny ve výši 101 937,16 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 25,55 % ročně z částky 101 937,16 Kč od 16. 1. 2024 do 14. 4. 2024 ve výši 6 404,49 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 101 937,16 Kč od 15. 4. 2024 do 21. 6. 2024 ve výši 2 793,52 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč (náklady na upomínky) a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 111 135,17 Kč od 6. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně tak žalobu současně rozšířila o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 101 937,16 Kč od 15. 4. 2024 do 21. 6. 2024 ve výši 2 793,52 Kč.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], žalobkyně se z jednání omluvila, proto soud jednal v její nepřítomnosti.

4. Žalovaná se k podané žalobě na jednání vyjádřila tak, že úvěr od žalobkyně získala. Splátky hradila až do doby, než ukončila zaměstnání, poté se dostala do prodlení. Požádala o splátkový kalendář, když s ohledem na svou aktuální osobní a majetkovou situaci je schopna splácet maximálně 2 000 Kč měsíčně. Žádost o úvěr podala elektronicky, žalobkyni přitom uvedla svůj příjem ve výši cca 20 000 Kč a náklady bydlení. Dále uvedla, že má pouze jedno dítě, a není pravda, že by sázela nebo provozovala hazardní hry. Pokud jde o další náklady mimo bydlení, nic takového žalobkyni neuváděla.

5. Soud nejprve na jednání připustil změnu žaloby, když žalobkyně nově požadovala rovněž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 101 937,16 Kč od 15. 4. 2024 do 21. 6. 2024 ve výši 2 793,52 Kč. Ve vztahu k částečnému zpětvzetí uvedenému pod bodem 3. soud řízení částečně zastavil (výrok I.).

6. Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní, a to Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] z 6. 12. 2022 včetně přílohy č. [hodnota] – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a Přílohy č. [hodnota] – Smlouva o zřízení Doplňkové služby [Anonymizováno], předsmluvní informace, žádost o doplňkové služby [Anonymizováno], potvrzení o verifikační platbě z 6. 12. 2022, potvrzení o provedené platbě z 19. 12. 2022 (2x), upomínky z 20. 1. 2024 a 5. 2. 2024 vč. podacích lístků, informaci o zesplatnění úvěru vč. předžalobní výzvy ze dne 21. 6. 2024 a podacího lístku a zjistil, že účastníci spolu dne 6. 12. 2022, prostřednictvím elektronických prostředků na dálku, uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalované poskytla celkem 110 000 Kč, přičemž částku 31 550 Kč žalovaná obdržela na svůj účet, částka 59 950 Kč byla vyplacena na základě žádosti žalované jejímu věřiteli a částku 18 500 Kč žalobkyně dle dohody stran započetla na náklady spojené s vyřizováním úvěru. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 25,55 % ročně, žalovaná se zavázala úvěr splácet v 72 splátkách, celková výše splátek vč. poplatků službu [Anonymizováno] (zřízenou na žádost žalované) činila 4 758 Kč. Součástí smluvní dokumentace je mj. příloha č. [hodnota] – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z něhož soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti, je zaměstnána ve [právnická osoba]. s čistým příjmem 21 858 Kč (tento měl být dle tvrzení žalobkyně ověřen). Náklady na bydlení činí 3 367 Kč, sázky 1 072 Kč, jednorázové závazky (mikro úvěry) částku 14 100 Kč ([právnická osoba]). V příloze č. [hodnota] je jako „finanční zůstatek spotřebitele“ uvedena částka 8 661 Kč, avšak u té není zřejmé, jak k ní žalobkyně dospěla. Žalobkyně dále uvedla, že jako podklad pro analýzu slouží výpisy z účtu, avšak tyto žalobkyně nepředložila. Z těchto výpisů měla žalobkyně mj. zjistit, že žalovaná již doplatila 2 mikro úvěry ve výši 6 165 Kč ([právnická osoba] a 8 963 Kč ([právnická osoba]), tyto závazky tedy nevstoupily do procesu posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně měla provést lustraci žalované v CEE a ISIR s negativním výsledkem. Po provedeném skóringu žalovanou vyhodnotila jako úvěrovatelnou a její finanční bilanci za pozitivní. Žalobkyně dvakrát písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky z 15. 1. 2024 a upozornila ji na možnost zesplatnění úvěru. Dne 21. 6. 2024 pak žalované oznámila, že úvěr zesplatnila a současně ji před podáním žaloby vyzvala k úhradě.

7. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86). Nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Podle věty druhé § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění platném do 28. 5. 2022 se této neplatnosti musí spotřebitel dovolat v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Ustálená judikatorní praxe však zastává názor, že neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, neboť neprokázala, že by zkoumala a ověřila především výdaje žalované. V řízení současně vyšlo najevo, že v příloze jsou uvedeny i skutečnosti, které žalovaná žalobkyni při sjednávání úvěru vůbec neuvedla nebo uvedla jinak (dvě vyživovací povinnosti a částka určená na sázky). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání spolehlivých (tedy ověřených) informací o žadatelových příjmech a výdajích. V příloze č. [hodnota] – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele – jsou sice popsány základní informace, jež žalovaná měla při uzavírání smlouvy vyplnit, a je popsán i způsob, kterým poskytovatel úvěru zkoumá úvěruschopnost žadatele, ale není z ní zřejmé, z jakých konkrétních výdajů žalované (se dvěma vyživovacími povinnostmi a tvrzenými, nereálnými, výdaji ve výši pouhých 3 367 Kč) vycházel, když dospěl k finančnímu zůstatku 8 661 Kč a schopnosti žalované splácet měsíčně 4 758 Kč. Žalobkyně dospěla k zjevně nepodloženému, jakož i nedůvodnému závěru o schopnosti žalované úvěr splácet, to vše za situace, kdy žalobkyně zjistila, že žalovaná pravidelně sjednává tzv. mikroúvěry, případně pravidelně sází. Sankcí za porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je neplatnost úvěrové smlouvy. Soud byl přitom připraven poučit žalobkyni podle § 118a odst. 3 o.s.ř., že je povinna označit důkazy k prokázání svého tvrzení, že řádně zkoumala a ověřovala příjmy a výdaje žalované v rámci zkoumání úvěruschopnosti žadatelky, jakož i o tom, že pokud žalobkyně nesplní svou povinnost dle této výzvy, neunese důkazní břemeno a bude ve věci neúspěšná. Soud připomíná, že sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, podle které je povinností účastníků řízení tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení), a dále nabídnout k prokázání těchto skutkových tvrzení důkazy (povinnost důkazní). Žalobkyně se k jednání nedostavila, čímž se dobrovolně zbavila práva být soudem poučena ve shora uvedeném smyslu, neboť soud má poučovací povinnost podle § 118a o.s.ř. pouze při ústním jednání, a nikoliv mimo něj.

9. Žalovaná fakticky získala od žalobkyně částku ve výši 91 500 Kč (z původních 110 000 Kč byla částka 18 500 Kč rovnou započtena na náklady poskytovatele dle čl. 4. 8. Smlouvy), tato částka tak představuje majetkový prospěch, který žalovaná nabyla bez právního důvodu a je povinna jej vrátit jako bezdůvodné obohacení. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na svůj závazek ze smlouvy o úvěru uhradila celkem 61 854 Kč (13 splátek). Částka ve výši 29 646 Kč tak představuje majetkový prospěch, který žalovaná nabyla bez právního důvodu a je povinna jej vrátit jako bezdůvodné obohacení. Ve vztahu k povinnosti žalované vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud § 1958 odst. 2 o. z. Pro určení splatnosti bezdůvodného obohacení je rozhodné doručení výzvy věřitele a uplynutí lhůty „bez zbytečného odkladu“, případně uplynutí lhůty, kterou věřitel dlužníkovi poskytne. Žalobkyně ve výzvě z 21. 6. 2024 žalovanou vyzvala k úhradě zesplatněného úvěru do 5. 7. 2024. Nereagovala-li žalovaná nikterak na tuto výzvu žalobkyně k plnění, a v řízení zůstala zcela nečinná, neuplatnila ani svoji námitku nepřiměřenosti žalobcem navrhované lhůty k plnění ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 6. 7. 2024. Soud proto žalobkyni přiznal částku 29 646 Kč a rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 6. 7. 2024 do zaplacení.

10. Co se týče lhůty k plnění, soud přihlédl k osobním a majetkovým poměrům žalované, jakož i k poměrům žalobkyně. Žalovaná uvedla, že je svobodná, má [Anonymizováno] dceru, která trpí [podezřelý výraz] v současnosti vede řízení o určení otcovství (z lustrace žalované soud zjistil, že řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp. z. [Anonymizováno] a dosud není skončeno). Žalovaná je od [datum] v pracovní neschopnosti se zády, nemocenská činí cca 10 000 Kč, pobírá příspěvek na bydlení ve výši 8 500 Kč, příspěvek na dítě ve výši 1 470 Kč a příspěvek na péči o dceru ve výši 3 300 Kč. Současně má závazky v celkové výši cca 400 tis. Kč, přičemž pro jeden z nich je již na majetek žalované nařízena exekuce. Za dané situace soud dospěl k závěru, že povolená měsíční splátka v celkové výši 1 500 Kč je odpovídající jak povaze projednávané věci, tak schopnostem žalované splácet, jakož i poměrům obou účastníků. Soud současně považoval za vhodné vyslovit přímo ve výroku, že v případě prodlení s úhradou, byť jediné splátky žalovaná výhodu splátek ztratí.

11. O nákladech řízení rozhodoval soud dle §142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.