Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 14. 3. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 450 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky), smluvní pokuty ve výši 3 320 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 11. 3. 2024 do 13. 3. 2024, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 322 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 24 770 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 8. 12. 2023 uzavřela jako zapůjčitel s žalovanou jako vydlužitelem smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Celková výše činila 8 000 Kč a na základě dodatku o navýšení úvěrového limitu ze dne 8. 12. 2023 byla částka navýšena na 20 000 Kč. K uzavření smlouvy došlo pomocí prostředků komunikace na dálku na základě žádosti žalované, která byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované schválena a žalované byly finanční prostředky převedeny na její účet. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, vždy ke dni splatnosti. Zbytek celkové částky splatí žalovaná nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila ničeho, došlo dne 10. 3. 2024 ke zesplatnění úvěru. Žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky dle sazebníku poplatků, dle kterého náklady na vymáhání odpovídají částce 150 Kč při třech dnech po splatnosti, 500 Kč při sedmi dnech po splatnosti, 500 Kč při 14 dnech po splatnosti, 200 Kč při 20 dnech po splatnosti a 100 Kč při 25 dnech po splatnosti, kdy tyto částky se sčítají. Vzhledem k tomu, že žalovaný je po splatnosti více než 228 dnů, náklady na vymáhání činí 1 450 Kč. Žalobkyni současně vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné částky, kterou uplatňuje za dobu od 10. 3. 2024 do 22. 8. 2024, tj. 3 320 Kč. Ačkoliv byla žalovaná vyzvána před podáním žaloby k úhradě dluhu, dlužnou částku neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 29. 1. 2025, žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou účastníků.
4. Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní, a to doklady k ověření úvěruschopnosti (kopie OP, výpis z interního systému - ověřovací databáze, databáze creditair, nečitelný výpis Kontomatik k příjmům a výdajům), potvrzení o schválení úvěru včetně smlouvy o spotřebitelském úvěru, dodatku o navýšení úvěrového limitu a sazebníku, potvrzení o provedené platbě (2 x) a přehled o čerpání, oznámení o zesplatnění půjčky z 10. 3. 2024 vč. potvrzení o odeslání a předžalobní výzvu vč. podacího archu, přičemž zjistil tento skutkový stav: společnost [právnická osoba] poskytla prostřednictvím [Anonymizováno] žalované na účet č. [č. účtu], v. s. [hodnota] dne 8. 12. 2023 částku 8 000 Kč a 12 000 Kč; ač žalobkyně doložila smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly uvedené částky vyplaceny, neprokázala nikterak, že žalovaná tuto smlouvu skutečně uzavřela (podepsala). Před poskytnutím finančních částek si žalobkyně od žalované vyžádala kopii OP a možnost nahlédnout do jejího účtu přes službu Kontomatik (výpis je nečitelný). Z dokladů zaslaných žalobkyni je možné zjistit pouze to, že žalovaná žádala o úvěr opakovaně a 4 x byla její žádost zamítnuta, naposledy 26. 11. 2023. Ke dni 10. 3. 2024 žalobkyně úvěr zesplatnila s tím, nechť svůj závazek žalovaná uhradí do 3 dnů od obdržení zesplatnění. Žalobkyně také před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení.
5. Žaloba je důvodná toliko částečně, avšak z jiných důvodů, než uvádí žalobkyně. Žalobkyně prokázala, že žalované poskytla celkem 20 000 Kč, avšak v řízení neprokázala, na základě jakého titulu jí finance poskytla, když u předložené smlouvy o úvěru vč. dodatku chybí jakýkoli podpis žalované nebo potvrzení o uzavření smlouvy ze strany žalované. Nadto, je-li úvěrová smlouva sjednána jako spotřebitelská, je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Žalobkyně neprokázala, jak zkoumala úvěruschopnost žalované, z jakých konkrétních údajů o příjmech a výdajích žalované vycházela a jakým způsobem je ověřila, a to tím spíše, když jen několik dní před zasláním částek žalované jí jinou žádost zamítla, a proto by předmětná smlouva o úvěru byla ex lege neplatná, i kdyby žalobkyně prokázala, že se žalovaná smluvně zavázala. Žalovaná získala od žalobkyně majetkový prospěch ve výši 20 000 Kč, na který neplnila ničeho. Tato částka tak představuje majetkový prospěch, který žalovaná nabyla bez právního důvodu a je povinna jej vrátit jako bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)). Ve vztahu k povinnosti žalované vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud § 1958 odst. 2 o. z. Pro určení splatnosti bezdůvodného obohacení je rozhodné doručení výzvy věřitele a uplynutí lhůty, kterou věřitel dlužníkovi poskytne. Žalobkyně odeslala výzvu žalované dne 10. 3. 2024 a ve výzvě žalované poskytla 3denní lhůtu k úhradě. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 14. 3. 2024. Soud proto žalobkyni přiznal částku 20 000 Kč a rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 14. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem, o. s. ř.). Ve zbytku pak soud žalobu zamítnul.
6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně byla úspěšná v 81 % žalované částky, soud jí proto přiznal soud náhradu nákladů odpovídající 62 % celkových nákladů, tj. 1 322 Kč. Tyto náklady (v celkové výši 2 133 Kč) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 933 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba) po 300 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění platném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”), když podaná žaloba je formulářová. Advokátce žalobkyně dále náleží náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.
7. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokátky v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.