Výrok
Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 446 Kč spolu s úrokem ve výši 28,17 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 4 677 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne 17. listopadu 2025 podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkem částky 35 446 Kč spolu s úrokem ve výši 28,17 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 30 000 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru číslo [hodnota], na základě které byl žalovanému ze strany žalobkyně poskytnut neúčelový úvěr, kdy žalobkyně v souladu s touto smlouvou poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částku 27 500 Kč žalobkyně převedla v souladu s článkem II. smlouvy o úvěru na účet žalovaného dne [datum] a zbytek peněžních prostředků v částce 2 500 Kč převedla žalobkyně v souladu s článkem II. písm. b) smlouvy o úvěr na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se pak zavázal, že žalobkyni na tento úvěr vrátí částku 40 000 Kč, kterou uhradí žalobkyni v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého dvacátého dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobkyní a žalovaným dohodnuta na den 20. 7. 2025. Protože však žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně v souladu s článkem IV. bod 1. písm. d) smlouvy o úvěru úvěr zesplatnila, když žalovaný se dostal do prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než 2 měsíce, přičemž žalovanému bylo odesláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení celkem částky 35 446 Kč, přičemž tato se skládá:- z neuhrazené jistiny úvěru v částce 30 000 Kč, tj. z neuhrazené jistiny ke dni 25. 3. 2025, kdy žalobkyně úvěr zesplatnila a kdy tato částka v sobě zahrnuje jistinu neuhrazenou k tomuto dni splatnou v částce 2 752 Kč v již splatných splátkách, kdy dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil celkem částku 4 799 Kč (z toho úrok činil 2 047 Kč a jistina – úmor činil 2 752 Kč) a zesplatněná část zbývající listiny pak částku 27 248 Kč;- částky 2 047 Kč, která dle tvrzení žalobkyně představuje shora uvedený úrok z již splatných splátek;- částky 300 Kč která představuje upomínací náklady za odeslané upomínky, a to souhrn tří poplatků za 3 písemně odeslané upomínky pro nesplacení splátek (3× 100 Kč) pro prodlení žalovaného s úhradou splátek dle sazebníku poplatků dle článku IV. bod 4. písm. b), d) smlouvy o úvěru;- částky 1 497 Kč, která představuje smluvní pokutu požadovanou v souladu s článkem IV. bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru, kdy mezi žalobkyní a žalovaným bylo dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, která tak představuje 3 smluvní pokuty celkem ve výši 1 497 Kč (tj. 3 × 499 Kč) za prodlení s úhradou 3 splátek;- částky 1 602 Kč požadované žalobkyní jako smluvní pokutu podle článku IV. bod 2. písm. b) smlouvy o úvěru, podle něhož je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru, respektive ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení, kdy žalobkyně se této částky domáhá jako vyčíslené smluvní ve výši 0,1 % denně z částky 32 047 Kč za období od dvacátého 26. 9. 2025 do 14. 11. 2025.K tomu žalobkyně dále tvrdila, že úvěr měl být splácen formou tzv. anuitních splátek, kdy v každé splátce je obsažen jak úmor (tj. splátka jistiny) tak úrok (tj. splátka úroku). Žalovaný žalobkyni tuto pohledávku dosud neuhradil, ač před podáním žaloby byl k tomu žalobkyní vyzván.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.
4. Přitom ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] ze dne [datum], dále z úvěrových podmínek žalobkyně tvořících přílohu číslo 1 smlouvy, potvrzení o provedení transakce – převodu částky 27 500 Kč z účtu žalobkyně dne [datum] na účet číslo [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol], dále z potvrzení o provedení transakce – [č. účtu] a [datum], jakož i z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] – zesplatnění pro smlouvu č. [hodnota] ze dne [datum] obsahujícího i výzvu k úhradě dlužné částky/předžalobní výzva spolu s poštovním podacím lístkem k tomuto dopisu ze dne [datum] soud vzal za prokázána žalobní tvrzení, jak byly obsaženy v návrhu na vydání platebního rozkazu, kdy ostatně žalovaný žádnou z těchto tvrzených skutečností nerozporoval (tj. uzavření smlouvy o úvěru a jejím obsahu, že mu byly na základě této úvěrové smlouvy peněžní prostředky ve sjednané výši skutečně poskytnuty, o dohodnutém způsobu splácení úvěru, jakož i o tom, že úvěr nebyl řádně splácen) a soud proto pro stručnost na tato tvrzení odkazuje (viz výše), kdy jejich opakování považuje za nadbytečné a redundantní.
5. Z uvedených listinných důkazů a nerozporných tvrzení účastníků proto soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena platně smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Jedná se o úvěr podnikatelský, bezúčelový. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni jednak jistinu ve výši 30 000 Kč, jakož i úplatu za poskytnutí tohoto úvěru v částce 10 000 Kč, celkem tedy částku 40 000 Kč a to ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce se splatností první splátky dne 20. 7. 2025. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním těchto splátek. Žalobkyně proto v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr dopisem ze dne 25. 9. 2025 zesplatnila a žalovaného vyzvala k jeho úhradě.
6. Soud proto na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou platně uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž část obsahu smlouvy učinili účastníci této smlouvy odkazem na Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně ve smyslu § 1751 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byl tvrzený úvěr poskytnut. Tento úvěr se přitom stal na základě ujednání obsažených v úvěrové smlouvě, resp. jeho zesplatnění již zcela splatným.
7. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost z uzavřené smlouvy a je tak povinen žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s dohodnutými úroky, jakož i s dalšími plněními sjednanými smlouvou (poplatky spojené s upomínkami). Žalovaný se dostal do prodlení, čímž porušil své smluvní povinnosti a je proto povinen zaplatit žalobkyni i pro ten případ ujednanou smluvní pokutu (§ 2048 občanského zákoníku), jakož i úrok z prodlení, kdy v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku je žalobkyně jako věřitelka oprávněna požadovat, aby jí žalovaný zaplatil i úrok z prodlení, jehož výše odpovídá výši stanovené v § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. Soud proto podané žalobě vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 4 677 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 1 773 Kč, dále odměny advokáta stanovené dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby v částce 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a konečně částky 504 Kč jako 21 % DPH z výše uplatněných položek odměny a náhrad (tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku), kterou je advokát povinen odvést podle zákona o DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.