Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

37 C 298/2020

Soud: Okresní soud v OpavěDatum rozhodnutí: 26. 9. 2023Č. j.: 37 C 298/2020-169Soudce: Mgr. Karel SchiesserAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 24. 7. 2026Předmět řízení: žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského krajeECLI:CZ:OSOP:2023:37.C.298.2020.1
smlouva nájemníznalecký posudek
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (184) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovaný byl jako držitel honitby [označení] uznané rozhodnutím [právnická osoba] [adresa], odbor životního prostředí, č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], povinen zaplatit žalobci jako vlastníku přičleněných honebních pozemků náhradu za přičlenění ve výši [částka] za hektar honebních pozemků žalobce přičleněných do honitby [označení] za rok 2019, splatnou k 31.3.2020, a ve výši [částka] za hektar honebních pozemků žalobce přičleněných do honitby [označení] za rok 2020, splatnou k 31. 3. 2021, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce [Jméno žalobce]., je povinen zaplatit státu České republice na účet Okresního soudu v Opavě náhradu nákladů řízení za zpracovaný znalecký posudek a jeho doplnění v částce 23 642 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou soudu dne 6. 11. 2020 domáhá se žalobce přezkoumání rozhodnutí [právnická osoba] ve [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] (dále jen „rozhodnutí MěÚ [adresa] “) a rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (dále je „rozhodnutí MSK“), kterými byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci jako vlastníku přičleněných honebních pozemků do honitby [označení] náhradu ve výši [částka] ha/rok za roky 2019 a 2020. Žalobu odůvodnil zejména tím vykonává odpovídající práva jako vlastník honebních pozemků, které byly v rozsahu [hodnota] přičleněny do honitby [označení] postupem dle ust. § 30 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění. Držitelem honitby [označení] je žalovaný, žalobce od roku [Anonymizováno] nebyl a není jeho členem. V letech 2003 až 2012 byla žalobce se schopen s žalovaným dohodnout dle ust. § 30 odst. 2 zákona o myslivosti, v roce 2013 pak v rámci řízení před státní orgánem myslivosti uzavřel s žalovaným smír, ve kterém souhlasil s výší náhrady v částce [částka] /ha přičleněných pozemků. Stejná situace nastala v roce 2019, kdy se žalobce nedohodl s žalovaným jako držitelem honitby na výši náhrady, žalobce proto požádal [označení úřadu] jako příslušný orgán státní správy myslivosti o stanovení výše náhrady podle ust. § 30 odst. 2 zákona o myslivosti, přičemž prvotně požadoval náhradu ve výši [částka] /ha přičleněných pozemků, následně pak s přihlédnutím k rozhodnutím jiných orgánů státní správy myslivosti v oblasti náhrad navrhl, aby výše náhrady činila [částka] /ha. Žalovaný byl nicméně ochoten vyplatit náhradu jen ve výši [částka] /ha. Následně rozhodnutím MěÚ [adresa] byla náhrada stanovena na částku [částka] /ha, neboť správní orgán při svém rozhodování přihlédl k nájemní smlouvě o nájmu honitby [označení] uzavřené mezi žalovaným a uživatelem honitby, [označení spolku] s dohodnutým nájemným ve výši [částka] za 1 ha honební plochy. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, rozhodnutím MSK pak bylo rozhodnutí MěÚ [adresa] změněno jenom tak, že bylo rozhodnuto rovněž o výši náhrady za rok 2020, ve zbytku pak bylo rozhodnutí potvrzeno; rozhodnutí MSK bylo žalobci doručeno dne 7. 9. 2020. Dle žalobce jsou uvedená správní rozhodnutí nesprávná, neboť nebylo přihlédnuto k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na pozemcích žalobce a velikosti přičleněných pozemků. Odvození výše náhrady pouze od nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a uživatelem honitby je v rozporu s ust. § 30 odst, 2 zákona o myslivosti, navíc žalovaný měl ve vztahu k nájmu honitby dosáhnout výše nájmu alespoň odpovídající částce [částka] /ha, honebních ploch, jak odpovídá náhradě v daném místě a čas obdobných jiných případech na území ČR, což bylo při výnosu uživatele honitby [označení spolku] objektivně možné. Rovněž správní orgán nepřihlédl k výnosů dosahovaných v honitbách [adresa] sousedících s honitbou [označení], kdy u honitby [adresa] činí nájemné [částka] /ha rok a u honitby [označení] Kč ha/rok, přičemž dle žalobce se jedná o velmi podobné honitby i co do možného dosažení výnosu za myslivost. Žalobcem požadovaná částka tak odráží možný dosažitelný výnos na pozemcích, které jsou součástí honiteb bezprostředně navazujících na honitbu [označení].

2. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil. Potvrdil, že pro roky 2013, 2014 se žalovaným dohodl na výši náhrady ve výši [částka] /ha přičleněných pozemků, v letech 2014 až 20199 pak žalovaný vyplácel bez dohody náhradu v částce [částka] /ha. Dle žalovaného pak není možné odvíjet výši náhrady za přičleněné pozemky od výše nájmu honitby, kdy sám žalobce vyplácí náhrady jen asi ve výši 2-3% toho, co obdrží z nájmu honiteb v jeho držení.

3. K věci se dle ust. § 250c odst. 2 o.s.ř. dále vyjádřil [označení úřadu], který uvedl, že při stanovení výnosnosti honitby při svém rozhodování dospěl k záporné částce, přičemž výnosnost honitby se vypočítává dle příjmů a výdajů při mysliveckém hospodaření v honitbě uživatele honitby. Nelze pak přihlížet k tomu, že za rok 2014 se účastníci dohodli na náhradě ve výši [částka] /ha, neboť tato byla stanovena na základě příjmů a výdajů z mysliveckého hospodaření za rok 2013. Výnosnost honitby je pak za každý rok jiná. Pokud se týká honiteb [označení], jedná se o lesní honitby žalobce, které byly pronajaty ve výběrovém řízení za účelem generování co nejvyššího zisku, nikoliv podpory myslivecké činnosti a spolkové činnosti, v okolí honitby [označení] se nacházejí další společenstevní honitby, kde je výše nájmu obdobná jako v honitbě [označení].

4. Soud provedl důkaz obsahem spisu [označení úřadu], zn. [spisová značka] (žádostí žalobce ze dne [datum], protokolem z ústního jednání ze dne [datum], nájemní smlouvou ze dne [datum] mezi žalovaným a [označení spolku], dodatkem k této smlouvě ze dne [datum], rozhodnutím ze dne [datum], odvoláním žalobce, rozhodnutím Krajského úřadu pro MS kraj, odbor ŽP a zemědělství ze dne [datum]), výpisem z RES ohledně žalovaného, rozhodnutím [označení úřadu] ze dne [datum], smlouvou o nájmu [označení spolku] ze dne [Anonymizováno], smlouvou o nájmu [označení] ze dne [datum], rozhodnutím [označení úřadu] ze dne [datum], protokolem z ústního jednání ze dne [datum], výpisem z rejstříku honebních společenstev ze dne [datum], výzvou [právnická osoba] ze dne [datum], návrhem dohody o přičlenění honebních pozemků ze dne [datum], ze kterých zjistil, že žalovaný je honebním společenstvem zajišťujícím výkon práva myslivosti na honitbě [označení] o výměře celkem [hodnota] ha, na základě rozhodnutí [označení úřadu] ze dne [datum], do které byly rozhodnutím [označení úřadu] přičleněny pozemky, ke kterým vykonává vlastnické právo žalobce, o celkové výměře [hodnota] ha. Část těchto pozemků žalobce o výměře [hodnota] ha byla do honitby [označení] přičleněna na základě rozhodnutí [označení úřadu] ze dne [datum] o změně honiteb z původní honitby [označení spolku]. Návrhem podaným [označení úřadu] dne [datum] žalobce požadoval dle ust. § 30 zákona o myslivosti stanovení výše „nájmu“ za přičleněné pozemky v honitbě [označení], neboť s žalovaným nedošlo k dohodě; podle návrhu dohody o přičleněných pozemků žalobce požadoval náhradu ve výši [částka] /ha. V průběhu řízení žalobce požadoval stanovení výše náhrady v částce [částka] /ha přičleněných pozemků, žalovaný byl ochoten vyplácet náhradu ve výši [částka] /ha. Žalovaný jako honební společenstvo nájemní smlouvou ze dne [datum] pronajal honitbu [označení] [označení spolku] (nyní [označení spolku], IČO: [IČO]) za roční nájemné ve výši [částka] odpovídající částce [částka] /ha tehdejší rozlohy honitby, a to na dobu určitou od [datum] do [datum], když rozhodnutím [označení úřadu] ze dne [datum] byly do honitby [označení] přičleněny další pozemky výměře [hodnota] ha včetně pozemků žalobce; v současné době tak nájemné odpovídá částce [částka] /ha. Rozhodnutím [označení úřadu] ze dne [datum] byla určena výše náhrad za pozemky žalobce přičleněné do honitby [označení] částkou [částka], tedy [částka] /ha, když měl dospět k závěru, že náklady na výkon práva myslivecké činnosti v honitbě [označení] překročily výnosy z této činnosti, a proto výši náhrady za přičleněné pozemky žalobce stanovil částkou [částka] /ha a rok 2019 odpovídající nájemnému, které uživatel honitby [označení spolku] hradí držiteli honitby, žalovanému. Z podnětu odvolání žalovaného pak bylo rozhodnutí MěÚ [adresa] potvrzeno rozhodnutím MSK ze dne [datum] v podstatné části s tím, že tato částky náhrady byla stanovena i za rok 2020. Krajský úřad potvrdil jako správný názor MěÚ [adresa] v tom, že za situace, kdy dle jeho zjištění, že skutečný výnos z práva myslivosti v honitbě [označení] je záporný, je nutno vyjít z nájemní smlouvy mezi žalovaným a [označení spolku]. Rozhodnutí MSK nabylo právní moci dne 8. 9. 2020. Náhrada ve výši [částka] /ha přičleněných pozemků je pak vyplácena i vlastníkům (držitelům vlastnických práv) dalších pozemků přičleněných do honitby [označení], jak plyne ze sdělení [označení úřadu] ve věch majetkových ze dne [datum]. Smlouvou o nájmu honitby ze dne [datum] pak žalobce jako držitel honitby [adresa] pronajal tuto honitbu k výkonu práva myslivosti [označení spolku] za roční nájemné v částce [částka] /ha při současném sjednání inflační doložky na dobu určitou [Anonymizováno] let, smlouvou o nájmu honitby ze dne [datum] pak žalobce jako držitel honitby [adresa] pronajal tuto honitbu k výkonu práva myslivosti společnosti [právnická osoba] za roční nájemné v částce [částka] /ha při současném sjednání inflační doložky na dobu určitou [Anonymizováno] let. Dohodou o užívání honebních pozemků č. [číslo] ze dne [datum] žalobce přenechal pozemky o výměře celkem [hodnota] ha v honitbě [adresa] do užívání [označení spolku] jako držitele honitby za částku ve výši [částka] /ha se sjednanou inflační doložkou, dle Čl. VII této dohody tato dohoda o užívání honebních pozemků zaniká dnem změny držitele honitby, výše citovaným rozhodnutím MěÚ [adresa] ze dne [datum] byla část pozemků honitby [adresa] přičleněna do honitby [označení], jejímž držitelem je žalovaný, včetně pozemků žalobce o výměře cca [hodnota] ha.

5. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jeho doplnění a výslechu znalce soud zjistil, že za situace, kdy nájemce jako uživatel honitby je personálně propojen s držitelem honitby jako v této věci, kdy pan [jméno FO] je současně [označení funkce] žalovaného jako honebního společenstva a současně předsedou [označení spolku], přičemž nájemce nevzešel z otevřeného výběrového řízení, je na místě stanovit výši náhrady způsobem, jako by žalovaný jako držitel honitby vykonával mysliveckou činnost sám. Při tomto postupu by výsledek hospodaření, tedy výnos z honitby zjištěný z účetnictví [označení spolku] činil v roce 2019 částku [částka] ([částka] /ha honitby), v roce 2020 pak -[částka] (- [částka] /ha honitby), v případě dodržování normovaných stavů zvěře by pak výsledek byl výsledek hluboce záporný (přes -[částka] ha). Pokud by se výše náhrady měla odvíjet pouze od výnosu držitele honitby, které je tvořeno jen nájemným za honitbu, pak by po odečtená nákladů výnos dosáhl částky [částka] /ha v roce 2019 a [částka] /ha v roce 2020. Přiměřená výše náhrady pak byla znaleckým posudkem stanovena na částku 7 Kč/ha a rok. Co se týče případného srovnání s ostatním sousedními honitbami v držení žalobce a jím pronajímaných, a to s ohledem na výši sjednaného nájmu těchto honiteb, pak takové srovnání není možné s ohledem na jiné přírodní podmínky těchto honiteb. Honitba [označení] je honitbou polní, kde lesní půda tvoří jen [hodnota] % honitby, zbylo část výměry tvoří zemědělské pozemky, jedná se tedy o honitbu s minimem krytových podmínek v převážné části roku a zvěř se tak zdržuje v přilehlých lesních honitbách (např. [označení spolku] v držení žalobce), kde jsou tak větší lovecké příležitosti, honitby jsou atraktivnější s větším možným výnosem a tím i vyšším nájmem za honitbu. Umístění honitby [označení] jako honitby s minimálním pokrytí lesním porostem plyne i z jejího grafického znázornění na straně 2 znaleckého posudku. Výnos z honitby pak může ovlivnit a řada dalších skutečností jako zastoupení dřevin v lese, volba zemědělských plodin na plochách, nadmořská výška apod.

6. Soud v prvé řadě konstatuje, že žaloba byla dle závěru soudu podána žalobcem dle ust. § 247 odst. 1 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění) včas, a to s ohledem na nabytí právní moci rozhodnutí správního orgánu – Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj dnem 8. 9. 2020, lze tak předpokládat, že rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 7. 9. 2020, jak je tvrzeno v žalobě; dne 6. 11. 2020 tedy byla žaloba podána včas.

7. Podle ust. § 30 odst. 1 a 2 zákona č. 449/2011 Sb., v platném znění, honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva.

8. Zjištěný skutkový stav posoudil podle citovaných ustanovení zákona o myslivosti a dospěl k závěru, [že žaloba není důvodná. Je nesporné, že pozemky, k nímž vlastnická práva vykonává žalobce, byly přičleněny do honitby [označení spolku] a od žalovaného jako držitele honitby, jejímž není žalobce] [členem, tak žalobci přísluší náhrada dle ust. § 30 odst. zákona, za situace, že se obě strany o výši náhrady nedohodly, a tak o její výši rozhoduje orgán státní správy myslivosti,] [v této věci [označení úřadu] s přihlédnutím] k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Kritérium velikosti přičleněných pozemků dle názoru soudu stanovuje podmínku, že předpokládaný výnos z výkonu práva myslivosti odvozený na 1 ha honitby má být vynásoben hektarovou rozlohou pozemků, které byly do honitby přičleněny, nikoliv že by vlastník větší rozlohy pozemků či pozemků jiného druhu v dané honitbě měl být při stanovení výše náhrady nějakým způsobem zvýhodněn či znevýhodněn, tzn. že by dostal náhradu v jiné výši na 1 ha, než vlastníci jiných přičleněných pozemků. Dle názoru soudu předpokládaný výnos z dané honitby lze stanovit za honitbu jako celek, nikoliv jen za dané konkrétní pozemky, což není objektivně zjevně možné. V této věci, s přihlédnutím k charakteru honitby [označení] jako honitby polní, by výnos z myslivecké činnosti, pokud by jej honební společenstvo vykonávalo samo, činil v roce 2019 částku [částka] /ha, v roce 2020 -[částka] /ha dle závěrů znaleckého posudku daných výnosy hospodaření faktického uživatele honitby, [označení spolku], pokud by se mělo vycházet jen z hospodaření žalovaného jako honebního společenstva, jeho výnos by činil [částka], respektive [částka] /ha rok po zohlednění příjmu z pronájmu honitby a nutných nákladů. Jestliže tedy byla výše náhrady za roky 2019 a 2020 orgány státní správy myslivosti stanovena částkou [částka] /ha přičleněných pozemků, nevybočuje takto stanovená náhrada z kritérií daných ust. § 30 odst. 2 zákona o myslivosti s přihlédnutím k tomu, že poskytnutá náhrada nemůže být záporná a hospodaření v honitbě při výkonu práva myslivost je každý rok odlišné s ohledem na přírodní podmínky v daném roce. Argumentace žalobce ust. § 33 odst. 9 zákona o myslivosti ve vztahu k pozemkům žalobce, které byly do honitby [označení] přičleněny z původní honitby [adresa] je neadekvátní vzhledem k tomu, že toto ustanovení zákona se vztahuje na vztahy dané nájmem honitby, tedy např. na situaci, kterou má žalobce jako držitel honitby ve svých honitbách [adresa], nikoliv na stav, kdy jsou pozemky do honitby přičleněny a vlastník není členem honebního společenstva. Ze smlouvy uzavřené v minulosti mezi žalobcem a [označení spolku] tedy nelze vcházet v tom směru, že by žalovaný vstoupil do postavení tohoto společenstva ohledně pozemků žalobce, navíc samotná smlouva předpokládá v Čl. VII její zánik v případě změny držitele honitby, k čemuž právě v této věci došlo, kdy novým držitelem pozemků honitby se stal žalovaný a do původních vztahů mezi žalobcem a [označení spolku] tak nevstoupil. Při respektování ust. § 250f o.s.ř. pak tedy soud shledal, že není na místě stanovit žalovanému jako držiteli honitby [označení] náhradu za přičleněné pozemky žalobce do této honitby částkou [částka] /ha za roky 2019 a 2020, jak požadoval žalobce, ani jinou částkou převyšující částku [částka], jak byla stanovena rozhodnutími [označení úřadu] a Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj, a žalobu v celém rozsahu zamítnul.

9. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovaný, která měla ve věci úspěch v celé části řízení a měa právo na náhradu nákladů řízení, náhradu nákladů řízení nepožadoval.

10. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle citovaného ustanovení soud rozhodl tak, že uložil žalobci uhradit státu náhradu nákladů řízení, které nesl, za znalecký posudek a odměnu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a které byly znalci vyplaceny na základě usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ([označení soudu]) a ze dne [datum], č.j. [spisová značka], celkem v částce 23 642 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací