Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 31 524 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 10. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 31 524 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 12. 2019 na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela se společností [právnická osoba]. (dále také jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) jako postupitelem, nabyla pohledávku za žalovanou. Postoupená pohledávka má původ ve smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 15. 4. 2020, kterou právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou prostřednictvím webové stránky [Anonymizováno] uzavřela, a na jejímž základě žalované poskytla úvěr v celkové výši 33 304,46 Kč převodem na její účet č. [č. účtu], v. s. [hodnota] s tím, že úvěr bude splacen do 9. 9. 2020. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a dále žalovanou lustrovala ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE. CRKI a EUCB. Žalovaná úvěr nesplatila. Ačkoliv byla žalovaná dne 27. 10. 2020 žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky, dlužnou částku neuhradila.
2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok neuznává ani zčásti, rozhodnutím [označení soudu] ze dne 19. 3. 2025, č. j. [spisová značka] byla osvobozena od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, a proto není žaloba důvodná.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 10. 12. 2025, žalobkyně se z jednání omluvila. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalobkyně.
4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru z 15. 4. 2020, potvrzení [právnická osoba]. z 12. 11. 2025, informace žalobkyně k půjčce, informace zaslané žalované, oznámení o postoupení pohledávky, usnesení [označení soudu] ze dne 10. 2. 2021, č. j. [spisová značka] a usnesení [označení soudu] ze dne 19. 3. 2025, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru s tím, že se zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč na účet žalované. Dle sdělení žalobkyně měl být úvěr na účet žalované poskytnut dne 8. 5. 2020 ve výši 16 000 Kč a byl splatný 9. 9. 2020. Dle smlouvy mohla žalovaná úvěr čerpat opakovaně. Úvěr měla žalovaná splácet pravidelnými měsíčními splátkami, přičemž úvěr byl poskytnut na dobu jednoho roku ode dne prvního čerpání. Žalobkyně dne 27. 10. 2020 žalované oznámila postoupení pohledávky a vyzvala ji k úhradě. Dne 10. 2. 2021 rozhodl soud o úpadku žalované a povolil její oddlužení. Dne 10. 11. 2025 soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalované a osvobodil ji od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl.
5. Žaloba není důvodná. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 15. 4. 2020 a úvěr dle smlouvy poskytnutý žalované byl splatný dne 9. 9. 2020, měla žalobkyně svou tvrzenou pohledávku ze smlouvy vůči žalované přihlásit do insolvenčního řízení. Žalovaná prokázala, že oddlužení splnila, což vzal soud na vědomí a osvobodil ji od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny; toto osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zjevně svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásila, ač tak učinit měla, a i kdyby tak učinila, nemůže dlužnou částku vůči žalované po úspěšném skončení jejího oddlužení uplatnit žalobou. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítnul.
6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.