Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

40 C 172/2024

Soud: Okresní soud v OpavěDatum rozhodnutí: 9. 10. 2024Č. j.: 40 C 172/2024-20Soudce: Mgr. Bc. Lucie KoupilováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 12. 2024Předmět řízení: o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSOP:2024:40.C.172.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (35) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 20. 1. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč od 23. 6. 2020 do 19. 1. 2024, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že původní věřitel ([právnická osoba].) je společností poskytující spotřebitelské úvěry. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které [právnická osoba]. poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], platba byla označena variabilním symbolem [var. symbol]. Splatnost úvěru byla sjednána na [datum], žalovaný však úvěr nesplatil a dostal se tak do prodlení. [právnická osoba]. před uzavřením smlouvy k ověření úvěruschopnosti žalovaného požadoval doložení příjmu žalovaného, případně mohl žalovaný využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Žalovaná pohledávka byla postoupena dne [datum] na společnost [právnická osoba]., a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky, avšak neúspěšně. Žalobkyně se domáhá vrácení částky [částka] včetně zákonného úroku z prodlení od [datum].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], žalobkyně ani žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavili. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou účastníků.

4. Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní, a to Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], potvrzením o provedené platbě z [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně předžalobní výzvy a podacího lístku, přičemž zjistil tento skutkový stav: společnost [právnická osoba]. s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které žalovanému na jeho účet poskytla částku ve výši [částka] se sjednanou splatností k [datum]. Ze smlouvy nevyplývá, že by poskytovatel úvěru jakkoli před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Moneviro s. r. o. postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] na společnost [právnická osoba]., která následně tutéž pohledávku ve stejné výši postoupila žalobkyni. O postoupení byl žalovaný informován dopisem z [datum] (s tím, že pohledávka činí [částka]) a současně byl vyzván, nechť svůj dluh (ve výši [částka] jako neuhrazená jistina a ve výši [částka] jako náklady právního zastoupení) uhradí.

5. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86). Nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Podle věty druhé § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění platném do 28. 5. 2022 se této neplatnosti musí spotřebitel dovolat v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Ustálená judikatorní praxe však zastává názor, že neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

6. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel vůbec jakkoli zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a proto je předmětná smlouva o úvěru ex lege neplatná (§ 87 odst. 1 věta první zákona). Žalovaný získal od původního věřitele majetkový prospěch ve výši 15 000 Kč, a žalobkyně prokázala, že pohledávku v této výši za žalovaným nabyla. Tato částka tak představuje majetkový prospěch, který žalovaný nabyl bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jako bezdůvodné obohacení. Ve vztahu k povinnosti žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud § 1958 odst. 2 o. z. Pro určení splatnosti bezdůvodného obohacení je rozhodné doručení výzvy věřitele a uplynutí lhůty „bez zbytečného odkladu“, případně uplynutí lhůty, kterou věřitel dlužníkovi poskytne. Žalobkyně odeslala výzvu žalovanému dne 11. 1. 2024 a ve výzvě žalovanému poskytla 3denní lhůtu k úhradě. Podle domněnky dojití (§ 573 o. z.) výzva žalovanému došla 16. 1. 2024. Žalovaný se tak dostal do prodlení dne 20. 1. 2024. Nereagoval-li žalovaný nikterak na tuto výzvu žalobkyně k plnění, a v řízení zůstal zcela nečinný, neuplatnil ani svoji námitku nepřiměřenosti žalobkyní navrhované lhůty k plnění ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Soud proto žalobkyni přiznal částku 15 000 Kč a rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 20. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem, o. s. ř.). V části, v níž se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z 15 000 Kč od 23. 6. 2020 do 19. 1. 2024, pak žalobu zamítnul.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně byla převážně úspěšná, soud jí proto přiznal soud plnou náhradu nákladů ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), když podaná žaloba je formulářová. Advokátovi žalobkyně dále náleží náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.; a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částek odměn a náhrad ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu, neboť advokát osvědčil, že je plátcem DPH.

8. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací