Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se řízení zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba]., s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo [hodnota]. Na jejím základě mu poskytla [datum] převodem na účet [částka]. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit do 30 dnů, navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru [částka] a úrok [částka]. Pro případ prodlení s vrácením peněz se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny dluhu, dále poplatek za administraci [částka] a poplatky za upomínky ([částka] prostřednictvím SMS, [částka] prostřednictvím emailu, [částka] odeslanou písemně). Žalovaný nic nezaplatil, a proto žalobkyně požaduje i smluvní pokutu [částka], poplatek za administraci [částka], poplatky za SMS a emailové upomínky [částka], poplatky za písemné upomínky [částka] a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti. Pohledávka byla postupně postupována až na žalobkyni.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně veškerých požadavků s výjimkou jistiny [částka]. Proto soud podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu v tomto rozsahu řízení zastavil.
4. Soud provedl důkaz listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění: Společnost [právnická osoba]., se prostřednictvím internetu zavázala poskytnout žalovanému úvěr [částka] převodem na účet [č. účtu] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum] spolu s poplatkem po slevě [částka] a úrokem po slevě [částka]. Žalovaný sdělil poskytovatelce úvěru v souvislosti s uzavřením smlouvy své rodné číslo, bydliště, telefonní číslo, emailovou adresu a výše uvedené číslo účtu (listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] datovaná [datum]). Na tento účet odeslala společnost [datum] částku [částka] s variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalovaného a specifickým symbolem v podobě čísla smlouvy, přičemž se jedná o účet, jehož majitelem je žalovaný (potvrzení [právnická osoba]., o platbě, sdělení [právnická osoba].). Poskytovatelka úvěru postoupila pohledávku na společnost [právnická osoba] (smlouva z [datum]), ta ji následně postoupila na společnost [právnická osoba] (smlouva ze [datum] včetně přehledu pohledávek) a ta ji poté postoupila na žalobkyni (smlouva z [datum] včetně přehledu pohledávek).
5. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1).
6. Ve zbývající části je žaloba důvodná.
7. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.
8. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. Žalobkyně v žalobě v tomto směru nic netvrdila a po výzvě soudu uvedla, že nemá k dispozici žádné důkazy k posuzování úvěruschopnosti, částku [částka] požaduje jako bezdůvodné obohacení a ve zbytku vzala žalobu zpět. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto soud považuje z tohoto důvodu smlouvu za absolutně neplatnou.
9. Protože je smlouva od počátku neplatná, získal žalovaný na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě částky [částka] bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že tak učinil, proto soud žalobě v této části vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení částky je přiměřená jeho možnostem. Proto soud vycházel z obecného ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a určil splatnost v návaznosti na předžalobní výzvu prokazatelně odeslanou [datum].
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a nikomu ji nepřiznal, protože vzájemný úspěch a neúspěch účastníků je srovnatelný. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky [částka] s příslušenstvím a zpětvzetím žaloby z procesního hlediska zavinila zastavení řízení ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení, který při kapitalizaci činí [částka] ročně (ke dni rozhodnutí soudu však již původně požadovaná doba úročení přesáhla 15 měsíců).
11. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku [částka], žalobkyně dosud zaplatila jen [částka], proto byla zavázána k doplacení částky [částka].