Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

17 C 137/2026

Soud: Okresní soud v OpavěDatum rozhodnutí: 14. 9. 2026Č. j.: 17 C 137/2026-33Soudkyně: JUDr. Tereza KravalováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 11. 2026Předmět řízení: o zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOP:2026:17.C.137.2026.1
neplatnost právního jednáníbezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 5. 4. 2026 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 21 000 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla, že [datum] s ní uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], na jejímž základě jí poskytla úvěr 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky. Ty měly být hrazeny v měsíčních splátkách 3 000 Kč vždy k 15. dni měsíce. K žádosti žalované byl úvěr dodatkem prodloužen, avšak žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou 15. 12. 2025. Přes upomínání splátky úvěru neuhradila, a proto žalobkyně využila svého práva ze smlouvy a úvěr dopisem z 21. 3. 2026 zesplatnila. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru 20 000 Kč a nákladů upomínání 1 000 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na dobu 12 měsíců úvěr 20 000 Kč na účet žalované č. [č. účtu] do 10 pracovních dnů od účinnosti smlouvy; byla sjednána zápůjční úroková sazba 15 % měsíčně, takže celkový úrok za dobu trvání úvěru činil 36 000 Kč. Oproti tomu se žalovaná zavázala vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce splácet úroky úvěru bez umoření jistiny v měsíčních splátkách 3 000 Kč s tím, že současně s poslední splátkou úroku je splatná rovněž poskytnutá jistina úvěru. Pro tento účel žalovaná souhlasila s inkasem měsíčních splátek ze svého bankovního účtu a zavázala se bezprostředně po uzavření smlouvy zřídit ve prospěch žalobkyně bezlimitní inkaso ke svému bankovnímu účtu (fotografie občanského průkazu a cestovního pasu žalované, smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] z 13. 12. 2023). Žalovaná tentýž den odeslala ze svého účtu na účet žalobkyně verifikační platbu s variabilním symbolem v podobě čísla smlouvy (detail pohybu na účtu) a žalobkyně jí zaslala následující den na účet částku 20 000 Kč rovněž s variabilním symbolem v podobě čísla smlouvy (detail pohybu na účtu). Účastnice se následně dohodly na prodloužení doby trvání smlouvy o 12 měsíců, tedy do 15. 12. 2025 (dodatek č. [hodnota] z [datum]).

4. Před uzavřením smlouvy žalobkyně lustrovala žalovanou v registru neplatných dokladů, insolvenčním rejstříku, registrech Cribis, Solus a REPI, všude bez negativních záznamů (výsledky lustrací). Ověřila, že čistý příjem žalované za poslední tři měsíce činil 30 692 Kč, 28 815 Kč a 35 536 Kč (výplatní lístky za září až listopad 2023, výpisy z účtu žalované za září až listopad 2023). Dále je z bankovních výpisů z účtu žalované, které měla žalobkyně k dispozici, zřejmé, že žalovaná hradila pravidelné měsíční platby v celkové výši kolem 23 000 Kč; vedle toho měla nepravidelné jednorázové výdaje. Celkové měsíční příjmy i celkové měsíční výdaje na účtu žalované byly ve všech třech měsících srovnatelné, počáteční měsíční zůstatky činily -70,41 Kč, 33,50 Kč a 2 004,96 Kč, konečné měsíční zůstatky potom 33,50 Kč, 2 004,96 Kč a 2 047,39 Kč.

5. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Žaloba není důvodná.

7. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.

8. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Žalobkyně se sice schopností žalované úvěr splácet formálně zabývala, avšak počínala si zcela neodborně, protože předložené doklady nesprávně vyhodnotila. Zásadně totiž nepostačuje, že žalovaná měla pravidelný příjem ze zaměstnání, když je evidentní, že jej celý spotřebovala na své dosavadní závazky a potřeby. Pravidelné platby žalované činily cca 23 000 Kč, rozdíl jí zbýval na úhradu běžných výdajů za jídlo, ošacení, hygienické potřeby a ostatní. Její příjmy a výdaje se rovnaly a ani jeden měsíc jí na účtu nezbyla částka 3 000 Kč, kterou měla podle smlouvy žalobkyni hradit. Na první pohled tak nebyla schopna svůj závazek plnit, aniž by jí pomáhala třetí osoba. Žalobkyně tedy nedostála své povinnosti postupovat poctivě a profesionálně s cílem ochránit žalovanou před nezodpovědným zadlužením; naopak poskytla úvěr s velmi vysokým úrokem osobě se zanedbatelnými disponibilními zůstatky na účtu. Jeho trvání dokonce před uplynutím sjednané doby prodloužila, čímž žalovanou ponechala další rok ve stávajícím nevýhodném zadlužení. Proto soud hodnotí smlouvu jako absolutně neplatnou.

9. Protože je smlouva od počátku neplatná, získala žalovaná na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě částky 20 000 Kč bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jejím možnostem. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí celkem zaplatila 69 000 Kč, takže žalovaná svůj závazek nejenže splnila, ale dokonce jej přeplatila.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že žalované, která by na ni měla právo, žádné náklady řízení nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací