Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 001 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 4. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady tohoto řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u soudu domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 001 Kč s příslušenstvím a zaplacení nákladů tohoto řízení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě postupní smlouvy [datum] uzavřené mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa], nabyla nesplacenou pohledávku za žalovaným, vzniknuvší na základě nesplaceného úvěru ve výši 10 001 Kč. Uvedla dále, že mezi právní předchůdkyní a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, avšak smlouvu není schopna dohledat, a proto se domáhá pouze úhrady nesplacené jistiny, která byla žalovanému právní předchůdkyní poskytnuta. O postoupené pohledávky byl žalovaný písemně uvědomen právní předchůdkyní, a protože předmětný dluh neuhradil žalobkyni ani na základě předžalobní výzvy, domáhá se tohoto nároku u soudu podanou žalobou.
2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho.
3. Z nařízeného jednání se žalobkyně a její zástupce omluvili, žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil.
4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto zjištěním: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným existoval smluvní vztah, na jehož základě právní předchůdkyně žalobkyně poukázala ze svého bankovního účtu č. [č. účtu] dne [datum] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 10 001 Kč, což je prokázáno výpisy z těchto účtů. Z oznámení původní věřitelky datovaného [datum] o změně v osobě věřitele nesplacené pohledávky 17 843 Kč z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. [Anonymizováno] vzal soud za prokázáno, že uvedená platba byla provedena na základě mezi původní věřitelkou a žalovaným dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou mezi sebou uzavřeli. I když uvedená smlouva nebyla žalobkyní v tomto řízení označena a doložena, vyplývá z tohoto oznámení, že předmětný dluh se týká částky nesplaceného úvěru s příslušenstvím po splatnosti. Z této listiny se rovněž podává, že k úhradě dluhu byl žalovaný vyzván původní věřitelkou ve lhůtě splatnosti tří dnů. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a jejich příloh soud zjistil, že žalobkyně má v tomto řízení věcněprávní legitimaci, neboť jako postupník nabyla úplatně uvedenou pohledávku za žalovaným od původní věřitelky. Z předžalobní výzvy žalobkyní datované 24. 5. 2023 soud zjistil, že byl touto listinou žalovaný naposledy vyzván k zaplacení předmětného dluhu po splatnosti.
5. Žalobkyně v návrhu netvrdila žádné skutečnosti o splnění povinností poskytovatelky úvěru postupovat v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebním úvěru, a z návrhu tak nebylo zjištěno, zda a jak právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před poskytnutím finančních prostředků žalovanému na základě spotřebitelské úvěrové smlouvy jeho schopnost poskytnutý úvěr v úvěrované době vrátit. Z uvedeného důvodu bylo nařízeno ústní jednání, při kterém měl soud v úmyslu žalobkyni poučit, aby uvedené skutečnosti dotvrdila a prokázala. Svoji omluvenou neúčastní u soudu však tento záměr zmařila a soud proto považuje úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně spol. [právnická osoba] a žalovaným za absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
6. Soud na základě dokazování dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným neexistoval smluvní vztah založený smlouvou o úvěru, neboť tato smlouva ode dne uzavření byla absolutně neplatná pro porušení povinnosti poskytovatelky úvěru ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Bezpochybně bylo však zjištěno, že na základě této neplatné smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému částku 10 001 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet. K vrácení této částky po splatnosti byl žalovaný vyzván původní věřitelkou dopisem ze dne 24. 5. 2023 ve lhůtě tří dnů od doručení této výzvy. Pokud byla tato písemnost předána k poštovní přepravě v den jejího vyhotovení (což se podává z poštovního podacího lístku), má se za to, že třetím dnem po odeslání byla výzva doručena adresátu (§ 573 o. z.). Z toho důvodu koresponduje žalobkyní tvrzený nárok na zákonný úrok z prodlení z této dluhované pohledávky od 4. 6. 2023. Soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl, přičemž z hmotněprávního hlediska spor posoudil podle § 1723 odst. 1 a § 2991 a násl. o. z. Nárok na zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Žalobkyně prokázala, že nabyla pohledávku za žalovaným postupní smlouvou podle § 1879 o. z.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 001 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.
8. Aplikace § 14b advokátního tarifu je odůvodněna množstvím obdobných tzv. „formulářových“ žalob téže žalobkyně vůči jiným žalovaným podaných u zdejšího soudu (např. sp. zn.: 26 C 235/2024, 16 C 230/2024, 10 C 222/2024, 16 C 223/2024 a další).
9. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.